Identifikace a rozvíjení kompetencí v kontextu trendů Průmyslu 4.0

Nový program dovedností Evropské komise pro Evropu vyzývá členské státy, sociální partnery, průmysl a další zúčastněné strany ke spolupráci na identifikaci dovedností, zlepšení kvality a relevance jejich tvorby i rozvoje.

Pochopení současné a budoucí poptávky na trhu práce pomáhá formulovat strategii rozvoje kompetencí, oborové zaměření rekvalifikací stávající pracovní síly i cíle a obsah počátečního odborného vzdělávání a přípravy. Relevantní informace o trhu práce, současných a budoucích potřebách, podporují jak individuální rozhodování o vzdělávací a profesní dráze, tak i služby kariérového ​​poradenství.

Hospodářská komora ČR přispívá k adaptaci trhu práce na změny související se zaváděním Průmyslu 4.0. Společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR a firmou Trexima realizuje veřejnou zakázku zaměřenou na mapování budoucích kompetencí v rámci projektu z OP Zaměstnanost KOMPETENCE 4.0.  Cílem našich aktivit je vytvoření nástroje pro mapování budoucích kompetencí a aktualizace Centrální databáze kompetencí Národní soustavy povolání, ze které čerpá i Národní soustava kvalifikací.

HK ČR proto realizovala analýzu zahraničních studií a trendů na trhu práce a zpracovala příklady dobré praxe z Rakouska, Německa a Dánska, které jsou využitelné i v našem prostředí.

Analýza zahraničních studií a trendů na trhu práce se zaměřila na dopady Průmyslu 4.0 na strukturu zaměstnanosti v jednotlivých sektorech, připravenost sektorů na digitální transformaci (Taxonomie digitální intenzity odvětví, OECD) a v neposlední řadě charakterizuje globální megatrendy spojené s Průmyslem 4.0, které se týkají změn procesů, technologií, forem a organizace práce.

Dopady digitální transformace se podle OECD (Zdroj: 2019) liší napříč i v rámci odvětví s ohledem na příležitosti, míru zavádění a využívání digitálních technologií, na potenciál pro inovace a změny ve stávajících modelech v průmyslu, který nabízejí specifické oblasti technologického rozvoje (např. umělá inteligence (AI), internet věcí (IoT), virtuální realita, 3D tisk), rozsah možných aplikací, typ dat a informací pro inovace potřebných. Tempo šíření digitálních technologií je ovlivněno průměrnou velikostí podniku, podmínkami pro přístup k příslušné infrastruktuře a složitostí dodavatelských řetězců.

Na základě vybraných ukazatelů (investice do SW, ICT investice hmotné i nehmotné povahy, zprostředkující ICT služby, použití robotů, tržby z online prodeje a ICT specialisté), pro které byly vypočteny průměrné hodnoty za jednotlivé sektory ve vybraných 12 zemích, vznikla v OECD taxonomie digitální intenzity odvětví. Nejvyšší digitální intenzity dosahují sektory IT služby (investice do SW, ICT hmotné a nehmotné investice), počítače a elektronika (především zprostředkující ICT služby, použití robotů a ICT specialisté), chemie (ICT specialisté, tržby z online prodeje), guma, plast a minerály (použití robotů), strojírenství (investice do SW, ICT hmotné investice, zprostředkující IT služby, použití robotů, tržby z online prodeje), maloobchod a velkoobchod (především investice do SW, ICT hmotné investice), kreativní průmysl/umění a zábava (ICT hmotné a nehmotné investice a zprostředkující ICT služby), potravinářský průmysl (tržby z online prodeje a použití robotů). Taxonomie digitální intenzity odvětví podle vybraných ukazatelů byla jedním z hlavních kritérií pro výběr sektorů.

Výsledky analýzy zahraničních trendů trhu práce, rozhovorů s lídry Průmyslu 4.0 se staly oporu pro výběr sektorů, kde budou nastávající změny kompetencí mapovány. Pro 10 sektorů (Elektromobilita, Logistika, Chemie, Stavebnictví, Mechatronika, Moderní průmyslová/strojírenská výroba, ICT činnosti (zaměření na kybernetickou bezpečnost), Kreativní průmysl (se zaměřením na herní průmysl), Velkoobchod, maloobchod a e-commerce a Potravinářství) byly vytvořeny pracovní skupiny sestávající ze zástupců firemní, výzkumné, vývojové, inovační a vzdělávací sféry. Za poslední čtyři jmenované sektory odpovídá HK ČR.

Pracovní skupiny se budou vedle identifikace kompetencí podílet na tvorbě kompetenčních pyramid. Využití kompetenčních pyramid v počátečním odborném vzdělávání může vést k inovaci soustavy oborů a modernizaci obsahu vzdělávání od učebních oborů přes maturitní až k profesně zaměřeným oborům na terciární úrovni vzdělávání. V dalším vzdělávání se nabízí využití při tvorbě rekvalifikačních vzdělávacích programů a programů pro re skilling a up skilling v souladu s evropskou politikou zaměstnanosti. Jak u počátečního, tak i dalšího vzdělávání jde především o zvýšení relevance vzdělávacích programů měnícím se kvalifikačním požadavkům trhu práce.

Součástí studie jsou i návrhy doporučení pro veřejné politiky – politiku zaměstnanosti a vzdělávací politiku České republiky.