Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
Čím jsou pandemické restrikce delší, tím hůře je snášíme. A tím více se patrně deformuje náš pohled na problém. V posledních dnech jsem zaznamenala na nejrůznějších fórech opět vlnu sporů, zda je přednější ekonomika či zdraví. Vhodně demagogicky zneužita je tato otázka v nejrůznějších obměnách často kladena především zastánci tvrdých plošných restrikcí v průmyslu.
Lze pochopit, že ve snaze dobrat se po roce řešení máme snahu zjednodušovat řešení. Vždyť ta složitá nezabírají. Lze pochopit, že v argumentaci hrají prim emoce a ne fakta, protože těch je – alespoň na veřejnosti – zoufale málo. Co nelze pochopit je ona vyhrocená opozice dvou kategorií, ekonomiky a zdraví. Dosti to připomíná podobně hrocený konflikt mezi ekonomikou a ekologií.
V obou případech hledáme jednoduchá řešení složitých situací pod vlivem emocí. A pro oči nevidíme, že mylný je už samotný myšlenkový základ, z něhož vycházíme. Totiž že zdraví, ekologie a ekonomika jsou nějaké autonomní celky a jde o to, který z nich převezme nad současným či budoucím světem vládu. Hrrrrrrr na ně!
Ale tak to není. Ekonomika, ekologie i zdraví jsou jen podmnožiny jednoho jediného totálně integrovaného systému. Jmenuje se Svět. Aby ten systém mohl fungovat, musejí být vazby mezi jeho částmi pokud možno v rovnovážném stavu. Protože žádná z těch částí není zbytná, bez kterékoliv z nich systém jako celek nebude fungovat.
Jinými slovy. Ekonomika není největším zlem světa. To ona plní kasičky v domácnostech i státní kasy, z nichž si pak platíme tu zdraví, tu čistý vzduch či kvalitní vodu. Jistě, ekonomika taky – do jisté míry – zdraví, vzduch i vodu poškozuje. Řešení „zrušme ekonomiku a budeme mít zdraví, vzduch i vodu bez vad“ vypadá na první pohled možná logicky, ale jen do chvíle, než domyslíme, že výsledkem bude jedno velké definitivní NIC.
Náš problém zkrátka není dilema buď anebo. Bylo by fajn, kdybychom si to uvědomovali všichni, vláda i aktivisté. A nejen v těchto dvou případech.