Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Předběžná inventura za druhé čtvrtletí, kdy na ekonomiku plnou vahou dolehl nabídkový šok a začal se stále více projevovat i ten poptávkový, nedopadla nejhůře. Desetiprocentní propad HDP je sice historicky výjimečný, ale v daném kontextu a ve srovnání se západní Evropou jde vlastně ještě o dobrý výsledek. Tedy alespoň z pohledu velkých čísel, za nimiž se ovšem nachází spousta řekněme menších, která vypadají podstatně hůře. Nejde přitom jen o tolik sledovanou produkci osobních automobilů, jež se v tomto období meziročně propadla o více než 50 %, ale o celou řadu služeb, kde se rovněž výpadky tržeb počítají v desítkách procent a v některých případech překonávají dokonce hranici 80 %.
Údaje za druhé čtvrtletí sice budou ještě nějaký čas plnit prostor v médiích s tím, jak se budou dál upřesňovat, nicméně mnohem podstatnější, než tato vzdalující se minulost je, jak se ekonomice vede v současné době. Zda se po odstranění restrikcí podařilo nastolit trend návratu do předkoronové kondice, nebo zda pouze firmy zažívají pozitivní šok odložených zakázek a nerealizované poptávky. Jasné to v tuto chvíli příliš není, i když podnikatelský optimismus založený na očekávání dalších měsíců roste. Aby ne, po takové depresi. Nicméně k úplnosti ještě chybí dostatečná zásoba nových zakázek. A proto to s tím návratem na předkrizovou úroveň nemusí být až tak žhavé. Ať už proto, že firmy napříč Evropou škrtají investice (mj. omezují nákupy aut) nebo proto, že srážku s realitou zatím odkládá všeobecně uplatňovaný kurzarbeit a moratorium na splátky úvěrů.