Vodíková osobní i nákladní auta, vodíková letadla, ukládání energie do vodíku. S tím vším bychom se jednou měli běžně setkávat. Zdá se, že snižování emisí skleníkových plynů se bez rozvoje vodíkových technologií neobejde. Jejich současným problémem je vysoká cena, a tak se vědci snaží přijít na to, jak ji snížit. Jedním z nich je profesor Vladimír Matolín, který působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Nechce, aby jeho vědecké poznatky zůstaly ztracené v „džungli“ vědeckých článků. A tak je přes svou malou firmu uvádí i do praxe. Přesto – nebo možná právě proto – si uvědomuje, že vodík má i své limity.