Čtvrtek 18. dubna 2024
ikona hodiny27. 3. 2023 12:36

Novela stavebního zákona je dobrým odrazovým můstkem

Řada problémů v sektoru ale zůstává

Novela stavebního zákona, kterou projednala ve třetím čtením Poslanecká sněmovna, přinese částečné zlepšení současného stavu a zrychlení procesu povolování staveb. Na druhou stranu nenaplní potenciál, který schválení nového stavebního zákona mělo, a to zejména v oblasti integrace rozhodování, vymahatelnosti lhůt či územního plánování. Zaznělo to na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR k výzvám tuzemského stavebnictví.

Miroslav Beneš Miroslav Beneš autor

Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor Žurnalistika) pracoval od roku 2013 ve zpravodajství České televize. Zde se jako redaktor věnoval převážně ekonomickým tématům, burzovnímu zprávám a tvorbě příspěvků pro pořady Ekonomika ČT24, Byznys ČT24 nebo Události. Od roku 2017 pracuje v Hospodářské komoře, kde se podílí na tvorbě mediální komunikace této instituce. Vedle tvorby tiskových zpráv a organizace tiskových konferencí spolupracuje na obsahu časopisu Komora a je autorem týdenních Newsletterů Hospodářské komory.

Foto: Shutterstock.com Novela stavebního zákona je dobrým odrazovým můstkem Foto: Shutterstock.com

Hospodářská komora oceňuje, že zástupci vlády a opozice byli ochotni zasednout z jednacímu stolu a dojednat finální podobu novely, která může být dobrým odrazovým můstkem pro rozvoj stavebního sektoru v ČR.

„Novela dává mimo jiné naději na skutečné digitální řízení – je nicméně potřeba zdůraznit, že se jedná jen o vytvoření příležitosti či potenciálu, je nutné se nyní soustředit na samotnou realizaci. Právě digitalizace celého procesu povolování bude mít zásadní vliv na zefektivnění celého složitého systému,“ říká viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Na druhou stranu novela nenaplňuje potenciál, který schválení nového stavebního zákona mělo, a to zejména v oblasti integrace rozhodování, vymahatelnosti lhůt či v oblasti územního plánování.

„Klíčové nyní bude na současnou novelu stavebního zákona navázat adekvátní vyhláškou o obecných technických požadavcích na stavby. Ta může být ve svém důsledku stejně významná jako přijatá stavební legislativa,“ upozorňuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza s tím, že se stát musí vyvarovat podobných chyb, jaké provázely přípravu novely stavebního zákona, a od počátku přípravu normy konzultovat s odbornou veřejností, a dosáhnout tím maximálního možného konsensu.

Další výzvy stavebnictví: ESG i nedostatek lidí

Tuzemské stavebnictví nyní stojí i před dalšími legislativními výzvami v podobě plnění cílů ESG, zejména v otázce klimatických cílů, kdy budou muset budovy splňovat přísné emisní normy nebo využívat obnovitelné zdroje energie.

„Vedle toho tíží stavební sektor i dlouhodobý nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, podobně jako v dalších odvětvích ekonomiky. Jsem přesvědčen, že vzdělávací systém nereaguje na potřeby trhu. Na druhé straně český stát neumožňuje tento propad v dostatečné míře sanovat zahraničními pracovníky,“ doplňuje Nouza.

Financování a dostatek stavebních materiálů

U dopravních staveb by měl český stát podle Komory hledat a více využívat nové modely financování dopravních staveb. Např. poměrně solidní tempo budování dálniční sítě v posledních letech by se tím ještě posílilo.

„Zde vidíme značnou šanci díky novele zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, který této instituci umožní vydávat dluhopisy, a tím získat další prostředky na budování důležitých dopravních projektů. Již používanou a osvědčenou praxí je financování dopravních staveb pomocí PPP projektu, kdy se o stavbu a správu stavby dělí stát se soukromým sektorem. Příkladem je současná výstavba několika úseků dálnice D4,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl.

Vedle financování je nutné vyřešit i problém s nedostatkem materiálů. Týká se to zejména štěrkopísků a stavebního kamene, bez nichž se stavebnictví včetně inženýrské výstavby neobejde.

„Do deseti let skončí podle České geologické služby 60 % kamenolomů a pískoven, očekávaná náhrada nově otevřenými ložisky je téměř nulová, povolovací procesy k pouhému rozšíření těžby se táhnou běžně až deset let. Pokud se nezačnou otevírat nové těžební kapacity, hrozí, že budeme muset štěrkopísek nebo kámen dovážet ze zahraničí, což je extrémně neefektivní,“ uzavírá Štefl.

Články autora Miroslav Beneš

Nejnovější články

Názory
Zachrání Super-Mario (znovu) Evropu?

Evropa totiž dle Draghiho příliš dlouho (naivně) věřila...

Obecně platí, že Draghiho lékem na zhoršující se...

Analýzy
Revoluce v benefitech se nekoná

Loňský podzim přinesl vášnivou debatu o negativních dopadech...

„Letošní průzkum benefitů ukázal, že rozdíl mezi tím,...

„Benefity sledujeme v rámci našich průzkumů již bezmála...

Zajímavým zjištěním letošního průzkumu je pak i skutečnost,...

Cestovní ruch
Kongresoví ambasadoři byli oceněni

Ambassador Awards Evening se uskutečnil pod záštitou primátora...

„Celý profesní život se snažím posouvat českou onkologii...

Hlavními partnery večera byly: Hlavní město Praha, Ministerstvo...

Nejnovější Názory

Názory
Zachrání Super-Mario (znovu) Evropu?

Evropa totiž dle Draghiho příliš dlouho (naivně) věřila...

Obecně platí, že Draghiho lékem na zhoršující se...

Názory
Geopolitika opět v centru pozornosti

Trhy jinými slovy věří, že další eskalace do...

A právě podpora Ukrajiny ze strany Spojených států...

Názory
Investiční horečka v prvním čtvrtletí roku

Globální akciové trhy zaznamenaly v prvním čtvrtletí nejlepší...

Na začátku dubna se prostředí inflace a úrokových...