Se zákeřnými nemocemi si poradí umělá inteligence

V Praze vzniká unikátní centrum pro výzkum mozku a neurodegenerativních onemocnění. Na jednom místě se soustředí světové špičky v oblasti neurověd, umělé inteligence i byznysu. Zakladatelé si slibují, že odhalí zatím nepoznané procesy v mozku a že přijdou na to, jak léčit dosud nevyléčitelné nemoci. Umělou inteligenci pro lékařství vyvíjí i vědci v Brně. Ti se pro změnu zaměřují na závažná onemocnění srdce.

Daniel Mrázek ikona hodiny6. 8. 2022 07:00
Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Nový institut spojuje nejen vědce z různých oborů, ale i finančníky. Proč? Dozvíte se ze zvukové reportáže.

„Umělá inteligence a strojové učení se dostaly do bodu, kdy nám mohou začít pomáhat v porozumění fungování mozku a v léčbě nemocí,“ prozrazuje lékař Martin Tolar, proč se rozhodl založit mezinárodní institut International Neurodegenerative Disorders Research Centre (INDRC).

Tolar se onemocněním mozku věnuje dlouhodobě. Ve Spojených státech amerických dokonce založil společnost Alzheon, která v současné době testuje velmi nadějný lék proti Alzheimerově nemoci. Věří, že zkušenosti z amerického Alzheonu zužitkuje i v pražském institutu. „Máme velkou skupinu špičkových vědců v oblasti neurodegenerativních nemocí, která tvoří základ vědecké rady nového institutu. Byli jsme schopni přivést lidi z nejslavnějších univerzit jak v Americe, tak Evropě,“ říká.

Na Alzheimera můžeme zapomenout

Podle ředitele institutu Víta Dočkala má INDRC sloužit jako most mezi lékaři a biology na jedné straně a inženýry z oboru výpočetní techniky na straně druhé. „Nějakou dobu jim bude trvat, než si porozumí v terminologii a metodologii, než si navzájem přeloží své jazyky. Ale jakmile se jim to podaří, dosáhnou spolu mnohem větších výsledků,“ věří Dočkal.

Množství dat, na které si nikdo z lidí netroufne

Úkolem umělé inteligence bude zpracovat obrovské množství dat a najít mezi nimi souvislosti. To by se lidem nikdy nepodařilo. „Jedna americká klinika sbírá od roku 1980 všechny údaje o všech pacientech z celého okresu. V dokumentech je jasně uvedeno, že nějaký pacient měl třeba Alzheimera a jak se projevoval. To jsou neuvěřitelná data, jenže nikdo nemá kapacitu je zpětně zkoumat,“ líčí Dočkal. Z těchto dat by přitom jistě šla vysledovat celá řada nečekaných souvislostí, které umožní nemocem lépe porozumět a dojít tak k efektivnější léčbě.

Informace bude umělá inteligence sbírat i při samotném vyšetření. „Existuje chatbot s kamerou, který při ambulantním vyšetření zaznamenává chování pacienta s Alzheimerem. Jak pohybuje tužkou, jak mluví. Lékař toto všechno vyhodnocuje podle standardní metodiky, ale chatbot může upozornit na jevy, kterých si lékař nepovšiml,“ popisuje Dočkal. Umělá inteligence se také může stát vítaným pomocníkem pro pacienty v pokročilé fázi nemoci. Chytrá zařízení jim například připomenou, co mají udělat, a v případě akutního zhoršení zdravotního stavu jim sama přivolají pomoc.

Co odhalí endoskop tenký jako vlas?

Vyřeší se základní filozofický problém?

Další oblastí, ve které umělá inteligence může sehrát významnou roli, je vývoj nových léků. V něm se zpravidla hledá správná bioaktivní molekula, která dokáže nemoc potlačit. Těchto molekul ale může být nepočítaně. Vědci samozřejmě můžou některé vytipovat a následně je poslat do klinických studií. Jde ale o zdlouhavý a drahý proces, navíc s nejistým výsledkem. Naproti tomu umělá inteligence na základě modelování může sama nabídnout zúžený výběr potenciálně vhodných molekul. Samozřejmě, že bez klinických studií se vývoj nového léku neobejde, ale díky umělou inteligencí předvybraným molekulám bude vývoj rychlejší a levnější. Tím se stane atraktivním i pro případné investory, kteří by chtěli vývoj léku zafinancovat s vyhlídkou na budoucí zisk.

Umělá inteligence nám pomůže nejen lépe porozumět nemocem, ale Martin Tolar věří, že nám hodně prozradí i o nás samých: „Vždycky mě zajímala filozofie. Proč jsme takoví, jací jsme? Jak to v naší hlavě funguje? Řešili to už staří Řekové před dvěma tisíci lety. Jaká je podstata vědomí? Co z nás dělá lidi? Jakým způsobem se lišíme od zvířat?“ Na to vše by umělá inteligence mohla najít odpovědi.

Životní styl na míru. Zajímavá aplikace od českého startupu

Založeno na transferu technologií

Hlavním cílem nového institutu je přijít na to, jak pomoct lidem s neurodegenerativními nemocemi. Nemělo by ale jít jen o akademický výzkum. Svá zjištění by institut měl okamžitě posouvat do komerční praxe. Martin Tolar se chce v této oblasti inspirovat situací v USA, kde je takový postup běžný.

Základem by měla být tvorba duševního vlastnictví. Protože se na něm bude podílet několik institucí, INDRC jako zastřešující instituce konkrétního výzkumu může sama podávat žádosti o patentovou ochranu. To ve výsledku zúčastněným institucím pomůže, protože technologický transfer je v případě vědeckých pracovišť u nás zatím zdlouhavým procesem. Díky tomu zakladatelé institutu očekávají, že INDRC přiláká komerční partnery. Investice do INDRC by se měla vyplatit.

Brněnští vědci zjednoduší a zefektivní operace srdce

Výzkum epilepsie i ochrana před problémy se srdcem

Využitím umělé inteligence v medicíně se zabývají také výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně. „Spolupracujeme s nemocnicemi, které mají epileptické pacienty, kteří mají zaimplantovány elektrody do mozku, protože budou podstupovat operaci. Zpracováváme dlouhodobé nahrávky pacientů a snažíme se předpovědět, jestli epileptický záchvat přijde a z jakého místa v mozku. To by mělo lékařům usnadnit diagnostiku, ale tak daleko zatím bohužel nejsme,“ popisuje Petr Nejedlý ze skupiny Výpočetních neurověd.

Naopak už v praktickém užívání je aplikace, která pacienta upozorní na problémy se srdcem. Ústav přístrojové techniky (ÚPT) na ní spolupracuje s Mezinárodním centrem pro telemedicínu. Pomáhá pacientům s fibrilací srdečních síní, což je onemocnění, které postihuje třetinu populace nad 80 let, a pokud se neléčí, zvyšuje se riziko srdečního infarktu. „Pacient dostane holter, epizodní záznamník nebo chytré hodinky, které naměřené záznamy posílají na servery telemedicínského centra. Náš chytrý systém příchozí signál EKG vyhodnotí a operátoři centra díky němu vidí, že pacient měl život ohrožující pauzu, nebo že pacient má špatně přilepenou elektrodu a je tak třeba mu zatelefonovat, aby si ji spravil,“ uzavírá Filip Plešinger, který na ÚPT vede vědeckou skupinu Umělé inteligence a medicínských technologií.

Poslechněte si i naši zvukovou reportáž. Klikněte na lištu v horní části článku.

Nejnovější články

Videa & Podcasty
Náš trh vůbec není připravený na GMO. Chyba

Nová aplikační laboratoř umožní zemědělcům zachovat pěstování lokálních...

Ke geneticky modifikovaným rostlinám se značná část veřejnost...

Tehdejší zemědělce vedla myšlenka zajistit co nejvíce úrody,...

Jak BFÚ informuje ve své tiskové zprávě, českým...

Ocenění
Sazka je nejlepším zaměstnavatelem uplynulé dekády

„Z umístění na samotném vrcholu žebříčku zaměstnavatelů mám...

Hodnocení Zaměstnavatel roku se již od roku 2003...

Expertní pohled
Novelu stavebního zákona trhá připomínkové řízení

„Určitě si všichni dobře pamatujeme, že ke stavebnímu...

Především ale ministr Bartoš nemá pravdu v tom,...

Bylo tvrzeno, že neexistuje problém systémové podjatosti a...

Stejně tak se města a obce nedočkají novely...

Pokud stále doufáte, že to celé zachrání tolik...

Nejnovější Aktuality

Videa & Podcasty
Náš trh vůbec není připravený na GMO. Chyba

Nová aplikační laboratoř umožní zemědělcům zachovat pěstování lokálních...

Ke geneticky modifikovaným rostlinám se značná část veřejnost...

Tehdejší zemědělce vedla myšlenka zajistit co nejvíce úrody,...

Jak BFÚ informuje ve své tiskové zprávě, českým...

Videa & Podcasty
Pomoc cestovnímu ruchu a rozvoj digitalizace

Během prvního výletu do Bruselu se Ivan Bartoš...

Aktuality
Z nebezpečného mostu je spolehlivá dopravní tepna

„Hlavním úkolem projektu byla oprava všech závad bez...

Řidiči během rekonstrukce mostu využívali objížďku přes most...