Lidé míří za gastro zážitky, i když stojí víc
Analýzy
19. 4. 2024 07:35
Oborem gastro služeb se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená změnami DPH. Březnové ceny v gastru jsou navzdory klesající inflaci...
V Oxfordu podnikatelé stojí frontu před univerzitou a čekají na inovace, které je dostanou před konkurenci, říká v podcastu Otomar Sláma a doufá, že podobná situace už brzy zavládne i v Česku.
„Češi jsou známí tím, že jsou vynalézavý národ. O naše vynálezy je zájem,“ tvrdí Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP), první univerzitní transferové společnosti v Česku. Jejím úkolem je, aby na Univerzitě Karlově vyhledávala výzkumy, jejichž výsledky by se eventuálně mohly uplatnit na trhu. „Bohužel ne všechny nápady, které fungují v laboratoři, najdou v praxi uplatnění. Často třeba slýcháme o nových postupech pro laboratoře, inovativnější, přesnější měření. Jenže aby se mohlo používat, laboratoř by musela koupit nové vybavení a přeškolit personál. A to už se nemusí vyplatit,“ naznačuje Sláma rozdíl mezi světem vědy a světem byznysu. A proto prvním kritériem, které při počínajícím transferu hodnotí, je uplatnitelnost na trhu.
Pokud usoudí, že vědecký objev skutečně může být komerčně perspektivní, vyhledává odvětví, ve kterém se může uplatnit. „Máme třeba fantastickou sondu, kterou vsunete do jakéhokoliv materiálu, a ona vám změří vlhkost. Teď zjišťujeme – je to vhodné pro stavebnictví, abyste zjistili, jak rychle vám schne beton? Nebo je to vhodné pro památkáře, aby jednoduchým způsobem sledovali vlhkost třeba na hradech? Nebo se to hodí zemědělcům, kteří tak změří vlhkost půdy?“ popisuje Sláma. Když vyřeší tuto otázku, pokusí se najít komerčního partnera, který poskytne investice a se kterým vynález nakonec uvede na trh.
Nová technologie každé tři týdny
Oslovování komerčních partnerů podle Slámy zatím probíhá tak, že je transferáři aktivně vyhledávají a výsledky vědy jim nabízí. Brzy by ale CUIP měl spustit platformu se seznamem zajímavých výzkumů, v níž si investoři sami budou moct vybrat technologii, která by se jim eventuálně mohla hodit do portfolia a do které by chtěli investovat.
Za tři roky svého působení na trhu se CUIP podařilo transferovat přes padesát technologií. To v průměru znamená, že každé tři týdny dostává nějakou inovaci z Univerzity Karlovy do komerční sféry. „Máme vlastní vývojové herní studio, takže prodáváme počítačové hry. Máme také zařízení pro laboratoře. Čtyři z deseti PCR testů na covid, které se v Česku provedou, využívají technologie z naší dílny. Máme palivové články do baterií v automobilech, máme nanotechnologie, telemedicínská řešení,“ vypočítává Sláma. O tom, že se daří, svědčí fakt, že CUIP si při svém vzniku naplánoval, že do deseti let bude na univerzitě finančně zcela nezávislý. Této mety ovšem dosahuje už teď.
CUIP stoprocentně vlastní Univerzita Karlova, ale není její integrální součástí. „To nám umožňuje velmi dynamický způsob fungování. Úplně jiná byla situace, kdy Univerzita Karlova ještě neměla svou dceřinou společnost. Pokud jsme tenkrát potkali nějakého potenciálního komerčního partnera a vyjasnili si, jaké představy o podmínkách a smlouvě má, řekl jsem: ‚Výborně, teď se půjdu zeptat na univerzitu, co si o tom myslí na hospodářském oddělení, na právním, na děkanátu, rektorátu…‘ Vyjádřila se k tomu spousta lidí a pak jsem se za řadu týdnů nebo měsíců vrátil a pokračovali jsme v negociaci,“ popisuje Sláma s odůvodněním, že vysoké školy se musí řídit vysokoškolským zákonem, a proto je procedura tak složitá. Ale díky tomu, že univerzita založila svou dceřinou společnost, je jednání mnohem rychlejší.
Jak konkrétně technologický transfer probíhá, jak můžou zájem projevit investoři a jak se vůbec dozví o počinech českých vědců, uslyšíte v našem podcastu.
