Rok 2027 narovná mzdy mezi muži a ženami
Expertní pohled
23. 4. 2024 07:21
Stejná práce, ale jiné platové ohodnocení. Podle dat Statistického úřadu Evropské unie činí rozdíl ve mzdách mezi ženami a muži...
„Komunitu jsme zakládali začátkem roku 2021. Pravidelné meetupy přinesly spoustu nových propojení mezi firmami a institucemi, které sobě buďto zatím nevěděly nebo neměly možnost se potkat,“ popisuje první rok fungování komunity její koordinátor Jan Bárta z inovační agentury JIC. A právě to vedlo k myšlence připravit databázi brněnské AI komunity. „Díky meetupům jsme měli poměrně dobrý přehled o tom, kdo se v regionu tématu věnuje. To byl základ pro náš průzkum, ze kterého nakonec vzešla obsáhlá databáze s více než stovkou záznamů,“ doplňuje Bárta.
Osmdesát procent databáze tvoří firemní profily, menší část pak výzkumné organizace a univerzity. „Navzájem o sobě věděly jenom ostrůvky, ale obecně se komunita znala velmi málo. To platí i mezi jednotlivými výzkumnými skupinami – pokud jsou z jiného oboru, nemají mezi sebou příliš silných vazeb. A platforma Brno.AI to chce změnit,“ říká Bárta.
Jedním z hybatelů komunity je například Jan Černocký, který vede Ústav počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT: „Když jsme s AI v Brně začínali, bylo nás jen pár a hlavně jsme tomu vůbec neříkali, umělá inteligence´ – dělali jsme rozpoznávání řeči, počítačové vidění, robotiku a tak dále. Jednotlivé obory začaly konvergovat až okolo roku 2010 s masivním nástupem umělých neuronových sítí. O využití strojového učení v praxi toho nikdo moc nevěděl a to, že v budoucnosti budou v Brně desítky i mezinárodně úspěšných firem z oblasti AI by nás vůbec ani nenapadlo,“ svěřuje se Černocký, mimo jiné také vedoucí výzkumné skupiny BUT Speech@FIT zabývající se rozpoznáváním řeči na VUT. Právě z ní vyrostla známá brněnská firma Phonexia, která dnes dodává produkční řečové technologie do celého světa.
Vznik mapy AI kvituje také Barbora Bühnová, proděkanka Fakulty informatiky Masarykova univerzity, která mimo jiné stála u vzniku neziskové organizace Czechitas: „Komunita kolem umělé inteligence v Brně neformálně existuje už dlouhá léta. Fungovala ale tak trochu živelně a spolupráce vznikaly často dílem náhody. Se vznikem Brno.AI ale najednou získala drive. Věřím, že přehled firem a organizací na jednom místě pomůže vzniku mnoha dalších projektů.“
Velký podíl na vzniku samotné komunity měly brněnské firmy. Jednou z nich byla i jedna z nejúspěšnějších firem nové generace z Brna Y Soft. Ta využívá strojové učení v různých formách ve svých produktech už několik let. „Lidé mají o strojovém učení a umělé inteligenci často zkreslené představy. Různé formy umělé inteligence jsou s námi už desítky let. Dnes se nikdo nepozastaví nad tím, že počítače umí digitalizovat dokumenty pomocí optického rozpoznávání znaků neboli OCR. Když tyto technologie přišly na trh, mluvilo se o převratu v umělé inteligenci. Různé aplikace umělé inteligence využíváme dnes a denně a ani o tom nevíme anebo to nevnímáme. Stačí zadat cokoliv do vyhledávače Google. Jeho algoritmy nebo třeba algoritmy sociálních sítí jsou postavené právě na bázi strojového učení,“ popisuje Ondřej Krajíček, který se ve firmě Y Soft věnuje mimo jiné právě i využívání umělé inteligence a strojového učení. Proto je podle něho tak důležitá mezioborová spolupráce. „Umělá inteligence může mít opravdu široké uplatnění, důležité je, abychom hledali spolupráce, které přinesou obchodní potenciál, ale také skutečný užitek a pozitivní dopad na kvalitu života pro všechny. Proto o sobě potřebujeme navzájem vědět. A mapa Brno.AI je velmi dobrým nástrojem, jak toho dosáhnout,“ popisuje Ondřej Krajíček.
Kromě pravidelných setkání a zmíněné mapy spoluorganizovalo Brno.AI také nedávný hackathon s názvem #hackujBrno a od 18. října také chystá brněnské Dny AI. „V naší vizi je Brno laboratoří. Místem, kde mohou místní startupy testovat svá řešení. A právě v oblasti strojového učení je velmi zajímavý prostor. Třeba i díky datům, které má město k dispozici,“ věří Jan Bárta z Brno.AI.
