Flashka, co odhalí masové podvodníky

Jak odhalení pančovaného hovězího masa probíhá, představí naše zvuková reportáž.

„Tato růžová tekutina je rozmixované hovězí maso ve vodě,“ drobnou lahvičku mi ukazuje výzkumník David Panáček. Přišel jsem za ním do laboratoře v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN při Univerzitě Palackého v Olomouci. Právě tady vynález – alespoň ze značné části – vznikl a mě zajímá, jak odhalení pančovaného masa probíhá. Vědec masový roztok nabere do pipety a jednu kapku kápne na malý štítek, který je zapojený jako flashka do malé krabičky připojené k počítači. David Panáček něco vyťuká na klávesnici a během chvilky se vykreslí graf. „To maso je pančované,“ vyčte z něj. Uběhlo jen pár minut a je hotovo.

„Nevím, jaký potenciál má náš vynález v Evropě, ale rozhodně má velký potenciál v Brazílii. Ta je jedním z největších producentů hovězího masa, jsou to tisíce tun ročně. Každé pančování vepřovým masem znamená snížení ceny masa, a tím pádem výdělek pro lidi, kteří to maso pančují,“ vysvětluje Panáček. Zajímá mě, jestli pančované maso odhalil i u nás. S úlevou mi odpoví, že zatím ne. O problematice se prý dozvěděl, když byl na stáži ve Španělsku. Tam potkal kolegu z Brazílie, který se právě snažil o zjednodušení toho, jak pančované maso odhalit. Začal spolupracovat s Panáčkem – a tak se zrodila metoda elektrochemického biosenzoru.

Vývoj metody oceňuje i vedoucí CATRIN-RCPTM Michal Otyepka: „Cena hovězího masa je vysoká a lze očekávat, že dále poroste. To může svádět k přidávání levnějšího vepřového masa do různých produktů.“ Problémem je to podle Otyepky zejména tam, kde hovězí maso nesmí obsahovat rezidua vepřového například z náboženských, kulturních, ale i zdravotních důvodů. „Odhalení takové příměsi bylo dosud složité a časově náročné, neboť vyžadovalo použití například PCR metody. Vědci se dlouho věnovali nalezení rychlého diagnostického nástroje, ale výsledky nebyly ani zdaleka uspokojivé. Chyběl vhodný materiál s potřebnými biosenzorickými vlastnostmi. Problém vyřešila až naše dvourozměrná grafenová kyselina, kterou jsme na našem pracovišti nedávno vyvinuli,“ pokračuje Otyepka.

Právě tato grafenová kyselina je základním stavebním kamenem senzorického štítku. Vědci ji speciálně připravili tak, aby dokázala poznat vepřové DNA. Pokud genetickou informaci prasat detekuje, změní svou vodivost.

Rozpoznávání kvality masa ale nemusí být jedinou aplikací grafenové kyseliny. Vědci testují i její využití při čištění vod od těžkých kovů, případně by se pomocí grafenové kyseliny mohly získávat vzácné kovy rozpuštěné ve vodě.

Olomoucké pracoviště při vývoji metody na rozpoznání pančovaného masa spojilo síly s kolegy z Katalánského institutu nanověd a nanotechnologií v Barceloně pod vedením Arbena Merkoçiho, který patří k předním světovým odborníkům na biosenzory využívající nanomateriály. Zatímco vědci z CATRIN do společného projektu vnesli své bohaté zkušenosti s přípravou 2D materiálů odvozených od grafenu, španělští spolupracovníci zúročili své schopnosti najít pro biosenzory konkrétní aplikace.

Ačkoliv systém zatím dokáže odhalit jen hovězí maso s příměsí masa vepřového, David Panáček je přesvědčený, že by šel upravit i na rozpoznávání jiných druhů včetně rybích. Vědci mají za sebou úspěšnou publikaci v prestižním vědeckém časopise Biosensors and Bioelectronics. A podle Panáčka už začínají jednání s potenciálními investory v Brazílii. Doufá, že jednání budou úspěšná, protože dosavadní odhalování pančovaného masa pomocí PCR metody je nejen zdlouhavé, ale zejména velmi drahé. Naproti tomu náklady na testování pomocí senzoru s grafenovou kyselinou by se měly pohybovat v nižších desítkách českých korun.