Chytrá logistika přinese více udržitelnosti než elektromobil

Nejen český trh si za poslední roky vychoval zákazníka do poměrně konkrétní podoby. Takový zákazník si totiž zvykl na, pokud možno bezplatné, same-day doručení a snadno dostupnou reverzní logistiku. Snaha uspokojit jeho potřeby jde však v některých částech světa ještě dál. Dnes již na západě není nereálné nabízet doručení zásilky v rámci 10–15 minut, přičemž tento trend už začínáme pozorovat i v Praze. Avšak taková služba naráží na mnohá úskalí, a ačkoliv vypadá na první pohled jako ideální způsob pokrytí poptávky, v dlouhodobém měřítku absolutně není udržitelná.

Služba výše zmíněného expresního doručení rezonuje především na západě. Londýn, New York, Berlín – právě to jsou příklady měst, v nichž služby všeho druhu desetiminutovou logistiku nabízejí a snaží si tak u zákazníky vydobýt vedoucí postavení. Taková služba má však svá pevně daná specifika. Dokáže fungovat pouze ve velkých městech s vysokou mírou zalidnění, a především velkou poptávkou. Zároveň nelze jejím prostřednictvím nabízet tak širokou škálu zboží, na jakou jsme zvyklí například u dovážky potravin a obecně větších nákupů do domácnosti. Nehledě na to, že příslib takto rychlého doručení je většinou neudržitelný také finančně, i proto jej poskytují především společnosti, které jsou silně zafinancované venture investicemi.

Snaha zaměřená čistě na co nejkratší čas doručení tak vzhledem k vysokým nárokům na množství personálu, a především velice neudržitelný provoz takové služby není tou správnou volbou. Na příkladu rozvozu potravin je vidět, že s kvalitním logistickým řešením lze již za pár hodin od objednání doručit plnohodnotný nákup, a to v konkrétním časovém slotu, který si zákazník vybere, a při zajištění udržitelné služby s plným sortimentem.

Práce s časovými sloty navíc může do budoucna zcela převrátit fungování e-commerce a podstatně zlepšit udržitelnost doručování i v konstantně rostoucí e-commerce. Princip, jak by to v budoucnu mohlo fungovat, je jednoduchý – logistická společnost svým klientům v reálném čase nabízí konkrétní volné časové sloty, ve kterých je možné zboží doručit zákazníkům v konkrétních rozvozových zónách. Každý takový slot bude mít pevně danou kapacitu, kterou po jejím vyčerpání již nebude možné využít.

Tímto způsobem lze regulovat poptávku a zároveň zajistit, že zákazník dostane špičkovou službu, tedy precizní doručení v konkrétně ohraničeném časovém okně, díky čemuž může úspěšnost doručení dosahovat i 99 %. Výsledkem tohoto modelu je, že hybatelem poptávky již není jen obchodník, ale také logistická společnost, která má jasně dané omezené kapacity pro konkrétní oblasti a obchodníkům tedy může pomoci cílit poptávku tam, kam se to vyplatí a kde to dává smysl i z hlediska možností doručení.

Na podobném principu fungují také eko sloty, které umožňují zákazníkovi vybrat si pro doručení svého nákupu takový čas, ve kterém již bude kurýr na dané trase a může jej tak obsloužit v rámci své naplánované cesty bez nutnosti další zajížďky. Výsledkem je ekologičtější provoz a mnohdy i nižší cena samotného doručení. Tyto sloty se pak dají využívat napříč provozy, ve výsledku to tedy znamená, že logistická společnost může klientovi nabídnout poměrně výrazné cenové odlišení časů, které jsou pro ni nejvhodnější, a regulovat tak poptávku ve prospěch udržitelnosti.

Na cestě k udržitelné logistice je klíčový také multisegmentový přístup, který logistické společnosti umožňuje držet hladinu poptávky vyrovnanou v průběhu celého dne. Různé segmenty totiž mají různé logistické špičky (peek times) a je-li činnost logistické firmy koncentrována například na rozvoz hotového jídla, provoz ze zásady nemůže být efektivní, protože zde jsou prakticky všechny objednávky koncentrovány do krátkých časových úseků – přes oběd a přes večeři. Multisegmentový přístup naproti tomu umožňuje rozložit logistické kapacity do celého dne a poptávku rovnoměrně balancovat.

Svou roli v rychlosti a udržitelnosti doručení hraje také decentralizace, jejíž význam je a měl by být stále citelnější. Není možné, aby jeden centrální sklad dokázal pokrýt potřeby zákazníků z celé republiky, a přitom udržel kvalitu poskytované služby. Opět jde o trend, který má své kořeny na západě. Například v USA můžeme pozorovat, že kvůli krachu některých rozlehlých obchodních center dochází k uvolnění velkého množství retailových ploch, což skýtá perfektní možnost pro přeměnu prostoru na menší sklady. Právě takové sklady umožňují zkracovat vzdálenost ke koncovému zákazníkovi, což je cíl, na který by se měla logistika primárně zaměřit.

V současné době nelze v logistice aspekt udržitelnosti opomenout a je potřeba pohlížet na něj i z jiného úhlu pohledu, než je stále sílící snaha o navyšování počtu elektromobilů. Elektromobily sice mají své nezpochybnitelné výhody, avšak celý proces doručení stojí a padá na městské infrastruktuře, která vysokému množství elektro vozů prozatím není uzpůsobena.

Již dnes je jisté, že ze strany evropských měst budou přicházet stále tvrdší restrikce, co se týče typu pohonu vozidel, hledání alternativ tedy je na místě. Spíše než na způsob doručení je však potřeba soustředit se na predikci samotné poptávky. Právě ta je totiž velice efektivní cestou k udržitelnosti. Pokud datová analytika umožňuje předpovídat, kolik zboží bude prodáno a kam bude doručováno, při aktivní práci s balancováním poptávky se vyhneme poloprázdným autům vezoucí dva balíčky na kilometry dlouhé trase. Kombinace predikce poptávky a její aktivní ovlivňování s ohledem na logistické kapacity je tedy možnost, která logistiku posouvá jak v otázce udržitelnosti, tak v samotné kvalitě poskytovaných služeb.