Paradox: řemeslníci chybějí, ale trh je odmítá

Přesto je situace absolventů o něco složitější než v předcházejících letech. Nejhorší uplatnění po dokončení profesní přípravy mají absolventi středních odborných středních škol. Za poslední dva roky se zvýšila jejich nezaměstnanost z 3,3 % na 6,2 %, nejvíce u těch s výučním listem. Nepříznivá situace je hlavně v retailu, gastronomii či dalších službách, které poznamenal kovidový útlum. Dalším aspektem je dopad toho, že nynější absolventi strávili velkou část výuky v posledních dvou letech distanční formou. I když přetrvává zájem o kvalifikované řemeslníky a technické profese, firmy mají obavy z čerstvých absolventů, kteří byli v době koronakrize ochuzeni o praktický výcvik

„Z pohledu počtu nabídek vhodných pro absolventy středních škol byl nejhorší rok 2020. Vloni jsme na Profesia.cz zaznamenali oživení zájmu firem, zejména ve druhém pololetí. Letošní hodnoty zatím naznačují, že nabídka míst vhodných pro absolventy by mohla být srovnatelná. Nabídky pro středoškoláky tvoří na Profesia.cz 17 %, nejvíce jich je v administrativě, IT a retailu. Nevyšší podíl nabídek pro absolventy vykazují segmenty pojišťovnictví (45 %), školství (44 %) a zdravotnictví (42 %). S nejmenšími problémy hledají práci absolventi zdravotnických, chemických či elektrotechnických oborů,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz

Situace vysokoškoláků je zatím poměrně dobrá, protože kvalifikované zaměstnance potřebují firmy, školství, zdravotnictví i státní správa. Počet absolventů bude letos poměrně nízký, protože vysoké školy teď opouštějí populačně slabé ročníky. Ale je nejisté, jak bude situace, zejména v komerčním sektoru, vypadat v dalších měsících. Prudce rostoucí náklady na energie a pohonné hmoty, výpadky v dodavatelských řetězcích i snižující se koupěschopnost obyvatel mohou rychle změnit situaci.

Z nabídek na Profesia.cz je pro absolventy VŠ aktuálně vhodných 18 % ze všech nabídek, nejvíce jich je v technických oborech a zdravotnictví. Mezi obory, které vykazují největší podíl nabídek jako vhodné pro absolventy VŠ, patří automobilový průmysl (67 %), bankovnictví (60 %), zdravotnictví, logistika a výroba (50 %).

„Absolventi IT oborů mají většinou již v době studia o pracovní nabídky postaráno. I u nás najdou uplatnění, máme zájem ale také o ty z ekonomických či humanitních oborů. Vzhledem k tomu, že jsme vzdělávací instituce, umíme je velice rychle začlenit do systému, a zejména rychle doučit chybějící znalosti. A také jim dáváme možnost se zdarma dále vzdělávat v kursech v oblasti IT, programování, kancelářských balíků MF Office či prezentačních dovedností. Pokud se absolvent od nás rozhodne odejít jinam, má díky nadstandardnímu profesnímu vzdělávání a školení lepší šance pro svoji další kariéru,“ říká Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas.

To potvrzuje i zástupce developerské společnosti Getberg Iana Nurtdinova: „Mladí lidé s čerstvou maturitou či čerstvým vysokoškolským diplomem mají u nás dveře otevřené. Jsme poměrně mladý kolektiv, do kterého velmi rychle zapadnou. Na manažerských pozicích jsou pak velmi zkušení pracovníci, kteří pracovali v oboru developmentu, realit či financí například ve Velké Británii, Irsku či Kataru. Od nich se mohou hodně naučit, a navíc tito manažeři mají bohaté zkušenosti, jak absolventy začlenit do týmu a pomoci jim s adaptací.“

V loňském roce došlo k nárůstu absolventských mezd, a to v závislosti na lokalitě a oboru řádově o několik tisíc korun. Průměrná mzda pro středoškoláka s maturitou je tak v nabídkách těsně nad 36 000 Kč, u vysokoškoláka 2. stupně, tedy s inženýrským nebo magisterským titulem, téměř 44 500 Kč. Mzdy absolventů středních škol se podle portálu Platy.cz v jednotlivých regionech pohybují od necelých 29 000 Kč po více než 38 000 Kč, nejvyšší jsou v krajích Královehradeckém, Středočeském a Jihomoravském. U vysokoškoláků se pohybují většinou v rozmezí 35 až 40 000 Kč. Vyšší je u absolventů technických oborů, zejména v IT, a to až o pětinu.