Investiční horečka v prvním čtvrtletí roku
Názory
15. 4. 2024 12:11
Uplynulý kvartál byl z pohledu světových burz skutečně výjimečný. Řada aktiv významně vzrostla na hodnotě a tato mohutná rally často připomínala...
„Udržitelnost a zodpovědný životní styl šetrný k životnímu prostředí jsou témata, která globálně rezonují čím dál tím víc. Fakt, že je nezbytné začít se chovat ohleduplně a ekologicky, již nezpochybňuje téměř žádná rozumná autorita,“ objasňuje motivaci k vytvoření výstavy její kurátorka Veronika Pařízková. Podle ní je především v prostředí České republiky zapojení designu do řešení environmentálních problémů stále na počátku a firem či jednotlivců, kteří by se problematice dlouhodobě věnovali, není mnoho.
Přitom právě design a jeho možnosti můžou ovlivnit spotřební zvyklosti. „Dobře promyšlené produktové tvarosloví, chytře zvolené materiály a uvědomělý přístup k produkci včetně zapojení nových technologií jsou základní atributy, které dokáží nabídnout nová pravidla,“ pokračuje kurátorka.
Pozor na módní greenwashing
Zároveň ale varuje před zelenou módní vlnou, která s ekologií mnoho společného nemá. „Ekologie a udržitelnost jsou však bohužel paralelně zneužívány pro marketing a klasický ‚greenwashing‘. Jak tedy rozeznat čistou motivaci firem, které jsou si vědomy nutnosti změny, od těch, které se jen chytře vezou na módní vlně?“ ptá se Pařízková. Možnou odpověď nabízí právě výstava „ECO? Český design na cestě k udržitelnosti“. Zájemci ji uvidí na pražském Mariánském náměstí do 31. července, přístupná je zdarma 24 hodin denně.
Ve velkém skleněném modulu uvidíme produkty od sedmnácti českých výrobců. „Do výstavního projektu jsme hledali české firmy, ale také jednotlivce, kteří svou konkrétní ideou ukazují, jak obratně lze využívat design pro nové konzumní zvyky,“ objasňuje Pařízková. Všechny vystavené produkty pak prošly hodnocením, které zrealizoval Ústav udržitelnosti a produktové ekologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pod vedením profesora Vladimíra Kočího.
Filip Krampla k výrobě židlí používá ekologicky nezávadné rýžové lepidlo Foto: Česká centra Nečekaný vliv designu na ekologii výrobků
„Design má větší vliv na ekologii výrobků, než se obvykle předpokládá. Když designér navrhne výrobek nevhodným způsobem, má zodpovědnost za způsobené environmentální škody,“ říká Kočí. Design totiž zásadním způsobem ovlivňuje materiálové složení výrobků i to, zda bude výrobek při jeho používání spotřebovávat větší, či menší množství energie. Ve fázi designu se zároveň předurčuje, jak snadno, či obtížně se bude výrobek odstraňovat po skončení jeho životnosti.
Zodpovědný designér může respekt k životnímu prostředí podle Kočího do své práce zahrnout tím, že nebude vytvářet zbytečné produkty, bude navrhovat výrobky trvanlivé, multifunkční, opravitelné, nadčasové a zároveň bude dbát na energetickou úspornost svých výrobků. Kde je to smysluplné, designér by měl využívat druhotné suroviny a také co nejméně používat kompozitní materiály, které nelze recyklovat.
Jak hodnotit ekologický přínos?
Tým profesora Kočího výrobky hodnotil podle toho, jak předchází klimatické změně, jak snižují spotřebu surovin, jak chrání vodní ekosystémy, jak zachovává biodiverzitu i jak brání úniku toxických látek. Vedle toho výzkumníci hodnotili i ekonomický, sociální a kulturní přínos.
„Zelená environmentální kritéria je třeba vyčíslit. K určení konkrétních hodnot jsme použili metodu posuzování životního cyklu LCA (Life Cycle Assessment), která zohledňuje environmentální zátěž výrobků takzvaně od kolébky do hrobu. Díky LCA jsme byli schopni vyčíslit různé environmentální zátěže včetně uhlíkové stopy,“ popisuje dále Kočí, který každému z exponátů udělil od jedné do pěti hvězd. „Jelikož v průběhu životního cyklu všech produktů výstavy se spotřebovalo určité množství elektřiny, rozhodli jsme se použít environmentální zátěž vznikající při výrobě elektřiny jako měřítko. Jedna průměrná kWh vyrobená v Evropské unii má komplexní environmentální dopady a postihuje všechna námi zvolená environmentální kritéria. Metodou LCA jsme určili, jakou environmentální zátěž má 0,1 kWh, 1 kWh, 10 kWh, 100 kWh a 1000 kWh průměrné evropské elektřiny. Produkt, který vykázal v měřeném kritériu menší hodnotu environmentální zátěže než výroba 0,1 kWh elektřiny, získal 5 hvězd. Produkt, který se svojí zátěží překonal environmentální dopady výroby 100 kWh, získal hvězdu jen jednu.“
Brněnské studio NAHAKU vyrábí svítidla do interiéru z použitých plastových sudů
na prosecco Foto: Česká centra Špatný výrobek je jen odpadem, byť by byl sebeekologičtější
Designéři během hodnocení odpovídali také na soubor otázek z oblasti ekonomie. Mířily na počet prodaných kusů, schopnost produktu rozvíjet ekonomiku a zvýšit tržby i na potenciál zasáhnout trh. „Protože i ten nejšetrnější výrobek, který nenaplní zamýšlenou funkci, je pouze odpadem,“ zdůrazňuje Kočí.
V případě sociálního přínosu otázky zkoumaly, zdali výrobek pomohl utvořit nové pracovní pozice, vyváženost mužů a žen podílejících se na vzniku výrobku, jaký vliv má produkt na zdraví uživatelů a další aspekty spadající do sociálního pilíře udržitelnosti.
A který výrobek dopadl z hlediska hodnocení nejlépe? Téměř plný počet bodů získal menstruační kalíšek Anny Marešové. Pět hvězd u něj září v sedmi kategoriích, pouze v kategorii „kulturní přínos“ obdržel „jen“ čtyři hvězdy. „Spotřeba hygienických vložek a tampónů, které jsou velmi těžko recyklovatelné, je vysoká. Řešením jsou alternativní pomůcky typu menstruačních kalíšků. Na trhu jich figuruje několik, ten, který navrhla designérka Anna Marešová, z běžné produkce vyčnívá svojí vizuální identitou a zcela funkčním designem. Estetické kvality produktu, jeho precizní provedení, včetně obalového materiálu a vhodně zvoleného fontu jsou zásadním momentem, který zatraktivňuje kalíšek v očích veřejnosti,“ píše se v katalogu výstavy.
Na další produkty se můžete podívat sami, a to do 31. července na Mariánském náměstí v Praze. Pokud to nestihnete, nezoufejte, od 4. srpna bude výstava dostupná i virtuálně v online prostředí. Bližší informace najdete na stránkách Českých center.
