Nad očekávání svižný růst mezd ECB od redukce sazeb neodradí

K dispozici je zatím pouze minimum tvrdých dat za druhý kvartál, nicméně měkké indikátory signalizují pokračující oživení růstu HDP v eurozóně tempem přibližně 0,4 % mezikvartálně. Hlavním tahounem růstu je oživení spotřebitelské poptávky, kterou držel na uzdě pokles reálných příjmů. S klesající inflací se tak spotřebitelé znovu nadechují k vyšším útratám. Podstatným dílem k tomu přispívají také svižně rostoucí nominální mzdy, které v prvním čtvrtletí meziročně zrychlily na 4,7 % (vs. 4,5 % v posledním kvartále minulého roku).

Tento pozitivní impuls do spotřebitelské poptávky ale dělá vrásky ECB. Právě umírněný vývoj mezd na začátku roku si centrální banka stanovila jako důležitou podmínku pro začátek snižování sazeb. Sama ECB hodnotí mzdový vývoj jako nadále zvýšený, nicméně do značné míry tažený jednorázovými vlivy – zejména vyššími výplatami bonusů v Německu, což je reakce na předešlý prudký propad reálných příjmů. V ostatních zemích eurozóny mezitím růst mezd mírně zpomaluje. Dle ECB a jejího nového forward wage trackeru zůstane mzdová dynamika zvýšená v průběhu celého letošního roku, ale postupně bude zvolňovat s ohledem na výsledky kolektivního vyjednávání. Ta v eurozóně pokrývají přibližně 80 % všech zaměstnanců a v průměru jsou uzavírány na dva roky.

Mzdová dynamika je bezpochyby důvodem k ostražitosti, my však i nadále očekáváme, že ECB za dva týdny sníží svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Setrvačný vývoj mezd nicméně může být silný argumentem, proč ECB nebude snižovat sazby na každém měnově-politickém zasedání a již v červenci si vybere pauzu. Tomu nahrává i náš odhad inflace v nejbližších dvou měsících, kdy by se měl kvůli dražším energiím dočasně zastavit desinflační trend.