Pár slov k novému stavebnímu zákonu

Je mi blízké, že staví na jednoduchých procesech a na digitalizaci. Vracíme se do normálního světa, kde povolení stavby nebude delší, a někdy dokonce dražší než stavba sama, a to platí jak pro privátní, tak pro veřejné investice.

Po celou dobu přípravy nového stavebního zákona jsem navrhoval daleko hlubší změny legislativního prostředí. Například v územním plánování považuji za klíčové, aby samosprávy dokázaly efektivněji stanovovat priority na území jimi spravovaném. Toto nakonec bohužel do zákona prosazeno nebylo, nicméně věřím, že se téma územního plánování znovu otevře a podaří se ona zásadní změna, která stabilizuje veřejný zájem na konkrétním využití území. To je nesmírně důležité. Územní plánování musí sledovat principy soudržnosti, ekonomičnosti a efektivnosti při respektování přírodních a kulturních hodnot. Chci pokračovat v prosazování dalších změn v této oblasti, a to zejména zjednodušení a zrychlení procesu územního plánování ve všech jeho stupních a stabilitu schválených dokumentů. Na rozdíl od sousedních států nestíháme tempo přípravy našich dálnic, které se mají napojit na evropskou dálniční síť. A důvodem je právě pomalé a nestabilní územní plánování.

Pokud se zkrátí povolovací proces o jeden rok, tak podle analýzy RIA, která porovnala stav legislativy platné, tedy dopad zákona 183/2006 Sb. a složkových předpisů, s dopadem dnes již platného zákona 283/2021 Sb., je kvantifikovatelný přínos do veřejných rozpočtů nejméně 7,1 miliardy korun ročně. Zákon totiž přinese výrazné zkrácení přípravných procesů. Díky institucionální změně se několik řízení spojilo do jednoho. To znamená, že například při povolení stavby bytového domu nemusí stavebník zajišťovat odděleně povolení pro umístění samotné stavby, povolení pro umístění komunikací, povolení pro umístění sítí, vodoprávní povolení, povolení ke kácení a eventuálně řadu nezbytných výjimek a pak ještě ve druhém kole stavební povolení, ale toto vše bude součástí jediného rozhodnutí. A toto dopadá samozřejmě i na eventuální přezkumná řízení. Navíc, vše poběží digitálně. 7,1 miliardy korun ročně je hodně peněz, uvážíme-li, že například kraje utratí na opravy a údržbu svých komunikací cca 4 miliardy ročně. Jsou to peníze, které díky multiplikačnímu efektu ve stavebnictví pomohou nakopnout ekonomiku po covidu. Jsou to finance navíc, které můžeme každoročně vynaložit smysluplně na investice na výstavbu škol, školek nebo třeba specializovaných zdravotnických zařízení. Významná část takto získaných finančních prostředků musí plynout do výstavby nových dopravních sítí nebo do rekonstrukcí stávajících. Regiony trápí jejich nedostatečná kapacita, obce trápí přetížené komunikace, které znesnadňují život místních obyvatel, řidiče trápí kolony a dopravní omezení. Řešení je podmíněné efektivní stavební legislativou. Nemůžeme omezovat a nerozvíjet obchodní dopravní cesty, ale je nezbytné upřednostnit rozvoj nákladní dopravy s nižší zátěží pro životní prostředí. Přenést náklad z kamionů na železnice, využít efektivně a dále rozvíjet naši bohatou železniční síť.

Věřím, že ke zrychlení přípravy staveb pomohou i mnou navržené úpravy soudního přezkumu, stavebník bude nově rovnoprávným účastníkem případného soudního řízení, které je dosud vedeno jako spor úřadu a odpůrce staveb, a odpadne tak nadbytečná fáze, kdy soud rozhodoval o tom, zda se v omezené míře může stavebník soudního sporu účastnit. V případě přiznání odkladného účinku pak na základě mého návrhu bude ze zákona soud povinen projednat žalobu přednostně s nejvyšším možným urychlením.

Rád bych se zde ještě dotkl tématu, které rezonuje při každé změně stavební legislativy, a to je účastenství spolků. V Poslanecké sněmovně se vedla řada diskuzí o míře a rozsahu účastenství spolků v řízení, které bude vedeno podle zákona č. 283/2021 Sb. Nová úprava respektuje evropskou legislativu a umožňuje spolkům připomínkovat a účastnit se v řízení o povolení staveb, avšak pouze v rozsahu kompetencí, které jim svěřují zvláštní zákony. I pokud bude stavební úřad rozhodovat o kácení v řízení podle stavebního zákona, nejde o řízení podle stavebního zákona ve smyslu § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Jinak řečeno, účastenství spolků ve stavebních řízeních je umožněno pouze v částech týkajících se chráněných zájmů vymezených v § 2 odst. 1 ZOPK.