Superhrubá mzda má nejspíš odzvoněno

Verze Andreje Babiše by znamenala faktické a výrazné snížení daně z příjmu, protože dnes efektivní zdanění pro zaměstnance o jednu desetinu procentního bodu přesahuje hranici 20 %. Pro Jana Hamáčka je tento model nerealistický a bude hájit nižší propad příjmů, respektive opatření, která by k propadu příjmů vůbec nemusela vést. ČSSD je schopna přijmout zrušení superhrubé mzdy se zdaněním ve výši 19 % a propad příjmů rozpočtu chce řešit sektorovou daní pro banky, kterou premiér odmítl už loni v květnu a místo toho představil svou verzi v podobě Národního rozvojového fond, k němuž zástupci České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a UniCredit Bank, podepsali v září loňského roku spolu s vicepremiérem Karlem Havlíčkem a generálním ředitelem Českomoravské záruční a rozvojové banky memorandum o spolupráci a v únoru letošního roku byl fond skutečně založen a požádal o licenci ČNB.

Sektorová daň podle loňského návrhu sociálních demokratů měla být progresivním odvodem z aktiv se sazbou 0,05 % – 0,3 % a odhadovaný výnos měl činit až 14 miliard korun ročně. Je pouze málo pravděpodobné, že při existenci premiérova Národního rozvojového fondu by se sociálním demokratům podařilo sektorovou daň prosadit. Dá se však očekávat, že do debaty se vloží i komunisté, kteří vládu podporují a na stole se tak může objevit jiný ze starších levicových daňových návrhů, totiž progresívní sazba daně z příjmů.

Zrušení superhrubé mzdy podporuje i opozice a je proto reálné, že k tomuto kroku vláda i parlament přistoupí. Debata o souvisejících daňových opatřeních však nebude snadná a bude pro celou koalici znamenat patrně značně horký podzim.