Proč je český trh práce pro investory stále zajímavý

„I přes další vlnu pandemie a její nejasný konec optimismus na trhu práce nadále převládá. Více firem plánuje své zaměstnance nabírat než propouštět. Zvyšují se ale extrémy jak v porovnání mezi sektory, tak i mezi jednotlivými firmami stejného oboru. Předchozí desetiletí relativního klidu a stability napříč všemi trhy vystřídalo období velkých turbulencí.  Pandemie zásadně proměnila jak tržní prostředí, tak i způsob práce, nábory a řízení zaměstnanců. Nejvíce se chystají nabírat zaměstnavatelé v sektoru bankovnictví, finance, pojišťovnictví a nemovitosti. Dále v sektoru IT, telekomunikace a média, společně se sektorem velkoobchodu a maloobchodu. Nicméně nejvýznamnější sektor z hlediska zaměstnanosti – zpracovatelský průmysl – svá očekávání prudce přehodnotil na mírný pesimismus,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Porovnání dle odvětví

Zaměstnavatelé v osmi z 11 odvětví očekávají pro příští čtvrtletí nárůst počtu zaměstnanců. Nejsilnější náborové plány hlásí odvětví Bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti s Indexem +50 % (64 % nabírá a 14 %propouští). Zaměstnavatelé v odvětví IT, technologie, komunikace a média a Velkoobchod a maloobchod hlásí povzbudivé náborové plány s Indexem +25 % (43 % nabírá,18 % propouští), následovány odvětvím Ostatní služby s +19 % (35 % nabírá, 16 % propouští). Nejslabší hodnotu Indexu vykazuje odvětví Neziskový sektor, a to -25 % (17 % nabírá, 42 % propouští), negativní hodnoty má i Zpracovatelský průmysl s indexem -2 % (32 % nabírá, 34 % propouští).

Porovnání organizací podle velikosti

Zaměstnavatelé ve všech čtyřech kategoriích očekávají v příštím čtvrtletí zvyšování počtu zaměstnanců. Nejsilnější náborové plány hlásí střední organizace s 50–250 zaměstnanci s Indexem +19 %. Velké organizace vykazují optimistický Index +14 %. Mikro organizace vykazují Index +13 % a malé organizace Index +7 %.

Regionální srovnání v rámci ČR

Zaměstnavatelé ve všech třech regionech jsou optimističtí, nejvíce pak v Praze s Indexem +23 % (40 % nabírá a 17 % propouští), Index na Moravě a ve Slezsku dosahuje hodnoty +13 % a v Čechách 3 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím Index v Praze a na Moravě a ve Slezsku posílil o 6 procentních bodů, a v Čechách oslabil o 4 procentní body. V regionech mimo Prahu je sice vysoké procento firem, které plánuje zvyšovat počty zaměstnanců, ale zároveň je zde i velké množství firem s opačnými záměry a výsledný Index je tak poměrně nízký.

Globální pohled

Výsledky průzkumu pro první čtvrtletí 2022 ukazují, že na základě sezonně očištěných dat očekávají v nadcházejícím čtvrtletí zaměstnavatelé ve všech 40 sledovaných zemích a oblastech nárůst počtu zaměstnanců. Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášeny v Brazílii, Peru, Indii, Irsku a Nizozemsku. Oproti tomu nejslabší náborové plány vykazuje Japonsko, Singapur, Tchaj-wan a Česká republika. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím náborové plány posilují ve 36 ze 40 zemí a oblastí, zatímco oslabují ve čtyřech, včetně USA, Japonska, Tchaj-wanu a Francie. V meziročním srovnání Index posiluje ve 38 zemích a oblastech, ale oslabuje ve dvou (Singapur a Tchaj-wan).

Jaká opatření zvažují zaměstnavatelé přijmout pro přítomnost zaměstnanců na pracovišti

Celých 26 % zaměstnavatelů plánuje, že bude v interní komunikaci zdůrazňovat výhody očkování, ale nebude zavádět jeho povinnost. Zároveň 24 % zaměstnavatelů uvádí, že bude vyžadovat u některých profesí doklad o plném očkování. To však u všech pozic zavede jako podmínku 20 % zaměstnavatelů. Doklad o přeočkování plánuje kontrolovat 15 % zaměstnavatelů. Stejný počet zaměstnavatelů nebude zavádět žádná opatření a ponechá rozhodnutí na jednotlivcích. Jedenáct procent plánuje pozitivně motivovat své zaměstnance k očkování například formou benefitů nebo bonusů.

Do jaké míry umožní firmy lidem pracovat z domova

15 % zaměstnavatelů umožní zaměstnancům plný homeoffice, 24 % 3 a více dní v týdnu, 24 % maximálně 2 dny a 30 % zaměstnavatelů bude trvat na plné přítomnosti na pracovišti.

Nejvyšší míru vzdálené práce umožňují zaměstnavatelé u IT pozic. 23 % zaměstnavatelů těmto zaměstnancům umožní plný homeoffice, ale například u IT pozic v sektoru IT je to 34 % firem a u IT pozic v bankovnictví 33 %. Naopak plnou přítomnost na pracovišti firmy přirozeně vyžadují nejvíce u výrobních pozic a u profesí s přímým kontaktem se zákazníky.

Český trh práce je pro investory zajímavý kombinací nízkých nákladů podnikání a kvalifikované pracovní síly. Meziročně si ČR polepšila o 4 místa na 25. celosvětově. To vyplývá z průzkumu ManpowerGroup Total Workforce Index™, který porovnává trhy práce v 75 zemích světa podle 200 parametrů z oblasti pracovního práva, dostupnosti, nákladovosti a produktivity pracovní síly pro porovnání náročnosti náboru, udržení a řízení lidských zdrojů v 75 zemích světa včetně ČR. Vedle tradičních pracovních úvazků zohledňuje flexibilní pracovní sílu, alternativní pracovní úvazky i neformální trh práce. Jednotlivé parametry rozděluje do 4 skupin:

Dostupnost pracovní síly: Popisuje úroveň nezaměstnanosti, vzdělanosti, kvalifikační struktury, jazykové vybavenosti, velikost flexibilní a neformální pracovní síly, věkovou strukturu zaměstnanců, rovnost lidí na trhu práce, oborovou strukturu zaměstnanosti atd.

Nákladovost: Porovnání mzdy, benefitů, zdanění, dalších odvodů, příplatky ke mzdě, náklady na mateřské a rodičovské dovolené, úroveň mezd podle typů pozic, náklady na založení společnosti a vedení podnikání atd.

Produktivita: Počet hodin, které zaměstnanci odpracují za základní mzdu (pracovní fond, dny placeného volna), délka zkušební doby, efektivita úřadů a infrastruktury, ICT vybavenost obyvatel atd.

Legislativní omezení businessu: možnosti flexibility a využití subdodavatelů, možnosti smluv na dobu určitou, výpovědní doba z pracovního poměru, věk odchodu do důchodu, vízová politika a otevřenost ekonomiky vůči zahraniční pracovní síle, úroveň korupce, terorismu, ekonomického rizika, omezení zahraničních investic atd.

Česká republika se v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 25. místě ze 75 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 15. místě. Oproti roku 2020 se o čtyři místa zlepšila, nicméně před 4 lety, kdy jsme začali tento průzkum provádět, byla na 23. místě. „Česko je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu. Klesá sice význam nízké nákladovosti u manuálních profesí, nicméně je zajímavé kombinací relativně nižní nákladovosti a vysokým podílem kvalifikovaných pracovníků. To se projevuje rostoucí koncentrací pokročilé výroby, globálních IT společností, vývojových center nebo mezinárodní technické podpory,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

Na předních příčkách celkového hodnocení na světě najdeme Spojené státy, Singapur, Kanadu, Hong Kong a Nizozemsko. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska dostupnosti pracovní síly patří USA, Singapur a Švýcarsko. V nákladovosti vedou Thajsko, Hong Kong a Macao. Z hlediska legislativního prostředí trhu práce je nejvíce zajímavé Norsko, Estonsko a Rakousko. V produktivitě vévodí Izrael, Nizozemsko a Singapur. Ideální destinací pro konkrétní podnik je ale nastavení váhy jednotlivých parametrů na základě její obchodní a HR strategie.

„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že obsazení velkého množství otevřených pozic je poměrně náročné a nákladné. Pandemie toto ještě znásobila. Vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice v posledních pěti letech a zamrzlý trh práce v období pandemie přinesly vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, severní Afriky nebo Asie. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Hlavní výhodou českého trhu práce do budoucna je vysoký podíl kvalifikovaných zaměstnanců, na kterém musíme nadále stavět,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a dodává: „Vidíme ale několik oblastí, kde ČR v mezinárodním srovnání stále více zaostává. Je to například atraktivita pro zahraniční pracovníky, překážky v podnikání, indexu efektivity trhu práce nebo nerovném postavení žen.“

Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné světové úrovni. Není zdaleka tak příznivé pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hong Kongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od hodnocení náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme také na průměru daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň jsme před Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.

Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde máme s dvou měsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců na náklady firem, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.

Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň, a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na téměř trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme ale na výrazně vyšší úrovni než Rumunsko, Slovensko a Polsko. „Tyto země konkurují ČR v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí a je možné je považovat za součást českého trhu práce. Ročně najdeme v ČR práci pro 5.000 pracovníků ze zemí východní a jihovýchodní Evropy na různé typy pozic v IT, inženýringu nebo kvalifikovaných výrobních pozic, které se dlouhodobě nedařilo obsadit českými uchazeči,“ řekla Jaroslava Rezlerová.

„Atraktivita českého trhu práce tedy spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, podíl vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP nebo lidé v předdůchodovém věku,“ uzavírá Jaroslava Rezlerová.