Téměř 90 % domácností ušetří na energiích
Pohled z praxe
24. 4. 2024 14:23
Domácnosti, kteří pořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, v drtivé většině případů opravdu uspoří a dočkají se výrazného snížení spotřeby. Vyplynulo to...
„Materiál se týká dopravy, energetiky, chemického průmyslu, výrobců vodíkových technologií, ale také občanů, kteří vodíkové technologie budou podle předpokladu do budoucna daleko více využívat. Je to tedy strategie, která se dotkne každého,“ říká vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Úkolem státu je vytvořit mantinely pro podporu rozvoje vodíku v ČR, klíčová je ale role firem a vědců, kteří přidanou hodnotu vytvoří.“
MPO počítá s tím, že každý rok se bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií. „Čas ukáže, které cesty se vyplatí opustit a které naopak rozvíjet dál,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková a dodává: „Počítáme s tím, že pro rozvoj vodíku využijeme národní i evropské zdroje.“
Konkrétní vodíkové projekty představili zástupci firem a dalších institucí na mezinárodní konferenci, kterou MPO uspořádalo minulý týden. „Vodíkové technologie jsou neobyčejně rychle se vyvíjející oblast. Nechceme si hrát na věštce, kteří vědí, jaké budou ceny energií za 10 let a které technologie budou ty nejefektivnější,“ říká zmocněnec ministra pro vodíkové technologie Petr Mervart a dodává: „Formulace ve strategii jsou velmi dobrým kompromisem. Věřím, že vodíková strategie po schválení vládou poskytne cenné vodítko a umožní nám všem žít v lepším, modernějším a čistším světě.“
Česká republika se společně s ostatními členskými zeměmi zavázala dosáhnout klimatické neutrality celé EU do roku 2050. Vodíková strategie je jedním z významných nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout. Strategie popisuje výchozí stav a odhaduje vývoj do roku 2050, který souvisí se strategickým horizontem Zelené dohody pro Evropu. Dále přináší přehled programů, které mohou podporovat rozvoj vodíkových technologií. Na přípravě materiálu spolupracovali zástupci průmyslu, výzkumných organizací, vysokých škol, jiných ministerstev a dalších organizací.
