Bezdomovectví pro nás není zadarmo

Co se stane, když místo kontroly nabídneme důvěru a lidem bez domova dáme 100 000 korun bez jakýchkoliv podmínek? Na jaře výzkumný projekt New Leaf Česko ukázal, že lidé na ulici peníze nepropili a vyplatilo se jim je nepodmíněně dát, stejně jako důvěru. Nyní odborníci přicházejí s tvrdými ekonomickými daty, která ukazují, kolik nás bezdomovectví reálně stojí. A kdo – nebo co – je v celém řetězci doopravdy nejdražší??

V rámci unikátního experimentu (prvního v Evropě ve vysokopříjmové zemi, který navázal na úspěšný kanadský model New Leaf Project z Vancouveru1) obdrželo 40 lidí bez domova jednorázově 100 000 Kč bez jakýchkoliv podmínek nebo kontrol. Výsledky po 12 měsících vyvrátily zažité společenské stereotypy:

• STEREOTYP 1: „Všechny peníze utratí za alkohol a drogy.“ Fakt: Peníze vedly ke snížení spotřeby návykových látek o 25 % (zatímco ve skupině využívající současný systém spotřeba drog stoupla o 41 %). Peníze lidé vložili do prvotní stabilizace: v prvním měsíci šly největší částky do oblečení (+10 165 Kč oproti kontrolní skupině), bydlení (+6 000 Kč) a jídla (+1 858 Kč).
• STEREOTYP 2: „Jsou to nemakačenka a nechtějí pracovat.“ Fakt: Nepodmíněný finanční transfer nesnížil odpracované hodiny ani pracovní příjmy. Naopak, po 12 měsících mělo v peněžní skupině práci 80 % účastníků.
• STEREOTYP 3: „Bezdomovci jsou na ulici dobrovolně.“ Fakt: Bydlení bylo pro účastníky jednou z prvních investic. V průběhu výzkumu si bydlení zajistilo 80 % lidí a po roce si ho udrží 58 % účastníků (z toho 2/3 díky podpoře sociálního pracovníka).
• STEREOTYP 4: „Sociální práci může dělat kdokoliv s dobrým srdcem.“ Fakt: Kvalifikovaný profesionál s nízkým počtem klientů (case-load) a osvobozený od byrokracie dokázal zlepšit duševní pohodu klientů téměř o 50 % a pomohl obnovit jejich vazby s rodinou a přáteli. Zároveň zapříčinil udržení bydlení u 60% lidí bez domova.

Koncepce sociálního bydlení ČR (MPSV) uvádí, že celkové náklady spojené s bezdomovectvím a bytovou nouzí dosahují 8,2 miliardy Kč ročně. Zahrnují zdravotnictví, záchranky, sociální služby, policii i vězeňství.

Náš výzkum přinesl zcela unikátní zjištění přímo z terénu: jeden člověk bez domova za rok reálně spotřebuje veřejné služby ve výši cca 200 000 Kč.

Podle oficiálních dat MPSV (ze sčítání v roce 2025) žije v ČR 11 641 lidí přímo bez střechy nad hlavou (rough sleeping): 11 641 lidí na ulici × 200 000 Kč =2,33 mld. Kč ročně (přímá spotřeba) –

Kam tedy mizí zbývajících 5,87 miliardy korun ročně?

o Lůžkovou péči během sledovaných 3 měsíců využilo jen 17,2 % účastníků, ale vytvořili tím 42,8 % všech veřejných nákladů.

o U hospitalizovaných lidí činil průměrný náklad za pouhé 3 měsíce 124 184 Kč na osobu.

o Pravidlo 10/80: Náklady jsou v populaci bez domova extrémně koncentrované – top 10 % nejvíce zasažených lidí vytváří 50,2 % všech veřejných nákladů a 81,6 % zdravotních nákladů.

o Intenzivní sociální práce veřejné náklady nezvyšuje – naopak u skupiny s výlučným sociálním pracovníkem byly veřejné náklady v průměru o 4 878 Kč nižší než u kontrolní skupiny. U skupiny, která dostala peníze + sociální práci, klesly zdravotní náklady o 5 231 Kč na člověka, zatímco čerpání levnější sociální podpory mírně vzrostlo (+3 186 Kč).

V době, kdy stát projednává napjatý rozpočet, je zásadní vědět: 2,33 mld. Kč spotřebují přímo lidé bez domova, ale dalších 5,87 mld. Kč evidentně „spolkne“ systém a aparát na to, abychom těmto lidem onu přímou pomoc doručili.

Za tyto obří částky nemůže člověk na ulici, ale nastavení systému.

1. Tři měsíce na ulici znamenají 50 000 Kč ve veřejných nákladů. Detailní data z výzkumu New Leaf Česko ukazují, že pouhé tři měsíce života člověka na ulici představují v průměru téměř 50 000 Kč čerpaných veřejných nákladů na jednoho člověka.

2. Největší účet nevzniká v sociálních službách, ale v nemocnicích. Nejdražší složkou péče o lidi na ulici nejsou sociální pracovníci, azylové domy ani policie, ale hospitalizace v nemocnicích. Cílená podpora této nejrizikovější skupině tak přináší největší systémové úspory.

3. Méně byrokracie, více sociální práce = přímá úspora pro stát. Vidíme tak jasný přesun čerpání veřejných služeb od drahé lůžkové péče v nemocnicích k včasné a levnější sociální podpoře.

Ano, v případě, že je tato podpora spojena s prací sociálního pracovníka, který není zatížen byrokracií a má prostor vytvořit si s člověkem lidský vztah.

„Pokud se ptáte, zda se vyplatí dát člověku bez domova 100 000 Kč a zda stát vzápětí na veřejných službách ušetří, odpověď z dat zní: ano. Nejde ale o to dát lidem peníze a očekávat, že tím problém zmizí. Peníze samy o sobě situaci nevyřeší – dají však člověku šanci ji změnit, pokud je propojíme se sociální prací a nenecháme ho v tom samotného,“ vysvětluje PhDr. Melanie Zajacová, Ph.D., LL.M., vedoucí výzkumného týmu New Leaf Česko a Katedry sociální práce FF UK.

Projekt New Leaf Česko přichází s jasným vzkazem pro politiky i veřejnost v době projednávání státního rozpočtu: Je extrémně drahé pomáhat lidem až ve chvíli, kdy skončí na ulici. A ještě dražší je nechat je tam.

Skutečná prevence a investice do přímé sociální práce bez nadbytečné papírové zátěže šetří peníze z daní nás všech. Sociální pracovník potřebuje především čas na člověka, ne čas na papíry. „Právě tady plýtváme penězi z daní nás všech. Místo toho, abychom investovali do včasné a levnější prevence, platíme neefektivní a předražené řešení následků na ulici,“ dodává šéfka výzkumného týmu a Katedry sociální práce, dodává šéfka výzkumného týmu a Katedry, Melanie Zajacová.