Podnikatelské organizace žádají o jednu administrativně jednoduchou kompenzaci

Pomoc má řešit také problém, kdy stát kompenzuje jen část nákladů uzavřeným provozovnám, ale neřeší přežití podnikatelů. Situaci podle firem zhoršují celospolečenské mýty. Podle prvního mýtu stát z avizované částky 1,2 bilionu korun podstatnou část vyplatil podnikatelům a plánovaný schodek státního rozpočtu je způsoben právě podporami pro podnikatele.

Hospodářská komora proto vypracovala analýzu vládní podpory podnikatelům za rok 2020. Z ní vyplývá, že z plánovaného celoročního schodku státního rozpočtu v částce 500 miliard korun tvořily ke konci listopadu kompenzace podnikatelům v ČR v souvislosti s koronavirem pětinu. Z toho ale podpora fakticky adresovaná firmám prostřednictvím výdajů veřejných rozpočtů činila pouhých 14,7 miliardy Kč. Cestou daňových a pojistných úlev ušetřili podnikatelé 84,2 miliardy Kč. Část těchto úspor je ale jen pouhým odkladem plateb, které podnikatelé budou muset stejně uhradit.

Analytici Hospodářské komory očekávají, že ke konci prosince 2020 vzroste celková podpora vlády podnikatelům v souvislosti s epidemií koronaviru na 105,3 miliardy Kč. Podpora na výdajové straně veřejných rozpočtů tak bude činit 16,6 miliardy Kč a na příjmové straně 88,7 miliardy Kč. Pro srovnání, zaměstnancům skrze programy Antivirus, by mohlo být v souvislosti s epidemií koronaviru za celý rok z veřejných rozpočtů vyplaceno celkem přes 26 miliard Kč. Do těchto odhadů není zahrnuta avizovana podpora kvůli uzavření provozoven, tedy od 18. prosince.

Podle druhého mýtu podnikatelé dostávají za uzavřené provozovny od státu peníze, které nahrazují příjem, kdyby neměli uzavřené provozovny. Podnikatelské organizace připomněly, že stát podnikatelům vyplácí jen část nákladů za uzavřené provozovny, jako je například program Covid-Nájemné z 50 %. A na zbylé náklady na nájem, splátky úvěrů, leasing na stroje, pojištění, energie a další výlohy si musí vydělat nebo mít dostatečné finanční rezervy. Stát jim ale provozovny uzavřel a finanční rezervy – navzdory tomu, že drtivá většina si je tvoří – se buď ztenčily, nebo zcela vyčerpaly. Podnikatelé přitom ale živí sebe a své rodiny nikoliv z nákladů na provoz restaurace, fitness centra nebo ubytovacího zařízení, ale ze zisku z podnikatelské činnosti.

Podnikatelské organizace proto společně vyzvaly vládu k zahájení diskuse o nastavení jednoho spravedlivého kompenzačního programu. Dosáhli by na něj podnikatelé, kteří dosud propadali sítem jednotlivých podpor, zároveň by podnikatelům i úředníkům ulevil od administrativy. Do té doby označili v souvislosti s návratem země do 4. stupně protiepidemického systému za klíčové tyto programy:

• prodloužení programů Antivirus A+ a B po celou dobu platných omezení provozů
• obnovení programu Antivirus C, tedy odpuštění odvodů sociálního pojištění pro firmy do 50 zaměstnanců
• aby se na stejnou dobu prodloužil program Covid-nájemné pro všechny uzavřené podniky bez dosavadních omezení
• dokončily se rozpracované programy, jako je například Covid Veletrhy / kongresy / eventy a program pro energeticky náročné provozy
• a vláda zvýšila tzv. kompenzační bonus pro živnostníky na 1000 Kč z dnešních 500 Kč denně

Protože 15 tisíc korun měsíčně možná pokryje některé náklady, ale rozhodně to nejsou peníze na přežití poté, co musí zaplatit nájem za provozovnu, splátky úvěrů, leasingů za stroje. A teprve z toho, co jim zbyde, mají přežívat. Krátkodobě to lze, ale dlouhodobě nikoliv.

„To vše přitom vnímáme jen jako dočasné řešení pro novou vlnu uzavření. Čas do konce roku by se měl využít k tomu, abychom společně připravili spravedlivý a systémový kompenzační program pro všechny zasažené podniky. Jestli to bude ve výši 80 % obratu po vzoru Německa, 50 % podle Německa, nebo podle jiného klíče, o tom by vláda měla jednat a měla by vůbec připustit tuto diskusi,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten zároveň odmítl argumentaci ministra Karla Havlíčka, proč nelze německý model podpory podle obratu v ČR zavést.

„Řada podnikatelů dosud nemá nárok na žádnou kompenzaci, i přestože mají až 90% propad tržeb. A rozdíly ve způsobu podpory podnikatelů jsou pravděpodobně jedním z důvodů, proč růst české ekonomiky výrazně zaostává za ostatními zeměmi. Na zavedení kompenzací třeba podle obratu lze přitom uplatnit jednoduchou matematiku. Nárok na kompenzaci by měli podnikatelé po odečtení jakékoli poskytnuté kompenzace, jako je třeba Antivirus, kompenzační bonus nebo nejrůznější dotační programy Covid,“ nastínil možnou variantu Vladimír Dlouhý s tím, že zprocesování žádosti o kompenzaci by měla být i administrativně jednoduchá na straně podnikatele i úředníka. „Je třeba si také uvědomit, že podnikatelé musí žádat o podporu v různých programech na různých úřadech. Když chcete pro zaměstnance náhradu mezd, musíte vyplňovat papíry na Úřadu práce. Když chcete záruku za úvěr, musíte vyplnit papíry na ČMRZB. Když žádáte o peníze v Covid-Nájemné, musíte se obrátit na ministerstvo průmyslu. A pro každý typ podpory znovu a znovu podstupovat administrativu. A pokaždé znovu, když vláda rozhodne o novém omezení třeba podle protiepidemického systému,“ uvedl Dlouhý, podle něhož se právě v Rakousku a Německu lze inspirovat a vyvarovat se chyb, na které ministr Havlíček upozornil.

Hospodářská komora upozorňuje, že když vláda odmítne otevřít diskusi o jednom kompenzačním programu, nemůže vyloučit, že podnikatelé a asociace budou podávat ústavní žaloby – protože jeden podnikatel má na kompenzaci nárok, a druhý ne; že se podnikatelé budou ve větší míře než dnes domáhat náhrady škod, které jim vláda způsobila; a nelze ani vyloučit projevy nerespektování vládních omezení ze strany podnikatelů i zákazníků.