Čtvrtek 18. dubna 2024
ikona hodiny30. 6. 2023 09:00

Překvapivá příležitost pro české technologické firmy

Zemědělství na třech pilířích

Zemědělství dnes stojí před velkými výzvami, ať již jsou technologické, nebo environmentální. Škoda jen, že silné téma posledních dnů je z jiných důvodů – hledá se viník bezprecedentního zvýšení cen potravin. Mají jím být buďto nenasytní zemědělci, nebo nenasytní potravináři, nebo nenasytní obchodníci. Případně nenasytní všichni. Proti tomu se musím zásadně ohradit. Zvýšení cen a inflace jsou komplexním makroekonomickým a hospodářsko-politickým problémem.

Monika Nebeská autor

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Velmi výrazný růst cen jsme zaznamenali u zeleniny. To bylo způsobeno nedostatkem některých druhů na evropském trhu – ty­picky cibule, mrkve, paprik, rajčat a okurek. Na prvovýrobce totiž dopadla od podzimu loňského roku energetická krize i válka na Ukrajině. Ceny hnojiv, nafty, zemědělské chemie i několikanásobné navýšení úrokových sazeb a tím zdražení úvěrů se společně s růstem cen práce přímo odrazily v na­výšení nákladů na pěstování a skladování zeleniny. Mnozí pěstitelé se v obavách z extrémní ceny ener­gie rozhodli místo naskladnění zeleniny a ovoce pro přímý prodej. V případě produkce z krytých ploch, tedy ze skleníků, pak provozovatelé na zimní měsíce podstatně omezili nebo úplně pozastavili produkci. Tím rostla poptávka a ceny. A zároveň peníze znehodnocuje inflace, která řádí nejen u nás, ale i v eurozóně a v dalších zemích EU. I proto se nominální ceny všeho zboží a služeb zvyšují.

K tomu všemu se u nás přidává další problém – nízká konkurenceschopnost českých potravin na jednotném evropském trhu, která je způsobena méně příznivými administrativními a dotačními podmínkami od české vlády.

Závislost na dovozech se prohlubuje

Naše produkce je naprosto konkurenceschopná, je stejně kvalitní jako v celé EU, ba i více, vždyť 60 % naší zeleniny pochází z bezpečnějšího a šetrnějšího systému produkce. Ale pro její pěstování máme ve srovnání s okolními státy horší podmínky, a proto je naše produkce prostě dražší – máme komplikovanější podmínky zaměstnávání sezon­ních pracovníků, nemáme úlevy na odvodech sociálního a zdravotního pojištění jako v někte­rých okolních zemích, vloni na podzim jsme měli třeba vyšší náklady na energie nebo jinou úroveň pomoci v krizi. To vše naši produkci znevýhodňu­je. V Polsku, které je jedním z největších dovozců zeleniny k nám, například mají nulovou DPH na potraviny. Prostě máme jednotný trh v celé EU, ale podmínky pěstitelů jsou v každé zemi jiné… A k tomu připočtěme obchodní sílu řetězců, které působí na evropské úrovni a často neúměrně na­vyšují koncové ceny. I z nedávného ověřování cen potravin u prodejců, které provádělo Ministerstvo zemědělství, je zřejmé, že to nejsou prvovýrobci, ale ani potravináři, kdo neúměrně navyšují cenu.

Je tedy potřeba zdůraznit, že my zemědělci ceny potravin neurčujeme, ty určuje evropský, popřípa­dě světový trh. V dnešním globalizovaném světě těžko ovlivní jeden český zemědělský podnik svojí cenovou politikou cenu dané komodity na evrop­ském, nebo dokonce světovém trhu. A vzhledem k tomu, že naši spotřebu zeleniny pokryjeme vlast­ní produkcí jen z jedné třetiny, je naše závislost na dovozech opravdu velká a stále se prohlubuje. A to je opravdu škoda. V ČR jsou pro řadu druhů zeleniny příznivé pěstební podmínky, umíme vyprodukovat zeleninu kvalitní, zdravou, ale bez podpory státu těžko můžeme vyrovnat nevýhody, které máme kvůli nerovným podmínkám vůči zemědělcům z jiných zemí EU.

Foto: archiv Moniky Nebeské

Monika Nebeská

Česká manažerka v zemědělství, předsedkyně představenstva a ředitelka společnosti Zemědělské družstvo Všestary, kde působí od roku 2003, nejprve jako finanční ředitelka a místopředsedkyně představenstva. Vlajkovou lodí je Všestarská cibule, produkt, který je od roku 2008 v evropském rejstříku chráněných zeměpisných označení původu.

Je členkou představenstva Okresní agrární komory v Hradci Králové, členkou představenstva Svazu pěstitelů cukrovky Čech, předsedkyně kontrolní komise Spolku vlastníků, provozovatelů a uživatelů závlahových zařízení ČR. V lednu 2023 byla zvolena předsedkyní Zelinářské unie Čech a Moravy a v březnu 2023 i první předsedkyní Klubu zemědělských manažerek. Je nositelkou řady ocenění, mimo jiné Ocenění TOP10 Manažer roku 2015 či Ocenění Manažer odvětví zemědělství a služby 2016, ocenění pod jejím vedením sbírá v posledních letech i všestarské družstvo.

Potravinová bezpečnost je strategická otázka

Často je v debatách skloňována potravinová soběstačnost, případně bezpečnost. Jak si v tomto ohledu stojíme? Jako předsedkyně Zelinářské unie mohu mluvit za zelinářský sektor. Soběstačnost v produkci zeleniny se dlouhodobě pohybuje okolo 30 % a spíše stagnuje. Pozitivní je, že roste spotřeba zeleniny v ČR – nicméně tento růst stále pokrývá víc a víc dovoz než tuzemská produkce. Soběstačnější jsme pro druhy typické a u nás domácí, jako kořenová zelenina, zelí a cibule – kde jsme schopni pokrýt spotřebu z 45–60 %, u okurek nakladaček až ze 75 %, nejméně soběstační jsme pak v plodové ze­lenině, což jsou především rajčata, okurky, papriky.

Zvýšení soběstačnosti je určitě potřeba. A to neplatí jen pro zeleninu, ale veškerou prvovýrobu potravin. Je to strategická otázka, dostatečné záso­bování potravinami je faktor národní bezpečnosti. V řadě komodit bychom vzhledem k pěstebním podmínkám v ČR mohli být mnohem méně závislí na dovozech a méně zranitelní a ovlivňovaní cenotvorbou na zahraničních trzích. Pro ilustraci: na začátku 90. let jsme produkovali kolem 65 % spotřeby salátových okurek, v roce 2020 to bylo ale už pouze 7 %. Rajčata zaznamenala pokles z 51 % na 16 %, česnek ze 67 % na 32 %… A podobně lze pokračovat dál.

Zajištění alespoň určité míry potravinové sobě­stačnosti by proto mělo být prioritou národní zemědělské politiky. Česká republika nebude nikdy ve všech potravinách zcela soběstačná, ať už z klimatických, či kapacitních důvodů. Protože si zákazník zvykl konzumovat čerstvou zeleninu i v zimě, kdy ji v České republice nelze vypěstovat, není možné, aby naši pěstitelé uspokojili poptávku po zelenině ze sta procent. Je ale mrzuté, že se zelenina z dovozu velice často objevuje na pultech obchodních řetězců i v době, kdy bychom byli schopni obchody zásobit tuzemským zbožím. Pokud by pěstitelé měli uspokojit poptávku zákazníků v produkčním období, bylo by nutné osevní plochy zeleniny navýšit o cca 6 750 ha. So­běstačnost v zásobení trhu zeleninou by se mohla a měla přehoupnout i přes 50 %, čímž by se zvýšila i národní bezpečnost v zásobování potravinami a snížilo by se riziko jejich nedostatku v případě například uzavření hranic nebo přerušení dodava­telských řetězců v době válečného konfliktu.

Zvýšení soběstačnosti je určitě potřeba. Pro ilustraci: na začátku 90. let jsme produkovali kolem 65 % spotřeby salátových okurek, v roce 2020 to bylo ale už pouze 7 %. Rajčata zaznamenala pokles z 51 % na 16 % a česnek ze 67 % na 32 %.

Konvenční zemědělství přírodu netráví

Dalšími velkými tématy, i ve světle ESG, jsou ekologie a environmentální rozměr zemědělství. Nejsem v tomto směru odborník ani se ve Všesta­rech ekologickému zemědělství nevěnujeme, ale myslím si, že rozdíly mezi konvenčním a ekoze­mědělstvím se dnes už stírají. V bio trendu hodně fungují média, ale ne vždy úplně dobře. Osobně si myslím, že trend bio spíše škodí. Bližší je mi koncept regenerativního zemědělství. Příroda je náš hlavní obchodní partner, a musíme s ní proto spolupracovat, ne proti ní bojovat.

My jsme konvenční zemědělci, přírodu ale určitě netrávíme. Máme dobrou půdu a držíme ji. Zastávám názor, že u rostlinné výroby má být živočišná, protože půdu musíme obracet, musíme jí vracet organiku. Všestarskou vizí je dlouho­době udržitelný podnik. Chceme stát na třech pilířích – udržitelnosti environmentální, sociální a ekonomické – a zajišťovat spokojenost našich zaměstnanců, jejich rodin, místní komunity. Naší činností spoluvytváříme ráz krajiny, ovlivňujeme místní ekosystém, životní a sociální podmínky v regionu. Proto je pro nás důležité být v souladu s přírodou i lidmi, protože bez ní a bez nich by naše podnikání nebylo možné.

Koncept udržitelnosti by ostatně měl být podsta­tou každého podnikání. V zemědělství by mělo být cílem produkovat potraviny donekonečna bez trvalého poškození půdy a ostatních ekosysté­mů. To především znamená zachovat půdu a její plodnost i pro další generace. K tomu je nutné více přemýšlet o tom, jak se k půdě chovali naši předci, protože ti byli v tomto ohledu úspěšní a díky nim máme na čem hospodařit.

Precizní zemědělství vede k udržitelnosti

Pokud se trochu skepticky vyjadřuji k bio trendu v zemědělství, tak koncept precizního zemědělství mi je naopak mnohem bližší. Ono totiž dává smysl právě ve vztahu k udržitelnosti. Precizní zeměděl­ství, to jsou všechny moderní postupy, které využí­vají digitalizace a robotizace za účelem ekonomic­kých úspor, zefektivnění výroby a zvýšení ochrany životního prostředí. Digitalizace a robotizace zemědělství se velmi dynamicky rozvíjí. Zahrnuje automatické řízení zemědělských strojů, užívání létajících jednotek v podobě poloautomatických nebo i plně automatických dronů, které budou schopny zajistit zvláště na rozsáhlých polích mno­ho práce bez jakéhokoliv kontaktu se zemí, a tedy bez jakéhokoliv poškození pěstovaných rostlin i je­jich půdy. A to je jen zlomek technologií a zařízení, která jsou dnes již k dispozici a která jsou využívá­na pro precizní zemědělství. U nás ve Všestarech je základem precizního zemědělství přesné řízení techniky, které pro nás v tomto případě zajišťuje vlastní RTK stanice. Jedná se o navádění strojů pomocí GPS, což dnes využíváme již při pěstování veškerých našich plodin, včetně zeleniny. Precizní zemědělství je rozhodně trendem, bez kterého si budoucnost nelze představit.

A dovolím si tvrdit, že je i velkou příležitostí pro spolupráci českých zemědělců s českými technolo­gickými firmami.

Nejnovější články

Trendy
Timber Praha – první udržitelná dřevostavba bytových domů v Praze

Domy komorního charakteru Timber Praha obsahují 62 jednotek...

Arcus City – v blízkosti přírody, na dosah...

Expertní pohled
Fulfillment: Revoluce v logistice

Fulfillment není jen proces doručování zboží, je to...

Majitelé e‑shopu se nemusejí starat o kapacitu skladových...

Nicméně vize značky LOG4U sahá daleko za pouhé...

Společnost Geek+ přinese špičkové mobilní roboty pro přepravu...

Trendy
Perfektní klima pro elektrické vozy

Všude tam, kde jsou kladeny vysoké požadavky na výkon,...

HVH topení přeměňuje stejnosměrný elektrický proud na teplo...

Pokud máte benzinové nebo naftové auto, je pro...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled
Fulfillment: Revoluce v logistice

Fulfillment není jen proces doručování zboží, je to...

Majitelé e‑shopu se nemusejí starat o kapacitu skladových...

Nicméně vize značky LOG4U sahá daleko za pouhé...

Společnost Geek+ přinese špičkové mobilní roboty pro přepravu...

Analýzy
Vědí, ale nepřipravují se

„Výsledky průzkumu nás překvapily. Odhalily, že připravenost na...

Ale právě v tom je ta šance. „ESG je...

A jak tedy průzkum zrealizovaný BDO Hungary dopadl? Naprostá...

„Důvodem je také více peněz na investice a také...

Ačkoli si firmy jsou vědomy potřeby udržitelného fungování,...

Expertní pohled
Pět největších trendů v oblasti SASE pro rok 2024

Vedle toho se IT bezpečnostní týmy musí vypořádat...

Mít produkty od více dodavatelů téměř vždy vede...

SASE umožňuje přijetí zero-trust technologie. Princip zero-trust spočívá...

„Integrovaná řešení SASE musí být vybavena umělou inteligencí...

Dá se očekávat, že SASE bude plně flexibilní...

Monitorování digitálních zkušeností (DEM) je dnes často považováno...