Roboti v potravinářství neberou pracovní místa

Podle Hospodářské komory se nedostatek zaměstnanců týká zejména zpracovatelského průmyslu, stavebnictví nebo zemědělství. Velká poptávka je také po sezónních pracovnících. Na zahraniční pracovní síle je podle ministerstva zemědělství závislé zejména lesnictví, zemědělství a potravinářství. Řadě pracovníků z východu během pandemie propadla pracovní víza a kvůli restrikcím se již nevrátili. Vyřízení potřebných povolení navíc v Česku trvá i několik měsíců.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za minulý rok používalo průmyslové nebo servisní roboty 18 % podniků s deseti a více zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu, nejvíce pak inovují velké podniky. „V roce 2020 používalo průmyslové roboty již více než 60 % velkých podniků v odvětví  zpracovatelského průmyslu. V případě malých se jednalo pouze o 9 %,“ uvedla Eva Myšková Skarlandtová, vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

V mezinárodním srovnání je u nás robotů stále poměrně málo. Zatímco v Česku připadá jeden robot na 100 zaměstnanců, v Jižní Koreji jeden na 15 lidí. Každý stroj bude navíc vždy podléhat nutnosti lidské kontroly.

Automatizace v potravinářském průmyslu se týká zejména výrobních linek. Roboti běžně vykonávají práci spojenou s porcováním a zpracováním masa a stali se tak integrální součástí konceptu Průmysl 4.0. Automatizací potravinářských výrobních procesů se zabývá také pražská rodinná firma MASO-PROFIT. „V loňském roce jsme instalovali linku na zpracování masa, která šetří čas výroby o polovinu, a tím i významně snižuje nároky na pracovní sílu,“ vysvětlil technolog společnosti František Kopal.

Část svých provozů automatizoval i největší český zpracovatel hovězího masa, společnost Maso Uzeniny Polička. „Inovace přispívají nejen k úspoře kvalifikované pracovní síly, které je na trhu práce všeobecně nedostatek, ale také k ekologičtějšímu výrobnímu provozu,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Josef Hantsch.

Automatizace a robotizace prostupují kromě potravinářství také gastronomií, a to od přípravy pokrmů až po koncové služby servírek a číšníků. Podle Asociace malých a středních podniků si firmy nejčastěji pod pojmem automatizace představí náhradu těžké a monotónní lidské práce nebo její usnadnění.

Robotického číšníka Bellu můžete potkat například v pražské stejkárně Maso a kouř. Zatím je však robot spíše lákadlem pro zákazníky než plnohodnotnou náhradou živého člověka. „Děti Bellu milují. Jsou nadšené, obzvlášť když ji pohladí a ona řekne, že ji to lechtá, nebo že chce pohladit ještě,“ uvedla manažerka restaurace Lucie Zákostelecká a dodává: „Spíš je to takový pomocníček. Zatímco Bella rozváží už hotová jídla, my vytvoříme rezervaci, přijmeme objednávku, nebo si popovídáme se zákazníky.“

Zaměstnanci se nicméně o svá místa bát nemusí. Trh práce se neustále potýká s nedostatkem pracovních sil, volná místa se dlouhodobě nedaří zaplnit. Výrobci pak nedosahují svých kapacit a trh zbytečně stagnuje. Automatizace se většinou týká těžkých nebo jednotvárných manuálních prací.