VRT jako šance pro českou ekonomiku

„Pokud to nezvládneme za těchto podmínek a v této silné sestavě, obávám se, že se celý proces v příštích letech zbrzdí,“ vyzdvihl aktuální situaci na úvod svého projevu místopředseda vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček k tématu výstavby vysokorychlostních tratí. Podle něj jsou na začátku roku 2021 skvělé podmínky ke startu celého projektu, který by měl do roku 2050 stát 800 miliard korun. „Do roku 2030 máme velké množství evropských zdrojů, které jsou určené jen pro Českou republiku. K tomu další, které si můžeme vysoutěžit,“ zdůrazňoval optimisticky. Průzkumy odhadují, že by prvních pět let výstavby (2025 – 2030) nové železniční sítě mělo stát 30 miliard korun ročně. Ministr apeloval na nutnou informovanost českých firem a jejich připravenost na potenciální soutěže. Zároveň varoval před velkým tlakem ze zahraničí. „Čím hlouběji se o projekt zajímám, tím více zjišťuji, že na to některé naše firmy připravené nejsou. Je minuta po dvanácté. Musíme začít jednat.

Na slova místopředsedy vlády reagoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten mimo jiné upozorňoval na to, že české firmy sice mají reference se zabudováním kolejnic, výhybek, pražců, elektrických trakcí i zabezpečovacích a signalizačních zařízení, ovšem jen na rychlost do 160 kilometrů v hodině. „Pokud se české firmy chtějí u nás v silné zahraniční konkurenci ucházet o výstavbu vysokorychlostních tratí na rychlosti mezi 200 až 300 km/hod., a nabyté zkušenosti uplatnit i v zahraničí, do čtyř let musí získat nezbytné reference. Důležitou roli přitom může sehrát vláda,“ vyzýval k většímu zájmu o využití potenciálu tuzemských firem. „Chtěli bychom, aby Češi, vláda, ministerstvo dopravy i Správa železnic tento projekt vnímali jako mohutný impuls pro české stavebnictví i průmysl,“ dodal Dlouhý.

Více se o lednovém „jednání u kulatého stolu“ na téma výstavby vysokorychlostních tratí v České republice dozvíte v únorovém vydání tištěného časopisu Komora.