Česko je v pasti ekonomiky středních příjmů
Analýzy ze Spořky
7. 6. 2023 12:02
Nedávno proběhla konference Druhé ekonomické transformace s názvem ReVize Česka, na které diskutovaly špičky českého businessu s vládou (premiér, vicepremiéři...
První vesmírné plodiny se můžou sklízet už za 15 nebo 20 let, věří vedoucí Laboratoře Space Agri Technologies Libor Lenža. Jak hledá možnosti jejich pěstování, prozradí naše zvuková reportáž.
„Tady testujeme a zkoumáme, jak se řasy nebo mikrořasy chovají v různých situacích,“ ukazuje mi Libor Lenža. Vypravil jsem se za ním do Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Konkrétně jsme se potkali v Laboratoři Space Agri Technologies, která vznikla letos na jaře. A právě tady se výzkumníci snaží přijít na to, co kosmonauti na dalekých misích budou jednou jíst. „Dnes se veškeré potraviny vozí ze Země, jsou to nejrůznějším způsobem upravené a zakonzervované potraviny, které běžně jíme. Orbitální stanice jsou zásobovány pravidelně, takže občas tam mají i čerstvé potraviny,“ vysvětluje Lenža.
Jednou se ale lidé vydají i dále do vesmíru, kde zásobování ze Země už možné nebude. Potraviny si tak budou muset vypěstovat přímo na kosmických základnách. Běžné zemědělské plodiny jako třeba brambory nebo zelí to ale nejspíš nebudou. Pole s nimi někde na kosmické stanici si lze představit jen stěží, navíc ke svému růstu potřebují gravitaci, která ve stavu bez tíže logicky chybí. Vědci se proto domnívají, že potřebné živiny budou kosmonauti získávat z řas. Pěstovat by se mohly v bioreaktorech. Jeden z nich mi Libor Lenža ukazuje a já se neubráním dojmu, že vypadá jako pípa. „Hned na osm druhů piv!“ směje se vědec mému přirovnání.
V těchto reaktorech bude živné prostředí, ve kterém se budou řasy množit. Dozvídám se, že až dosáhnou určité koncentrace, pomocí těch kohoutů, které mi připomínají pípu, se část živného roztoku upustí a nechá projít filtrem. Právě na tom filtru se řasy zachytí.
Při procházce laboratoří mi Libor Lenža ukazuje také kádinky se zelenou tekutinou a jakoby špinavé Petriho misky. I tak se řasy tady pěstují. Otevřeně přiznávám, že to rozhodně nevypadá jako něco, na co bych měl mít chuť. „Máte pravdu, příliš vábně to nevypadá. Ale to už je úloha kolegů z technologií potravin, kteří z těch výživných látek udělají něco, co bude poživatelné a chutné,“ uklidňuje mě vědec. Věří, že z řas vznikne buď nějaké pevné jídlo, případně ochucený řasový koktejl. A tak i případná oslava Vánoc by na kosmické stanici mohla nabídnout lákavé pochutiny…
Libor Lenža upravuje Petriho misky s řasami Foto: Daniel Mrázek Řasy musí zvládnout stres
Které konkrétní druhy řas se budou hodit pro pěstování ve vesmíru, vědci zatím neví. Teprve je totiž hledají. Jednotlivé řasy tak vystavují všelijakým stresovým faktorům. Ostrému světlu, silným teplotním výkyvům, radiaci… A to nejen v laboratoři, ale i v terénu. „Teď aktuálně tu probíhají výzkumy mikrořas, které se podívaly do stratosféry na palubě stratosférických balónů, které jsme vypouštěli letos v říjnu. Snažíme se zjistit, jakým způsobem zareagovaly na vyšší dávku ultrafialového záření a také na zvýšenou hladinu kosmického záření,“ popisuje Lenža s tím, že některé řasy tento pokus nepřežily. I to ale k výzkumu patří. Alespoň vědci ví, které řasy si můžou na seznamu potenciálních plodin škrtnout.
Výsledky výzkumu odolnosti vůči stresovým faktorům najdou uplatnění nejen ve vesmíru, ale i na Zemi. Vědci tak zjistí například to, jak řasy využít při čištění odpadních vod nebo při odstraňování kontaminací. Výzkum reakcí na stres by měl přispět i k rozvoji běžného, pozemského zemědělství. Už dlouho se vědci z různých oborů snaží najít plodiny odolné vůči suchu a klimatickým změnám. A právě i zde může výzkum vesmírného zemědělství přinést zajímavé a užitečné poznatky.
Spolupráce s vesmírným průmyslem
Mendelova univerzita se zároveň zapojila do nově vzniklého Brno Space Clusteru, jehož cílem je posílit spolupráci a konkurenceschopnost ve vesmírném průmyslu. Jednou ze zakládajících společností klastru je i největší tuzemská firma v odvětví kosmického průmyslu SAB Aerospace. Mendelova univerzita s ní spolupracuje na připravované misi Slavia, která by mohla položit základní kámen pro pozdější kosmickou těžbu na asteroidech. „Už dnes využíváme velmi pokrokové technologie a dalo by se říct, že možná ani nejsme schopni dohlédnout na další vyvíjející se aplikace, které budou velmi dobře použitelné právě i v oblastech agronomie a jiných, kterými se zde na MENDELU úzce zabýváme,“ dodává Lenža. Od členství v klastru Libor Lenža očekává i větší spolupráci brněnských univerzit, zejména pak mezioborové vzdělávání.
Více se o výzkumu vesmírného zemědělství dozvíte z naší zvukové reportáže.
