Platí Baťovo ikonické motto i v době umělé inteligence?
Be the Best
20. 4. 2024 05:19
Na první pohled mohlo by se zdát, že před sto lety nemohl mít Tomáš Baťa názor na využití umělé inteligence....
Střet zájmů je časté spojení v politice. Co ale znamená v případě geotermální energie? Dozvíte se v naší zvukové reportáži.
Potenciál geotermální energie u nás mapovaly Česká geologická služba, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR a Komora OZE, a to v projektu podpořeném Technologickou agenturou ČR. Webová mapová aplikace je jedním z jeho výstupů. „Mapa zobrazuje teploty v různých hloubkách a v různých oblastech,“ představuje jeden z řešitelů projektu Jan Holeček z České geologické služby. Na mapě si můžeme zvolit teplotu v hloubkách od 400 metrů do pěti kilometrů. Kdybychom se dostali přímo do vrtů, tak v těch nejmělčích vrstvách by nám bylo docela příjemně, teplota se tam běžně pohybuje mezi deseti a dvaceti stupni Celsia. Pokud bychom ale sestoupili do těch největších hloubek, bude nám horko. V oblastech s největším geotermálním potenciálem teploty v pěti tisíci metrech hloubky přesahují 200°C.
Kromě teplot v podzemí mapy ukazují i místa, kde je případné vybudování geotermálních vrtů ztížené nebo zcela nemožné. Takovými místy jsou například dopravní stavby jako železnice, dálnice, silnice, dále lomy a doly, místa ohrožovaná třeba skalními sesuvy a nechybí ani přírodně chráněná území. „Mapa je určena pro investory a státní správu. Pokud jako investor vím, že v oblasti je vyšší geotermální potenciál, tak je mnohem pravděpodobnější, že v takové oblasti moje geotermální instalace bude mít vyšší účinnost, a tudíž i vyšší výnos,“ doplňuje Holeček.
Zjištěný potenciál geotermální energie v Česku se může srovnávat s evropským průměrem. I proto by geotermální vrty mohly teoreticky vzniknout na celém území naší republiky – tedy za předpokladu, že nenarazí na některou ze zmíněných překážek. Pokud bychom ale chtěli získat energie co nejvíce, soustředili bychom se na severní Moravu, Semilsko, Liberecko, Podkrušnohoří, Ašsko a Českobudějovicko.
Bílá místa stále existují
Pro stanovení potenciálu vědci využili data z více než tří stovek vrtů po téměř celé České republice. „Ve vrtu se změří teplota, na jejímž základě se vypočítá geotermální gradient. To je nárůst teploty s hloubkou. Průměrný teplotní gradient na území České republiky je třicet stupňů, ale v reálu se pohybuje od patnácti do čtyřiceti stupňů Celsia na jeden kilometr hloubky,“ objasňuje geolog a zdůrazňuje, že žádný ze zkoumaných vrtů nevznikl primárně pro stanovení potenciálu geotermální energie: „Buďto to byly výzkumné vrty, například strukturní hluboké vrty, na Moravě to byly vrty na průzkum uhelných ložisek, uhlovodíků, plynu nebo ropy.“ Vědci tedy sbírali a vyhodnocovali již dříve naměřená data.
Stále ale ještě existují oblasti, jejichž geotermální potenciál vědci zatím jen odhadují, zejména se jedná o střední Čechy a Vysočinu. Tam vhodné vrty zatím chybí. Geologové tedy plánují, že v budoucnu tam asi deset vrtů vyhloubí. Tím mapu geotermálního potenciálu Česka ještě zpřesní.
Jan Holeček s mapou geotermálního potenciálu Česka Foto: Daniel Mrázek Deset tepláren do roku 2030
„Geotermální energie bude v budoucnu hrát čím dál větší roli, zejména s ohledem na příklon k obnovitelným zdrojům energie. Budeme tu mít několik desítek geotermálních tepláren, které budou schopny vytápět menší a střední města. Největší potenciál pak vidím v takzvané mělké geotermální energii, tedy v tepelných čerpadlech, která budou schopna vytápět budovy od velikostí rodinných domů až po velikost administrativních budov, případně továren a průmyslových hal,“ očekává Holeček a věří, že prvních deset tepláren by mohlo vzniknout ještě do roku 2030.
Geotermální tepelná čerpadla se už dnes používají, ale zatím jen v omezené míře. Konkurenci mají v tepelných čerpadlech využívajících vzduch. Jejich instalace je totiž zpravidla levnější. Na druhou stranu ale mají nižší účinnost než geotermální tepelná čerpadla.
S čím geologové u nás naopak nepočítají, jsou geotermální elektrárny. Na ně je v našich hloubkách „zima“…
Teplo z počátků Země
Geotermální energie využívá teplo, které má naše planeta od svého počátku. „Naše planeta se formovala z plynoprachového oblaku, který se smršťoval a uchoval v sobě teplo. Dalším zdrojem geotermální energie je radiogenní rozpad radioizotopů uranu, thoria a draslíku, které se vyskytují v horninách,“ vysvětluje Holeček. Důvodem, proč v některých místech je v hloubkách vyšší než jinde, je geologická stavba území. Některé horniny totiž vedou teplo lépe. Vliv má samozřejmě i sopečná činnost, proto se geotermální energii mnohem více daří například v Itálii nebo na Islandu.
Mapovou aplikaci zobrazující potenciál geotermální energie v Česku najdete na stránce www.geology.cz/teplozeme.
Více se dozvíte v naší zvukové reportáži. Klikněte na lištu v horní části článku.
