Po coworkingu přichází coliving

Příkladem za všechny je celosvětový rozmach colivingu, který již dávno překonal mýtus o tom, že je vhodný maximálně pro studenty. Stále většího významu nabývá v současné turbulentní době, kdy se ukazuje jako ideální forma bydlení pro ty, kdo chtějí pružně reagovat na nepředvídatelné situace a vyhnout se pasti vysokých cen nemovitostí. Společnost CBRE, světový lídr v oblasti komerčních realitních služeb, zanalyzovala klíčové západoevropské metropole jako Londýn, Amsterdam, Berlín nebo Vídeň, kde je spolubydlení naprosto běžné. Výsledky ukazují, jak silný potenciál může coliving mít i pro český trh. A to nejen z pohledu jednotlivců, kteří potřebují bydlet, ale také investorů hledajících zajímavé příležitosti.

Charakteristickou vlastností colivingu je sdílení. Obyvatelé mají k dispozici soukromý pokoj, přičemž všechny ostatní prostory jsou již společné. Ať už se jedná o kuchyň, obývací pokoj anebo třeba tělocvičnu, hernu, bar či speciální pracovní prostor ve stylu coworkingu. Výhodou je, že spektrum sdílených místností je široké a jejich vybavení zpravidla nadstandardní. „Podobné projekty se často nacházejí v atraktivních lokalitách v centru měst, kde nabízejí krátkodobé ubytování na několik dnů i dlouhodobý pronájem v řádu let. Menší míra soukromí je tak vyvážena nižším nájmem na dobré adrese, vysokou flexibilitou, bohatými sociálními kontakty a přístupem k věcem, které by si lidé za jiných okolností nemohli sami dovolit. To vše na bázi měsíční platby, která zahrnuje veškeré poplatky,“ komentuje Jakub Stanislav, Director v oddělení investic CBRE, a dodává: „Stávající colivingové platformy ukazují, že tento koncept je dobře odolný i v době pandemie koronaviru. Každý rezident má vlastní zázemí, které umožňuje sociální distancování. Nicméně společné prostory jsou natolik velkorysé, že bez problémů umožňují dodržování bezpečných rozestupů. Centralizovaná správa zajišťuje pravidelný úklid a údržbu. Nechybí vysokorychlostní internet pro práci z domova. A digitální komunikační kanály umožňují obyvatelům zůstat ve společenském kontaktu a udržovat si aktuální informace.“

Měnící se způsob práce, rostoucí podíl singles ve velkoměstech a rozvoj sdílené ekonomiky nutí lidi přehodnocovat prostředí, v němž chtějí žít. I když colivingové projekty primárně vyhledává generace mileniálů ve věku od 24 do 39 let, postupně se začíná prosazovat i mezi dalšími věkovými kategoriemi. „V České republice je zatím coliving v plenkách, nicméně právě proto představuje pro potenciální investory atraktivní příležitost. Jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingových center. Fenomén sdílených kanceláří se do Česka dostal v roce 2009 s několikaletým zpožděním oproti zahraničí a jeho rozjezd byl pozvolný. Ovšem jakmile si lidé navykli pracovat v živé komunitě, začala poptávka růst. V současnosti mají už některá centra klienty na čekací listině. Když si Češi na něco zvyknou a začnou to využívat, je cesta k rychlému šíření otevřena. Očekáváme, že u colivingu bude vývoj obdobný. Na tomto konceptu již funguje bydlení pro studenty, které provozují například společnosti Zeitraum a Karlín Group v Praze anebo CTP v projektu Domeq v Brně. Komunitní bydlení pro všechny bez ohledu na věk chystá třeba Acord Invest a Trigema, rekonstrukcí za stejným účelem projde i první československý mrakodrap známý jako Dům Radost. Nově se chystá otevřít WorkLounge Living na Žižkově,“ uvádí Jakub Stanislav.

Hnací silou colivingu je dlouhodobě neutěšená situace na trhu s bydlením v kombinaci s celospolečenskými změnami. Prvním z nich jsou rostoucí ceny nemovitostí. Podle údajů Oxford Economics za rok 2018 se ceny domů napříč Evropou meziročně zvýšily o 4,4 %, zatímco reálné mzdy vzrostly o pouhých 0,8 %. Zároveň s tím se zpřísnily i podmínky pro získání hypoték. Pro většinu mladých lidí se z pořízení vlastního domu či bytu stal nedostupný sen. Průměrný věk osob, které si poprvé pořizují nemovitost, vystoupal na 31. Současně podíl pronájmů posledních deset let vytrvale roste. Zatímco v roce 2008 žilo v nájmu 27 % obyvatel EU, o deset let později již 31 %. Coliving nabízí flexibilní a cenově dostupnou alternativu pro mladé dospělé, kteří chtějí překlenout období mezi odchodem od rodičů a koupí vlastní nemovitosti.

Druhým významným faktorem je prodlužující se věk, kdy lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu. Evropské statistiky ukazují, že v průměru lidé uzavírají manželství v 31 letech, zatímco ještě v roce 2008 to bylo v 29. O dva roky se také posunul průměrný věk, kdy si pořizují prvního potomka: z 27 na 29 let. Jedná se přitom o dva klíčové milníky v životě každého jedince, které jsou hlavním spouštěčem pro koupi vlastního bydlení. Jelikož se jejich dovršení stále oddaluje, roste i počet lidí žijících v nájmu. Důvodem je zvyšující se počet mladých lidí, kteří absolvují univerzitní vzdělání. Léta po promoci pak spíše než zakládání rodiny věnují budování kariéry. To platí zejména pro ženy, které se s vyšším vzděláním stávají finančně nezávislejšími. Z dat Eurostatu za rok 2019 vyplývá, že téměř polovina žen dokončila své univerzitní studium ve věku od 30 do 34 let. Přitom v roce 2002 to bylo 25 %. Coliving je řešením pro tzv. singles, kteří z různých důvodů žijí sami bez partnera a přitom nechtějí trpět sociální izolací.

Třetím významným hlediskem je zahušťování evropských měst. Podle Světové banky žije až 75 % populace EU v městských oblastech, kam se stěhují za prací a vzděláním, a OSN očekává, že do roku 2050 to bude až 84 %. Rostoucí podíl lidí žijících ve městech logicky znamená, že se zde také více lidí snaží najít dostupné bydlení. Coliving přitom ukazuje, jakým způsobem lze efektivně využívat stávající infrastrukturu i existující objekty. Málo podobných komplexů vzniká na zelené louce, ale v nově rekonstruovaných nemovitostech v atraktivních lokalitách v centrech měst. Coliving umožňuje dosáhnout vyšší obsazenosti těchto budov, přitom bez ústupků na životní úrovni. Bez nadsázky lze proto říci, že coliving představuje bydlení budoucnosti.