Čtvrtina gastropodniků nepřežije

Rozdílnost obou let dobře ilustruje pohled na vývoj tržeb v jednotlivých měsících. „Zatímco v roce 2019 byla křivka plynulá a kopírovala standardní trendy sezonality s nejvyššími nárůsty obratu v letních měsících, v loňském roce docházelo kvůli protipandemickým opatřením k prudkým výkyvům,“ přibližuje ředitel Dotykačky Petr Menclík. Jediné normální měsíce tak byly leden, únor, červenec a srpen.

„Pro lepší kontext jsme čísla z gastro trhu porovnali také s menšími a středními podniky v maloobchodu. U nich navzdory protipandemickým opatřením nebyl pokles tržeb tak markantní. Obrat maloobchodníků využívajících Dotykačku se meziročně snížil pouze o 12 procent,“ říká Petr Menclík s upřesněním, že uvedená statistika nezahrnuje velké maloobchodní řetězce.

Jak pokles tržeb ovlivní celý gastro byznys? Podle Luboše Kastnera, který obor zastřešuje v rámci AMSP ČR, každé čtvrté zařízení dost možná nepřežije. „Třetinový pokles hodnoty trhu, k tomu vyhlídka na snižující se kompenzace a slabý nájezd tržeb v roce 2021 bude znamenat odliv zhruba čtvrtiny provozovatelů a analogicky i stejného počtu zaměstnanců. Odvětví gastronomie nezachrání kompenzace, ale tržby. Proto je nyní zásadní, kdy dojde alespoň k částečnému rozvolnění a obnově provozu,“ vysvětluje.

Koronavirová omezení v uplynulém roce nejméně zasáhla kavárny a bistra. „Tyto podniky do určité míry i za normálních okolností fungují v režimu ‚take away’. Za celý rok jejich tržby klesly jen o 15 procent. Mnohonásobně horší je situace v podnicích orientovaných na noční život. Například kluby a diskotéky mají prakticky už půl roku zavřeno. Meziročně jejich tržby spadly o 61 procent. Téměř o polovinu se tržby propadly i hospodám,“ vyčísluje Petr Menclík.

Největší propad z pohledu regionů zaznamenal v uplynulém roce Zlínský kraj. Tamější gastro podniky loni dosáhly o 41 procent nižších tržeb než v roce 2019. „Nejspíš to souvisí s lokálním ohniskem koronaviru na Uherskohradišťsku. Podobné je to i s Moravskoslezským a Olomouckým krajem, kde rovněž docházelo k omezením i v letních měsících,“ komentuje Petr Menclík.

Nejslabší oblasti doplňuje ještě Karlovarský a Plzeňský kraj. Zatímco v prvním případě je na vině zásadní úbytek zahraničních turistů v lázeňských centrech, v druhém se nabízí i jiné důvody: „Vedle podstatného snížení tranzitu na hlavním tahu z Německa má zásadní vliv i to, že v Plzeňském kraji převládají hospody, tedy aktuálně jeden z nejpostiženějších gastro formátů,“ přibližuje Luboš Kastner.

Kde se naopak dařilo? Nejlépe na tom byly turisticky atraktivní horské lokality v Libereckém a Královéhradeckém kraji nebo vinařské oblasti na jižní Moravě. Dobře si vedl také Středočeský kraj a Praha, kde po celou dobu restrikcí zachovalo provoz největší procento gastro podniků. Přesto ani tyto kraje zdaleka nedosáhly hodnot srovnatelných s předchozím rokem.