Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Pro většinu lidí byl termín VPN (Virtual Private Network) donedávna něčím jako španělskou vesnicí. Teprve infekce COVID-19 nechtěně přispěla k významné edukaci v této oblasti a přiměla mnoho z domu pracujících uživatelů se o zabezpečené připojení k firemním sítím začít zajímat a pracovat s ním. Ale nejen VPN, běžní uživatelé měli během home office příležitost se zblízka seznámit i s mnoha dalšími IT vymoženostmi, které předtím nevyužívali.
Ze dne na den se najednou ocitla velká část pracovníků ve svých domácích „kancelářích“. Aby mohli pokračovat v práci, potřebují samozřejmě připojení k internetu a přístup k informacím uloženým na firemních serverech. To první se dá zvládnout přes domácího poskytovatele, to druhé je již obtížnější – přístup k firemním datům zvenku by měl být rychlý a především bezpečný, což domácí wi-fi rozhodně není.
VPN vytváří datový tunel mezi lokální sítí a počítačem domácího uživatele, takže celé připojení vypadá jako by uživatel seděl v kanceláři firmy. Zašifrováním přenášených dat přitom chrání informace uložené na firemních serverech před jejich přečtením či zcizením. Což je důležité zejména nyní, kdy kybernetičtí útočníci vycítili příležitost a v souvislosti s karanténou napadají právě připojení, která jsou nezabezpečená.
Avšak při vytváření spolehlivého VPN připojení je třeba dodržet několik důležitých pravidel, jak na straně firmy, tak uživatele. Společnost GFI Software, která během koronavirové krize nabídla VPN funkcionalitu svého řešení Kerio Control zdarma, uvádí na svém webu 10 doporučení.
Ještě před několika měsíci bylo zcela běžné, že lidé potřebovali dořešit některé pracovní resty po příchodu domů, a tak si posílali dokumenty a soubory na Dropbox či Google Drive k následnému stažení přes domácí síť. IT admini sice skřípali zuby, ale pokud nedošlo k bezpečnostnímu ohrožení, přimhouřili oči. Avšak epidemie zcela změnila pravidla hry: množství takových uživatelů mnohonásobně vzrostlo a také bezpečnostní riziko v důsledku zvýšené pozornosti hackerů.
Mnoho firem proto začalo přecházet na profesionální cloudové platformy pro vzdálenou spolupráci umožňující sdílení a synchronizaci souborů. Výhodou těchto cloudových služeb je jejich možnost zpřístupnit funkčnost pro sdílení takřka okamžitě a ihned je dostupné i zabezpečení na velmi vysoké úrovni. Běžní uživatelé tak náhle získali řešení svých potřeb rychle a přitom bezpečně přistupovat k potřebným souborům umístěným na jednom centrálním místě.
Situace nahrává cloudovým službám nejen pro sdílení souborů, ale obecně k zajištění komplexní cloudové kyberentické bezpečnosti. Práce na dálku zvyšuje úroveň využití ucelených platforem kybernetické ochrany a vzdálené správy a monitoringu od MSP poskytovatelů, jež nabízejí služby typu Acronis Cyber Protect resp. SolarWinds RMM.
Limitovaný přístup do kanceláří či omezená možnost vycházet z domova odkázala pracovníky k živému kontaktu s pomocí videokonferencí, webinářů či v některých případech dokonce k celým virtuálním konferencím. Podle některých odhadů muselo konferenční hovory během karantény využít i 42 % pracovníků z těch, kteří je nikdy předtím neabsolvovali.
Tito uživatelé tak získali nové dovednosti jak technické (sdílení obrazovek, chatování během přenosu, nastavení pozadí apod.), tak prezentační zkušenosti ve virtuálním prostoru. Zkušenosti IT dodavatelů hovoří o tom, že v posledních dvou měsících došlo ve firmách k urychlení přechodu na Office 365, přičemž hlavním důvodem byly Microsoft Teams.
Jeden z nedávných vtipů na Facebooku hovořil o tom, že největšími hybateli směrem k firemní digitalizaci nejsou ani CEO ani CIO manažeři, ale COVID-19. Je otázkou, kolik je na tomto tvrzení pravdy, ale že následky koronavirové epidemie přispěly k lepšímu pochopení a využívání současných IT nástrojů u běžných uživatelů, je zcela nezpochybnitelné.