Český nábytek propojuje Zlín, Tbilisi a Moskvu

Posláním firmy TON je spojovat technologii ohýbání dřeva a svědomitou ruční práci s nápady českých či zahraničních designérů. Pokračuje tak v rozvoji tradičního řemesla tak, aby nebylo pouze asociací k ikonickému modelu číslo 14, ale oslovilo svými tvary také další generace.

Své výrobky distribuuje TON do více než 60 zemí světa. Realizuje zakázky od jednoho kusu židle pro interiér rodinného domu až po stovky kusů do hotelů, restaurací, kaváren, jídelen, kostelů či domů pro seniory. O kvalitě světové úrovně svědčí ocenění Good Design, Red Dot Design Award, Interior Innovation Award, German Design Award, Nábytek roku či Czech Grand Design. A také tři z posledních realizací.

Kavárna Archa se nachází ve Zlíně na Tř. Tomáše Bati v budově z 30. let. Přetavil se do něj funkcionalismus, který je pro toto město tak typický. Z počátku byl tento architektonický styl rozvíjen Adolfem Loosem a v 30. letech, kromě dalších také architektem Le Corbusierem. Právě ten ve svojí tvorbě rád využíval křesílko č. 30, které bylo s dalšími modely ohýbaného nábytku do kavárny navráceno Adélou Bačovou, designérkou, pod jejímž vedením vznikla dnešní podoba podniku.

„V interiéru kavárny jsme se rozhodli pracovat s velkými barevnými plochami, které byly příznačné právě pro práci Le Corbusiera, zároveň jsme sem umístili nadčasový ohýbaný nábytek od společnosti TON. Organické tvary těchto produktů zjemnily geometričnost a zaplnily jinak jednoduchý a čistý prostor. Zároveň jsme se inspirovali například použitím linolea na bar s vitrínou na koláče. To byl taktéž velmi využívaný materiál v interiérech v období funkcionalismu,“ uvádí designérka Adéla Bačová.

Barevnost prostoru se nese v bílé, bleděmodré, černé a výrazné červené barvě. Ta je použita v několika detailech interiéru. Černé sklo pak odráží některé prvky jako například světla a jemné skleněné doplňky.

V tomto architektonickém stylu se jasně vyjadřovala vazba mezi vnitřním a venkovním prostorem. U okna vznikla zelená „stěna“, která vkládá do interiéru intimitu a zároveň zútulňuje jinak chladnou prosklenou fasádu. „Ještě víc se propojuje s městem Zlín díky odrazům, které v ní vidíme. Jsou to stromy z nedalekého parku a nádherná budova Trantírkova domu, který je hned naproti kavárny,“ dodala Adéla Bačová.

Heslo „forma následuje funkci“ bylo přetaveno do celého prostoru. Nepodléhání aktuálním trendům a nadčasovost se staly jeho esencí. Jemné doplňky a květy zase přinesly dotvoření atmosféry a útulnost celému prostoru.

Tbilisi se nachází v obklopení kavkazských hor a je hlavním městem Gruzie. Kromě výhledů na nádherné hory nabízí také propojení tradicí se současným způsobem života, nejen v architektuře, ale i v gastronomii. Tradiční restaurace ORO, navržena interiérovou designérkou Maiou Davitidze, propojuje kontrast tradičního s moderním, to můžeme vidět v jejím interiéru a také na samotných talířích, které návštěvníkům toto propojení přinesou až na stůl.

Ingredience mingrelské kuchyně cítíte téměř v každém jídle v restauraci. Ochutnáte fenomén gruzínské kuchyně – Khachapuri – tradiční chléb naplněný sýrem. Ghomi – polentu z hrubé a hladké mouky s lokálním sýrem sulguni případně Kharcho – oblíbenou polévku interiérové designérky, která za proměnou restaurace ORO stojí.

„Hlavní inspirací bylo propojení retro a moderního stylu, které jsou pro Gruzii typické. Inspirace přišla rovněž z oblasti Mingrelia, která je známá různorodou kuchyní a lokálními dekorativními prvky. ORO znamená v mingrelštině stín, ornamenty použité na stěnách pocházejí právě z této oblasti. Moderním prvkem v restauraci se staly například žile Valencia nebo křesla Split od společnosti TON. I v tomto případě propojili současné modely s klasickou řadou. V prostoru tedy nechybí ani nadčasová klasika, křesla č. 811 a č. 30,“ uvádí interiérová designérka Maia Davitidze z Lemmon Studio.

Celý interiér je vzdušný, tomu napomáhá i absence nadbytečných doplňků. Velká prosklená okna dovnitř propouštějí dostatek světla, což kromě návštěvníků ocení také květiny, kterými interiérové studio nešetřilo. Celkově má restaurace díky členitému prostoru velmi příjemnou, intimní atmosféru.

Do tohoto místa se zamilujete. V jeho srdci vždy najdete rozpálenou pec na pizzu a otevřenou kuchyni. Kromě výborného jídla si jeho návštěvníci užijí i tanec, který vzniká při vaření či míchání drinků – každý stůl vám dovoluje pozorovat, co se na těchto místech odehrává. Podobu moskevské restaurace Londri navrhly sestry Irina a Olga Sundkovy, nazývané taky Sundkovy Sisters.

„Cílem bylo vytvořit zážitek z návštěvy restaurace. Díky tomu, že mohou pozorovat, co se odehrává na druhé straně, za barem a v kuchyni, prožívají návštěvníci stolování intenzivněji. V našich projektech se zároveň vždy vracíme do minulosti. Ohlížíme se za tím, jaký účel plnil prostor před jeho přeměnou. V tomto případě to byla prádelna, z toho vzniklo i odvození názvu Londri,“ vysvětlují sestry Sundkovy.

Látky, které byly neodmyslitelnou součástí prádelny, se podepsaly i na dnešní podobě místa. Pozorní návštěvníci si mohou všimnout jejich otisků na sloupech, průsvitných lampách, na opěradlech sedaček, které byly vyrobeny na míru či na stoličkách 811 s rákosovým výpletem od společnosti TON. „Velký důraz jsme kladly také na použité materiály – dřevěné okenní portály, omítkové reliéfy na stěnách, mramor či mosazné pláty na peci tvoří interiér osobitějším. Také jej dotvářejí francouzské parkety a dlažba z přírodního kamene s klasickým osmihranným uspořádáním,“ dodávají sestry.

Interiérové designérky, dvojčata Irina a Olga Sundkovy založily studio S+S – Sudkovy Sisters v roce 2004. Studio sídlí v Moskvě, detašované pracoviště má v Paříži, New Yorku, Dubai a v Londýně, nejen díky tomu jsou uznávané na mezinárodním poli designu, jejich realizace najdete na všech kontinentech světa. Vždy se inspirují historickým kontextem místa, zároveň však jeho přeměnu podřizují budoucím návštěvníkům.