Lze současnou úroveň českého zdravotnictví do budoucna zachovat?

V poslední době se bouřlivě diskutuje téma připojištění. Myslíte, že bez něj je český zdravotnický systém neudržitelný?

Český systém financování zdravotnictví je příliš majoritně postaven na veřejných zdrojích, zejména na zdrojích veřejného zdravotního pojištění. V tom jsme poměrně unikátní. Zavedení doplňkového pojištění může přinést nové dodatečné zdroje a může přispět k posílení efektivity vynakládaných nákladů. Má to však spoustu ale… Za prvé je nutné si uvědomit, že zdravotnictví je schopné spotřebovat jakékoliv množství peněz. Z toho vyplývá, že jich nikdy nebude dostatek. Zdravotnictví může být zadarmo, může být dostupné a může být kvalitní. Ale nikdy nemohou platit všechny tři podmínky současně. Připojištění v konečném důsledku může přispět ke zvýšení kvality a dostupnosti a může, jak jsem již zmínil, přinést dodatečné zdroje, což nepřímo znamená, že nebude vše zadarmo – tedy hrazeno z veřejných peněz. A v tom právě vidím problém.

Bylo by namístě zavést spoluúčast pacientů i v jiných oblastech, než jsou léky, zdravotnické prostředky na poukaz či segmenty jako stomatologie?

České prostředí je obecně na zdravotnictví a možnosti úhrady ze soukromých zdrojů velmi citlivé. Současný stav ale není udržitelný a já se obávám, že bez navýšení podílu soukromých zdrojů na celkových výdajích na zdravotnictví, alespoň na úroveň obvyklou ve většině vyspělých evropských zemí, se v budoucnu zkrátka neobejdeme.

Nemyslím si, že cestou ke zvýšení spoluúčasti, která by mimo navýšení zdrojů přinesla i regulaci na straně poptávky, je rozdělení péče na standardní a nadstandardní a zavedení spoluúčasti v té nadstandardní. Za schůdnější a lépe realizovatelné řešení považuji zavedení plošné spoluúčasti omezené nějakým finančním stropem. To by samozřejmě bylo nutné ošetřit v rámci sociálního zabezpečení, aby dopad na nejnižší příjmové a sociální skupiny nebyl fatální.

Co dělá OZP pro to, aby v problematičtějších odbornostech či regionech zajistila dostatečnou síť poskytovatelů a dostupnost péče?

OZP se kromě opakovaných výzev k vyhlášení výběrových řízení snaží situaci řešit pomocí Asistenční služby OZP, která ve většině případů dokáže, na základě žádosti pojištěnců, zajistit potřebné zdravotní služby. Přesto je samozřejmě i v našem zájmu usilovat o zajištění péče v těchto problematických oblastech systematicky, proto se OZP zapojuje spolu s ostatními zdravotními pojišťovnami do hledání vhodné formy stabilizačních opatření, které by zvýšily atraktivitu praxí v těchto regionech pro „mladé“ lékaře, např. zavedeným systémem bonifikací.

Nicméně možnosti zdravotní pojišťovny jsou v této situaci značně limitované, neboť základem problému je obecně stále nedostatečný počet mladých lékařů, kteří každoročně vstupují do praxe a mohou tak nahradit odcházející generaci a jejich ochota, resp. neochota pracovat mimo velké aglomerace. Oblast vzdělávání, tj. vzdělávací programy, včetně sítě akreditovaných pracovišť pro další vzdělávání zdravotní pojišťovny nespravují, nejsou účastníky těchto řízení, a tedy nemají žádné legislativní nástroje pro její ovlivnění.

Co nabízí v rámci smluvních vztahů OZP poskytovatelům zdravotní péče jak v segmentu nemocnic, tak praktiků či ambulantních specialistů?

OZP podporuje například reformu psychiatrické péče, poskytování ambulantních zdravotních služeb nabídkou bonifikačních úhradových mechanismů pro praktické lékaře a vybrané odbornosti ambulantní specializované péče, rozvoj konceptu aktivní péče o chronicky nemocné pacienty v rámci registrujících poskytovatelů primární péče a dispenzární péče u ambulantních specialistů, budování a kultivaci sítě urgentních příjmů, hospicovou a paliativní péči a centra provázení, digitalizaci zdravotnictví a telemedicíny formou konkrétních pilotních projektů a zavedením plošných výkonů.

OZP, také jako jediná zdravotní pojišťovna, poskytuje svým pojištěncům také možnost bonifikace kvality poskytovaných zdravotních služeb pojištěncem prostřednictvím portálu VITAKARTA.

Došlo k úpravě zákona, která se týká tvorby fondů prevence. Změní se něco pro OZP?

Z mého pohledu je nejvýraznějším dopadem této novely sjednocení způsobu tvorby fondu prevence mezi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami a VZP. Navýšení možného přídělu ze základního fondu zdravotního pojištění do fondu prevence nebude hrát tak výraznou roli, jak by se na první pohled mohlo zdát. Od letošního roku totiž došlo k významnému snížení sazby penále, které zdravotní pojišťovny mohou uplatňovat vůči svým dlužníkům – plátcům pojistného. A protože je vybrané penále výrazným zdrojem příjmů fondu prevence, bude tento pokles kompenzovat možné navýšení přídělu ze základního fondu zdravotního pojištění.

Jak nyní pojišťovna koncipuje svoje preventivní programy, na co klade důraz?

Ze zákona nemůžeme vůči našim pojištěncům, kteří ke svému zdraví nepřistupují zodpovědně, nebo si ho dokonce vědomě poškozují, uplatňovat žádné sankce nebo negativní pobídky. Co však můžeme udělat a jako jediná zdravotní pojišťovna jsme s tím už začali, je jít cestou bonusů, které mohou motivovat naše pojištěnce k žádoucímu chování. Letos OZP naplánovala přispět na preventivní programy nejvyšší částkou ze všech zdravotních pojišťoven v přepočtu na jednoho pojištěnce, ale současně podmínila nárok na benefity tím, že budou pojištěnci přistupovat ke svému zdraví odpovědně a budou absolvovat alespoň běžné preventivní prohlídky. Musím přiznat, že zpočátku jsme měli trošku obavy z toho, jak naši pojištěnci tento přístup přijmou. Přece jen ostatní pojišťovny žádné takové podmínky pro čerpání preventivních programů nevyužívají. A byli jsme docela mile překvapeni. Zdá se, že na tato pravidla přistoupili. Zájem o čerpání příspěvků je u klientů rekordní a dokládá, že se OZP trefila do jejich očekávání.