Nevyhazujte jídlo. Nechte z něj vyrobit bioplyn

„Nový odpadový zákon ukládá obcím povinnost omezit skládkování znovu využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu a my nyní vycházíme vstříc jejich poptávce po separaci gastroodpadu. Ta má být navíc brzy pro obce povinná. Projekt Třídím gastro je první iniciativou podobného druhu v republice, a jak se ukazuje na případě Šumperska, lidé mají o projekty tohoto typu zájem a rádi se na správném třídění gastroodpadu podílejí. Věřím proto, že i v Olomouci, s níž nyní nově navazujeme spolupráci, se projekt osvědčí,“ uvádí Tomáš Voltr, výkonný ředitel Energy financial group. Jak společnost zmiňuje ve své tiskové zprávě, Olomouc se k projektu připojí 1. listopadu. Čtyřicet tmavě hnědých popelnic se rozmístí na sídlišti Povel.

Projekt Třídím gastro už běží v několika obcích na Šumpersku. Speciální sběrné nádoby na kuchyňské zbytky najdeme v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově. Společnost EFG následně zajišťuje jejich svoz do bioplynové stanice v Rapotíně k dalšímu zpracování. Do označených tmavě hnědých sběrných nádob o objemu 120 litrů mohou občané vyhazovat širokou škálu kuchyňských odpadů, jako jsou tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu.

„Tento odpad je možné do popelnice vhodit v jakémkoli obalu kromě skla, to do nádob na gastroodpad nesmí. Tyto nádoby budou mít speciální těsnící systém, aby vyhozené zbytky v okolí nezapáchaly a nelákaly třeba potkany,“ vysvětluje náměstek primátora města Olomouce Otakar Bačák, který má odpadové hospodářství města ve své kompetenci. „Podle zkušeností odborné firmy ze Šumperska měla prý instalace těchto sběrných nádob dokonce takový efekt, že se u kontejnerů i v rizikových lokalitách potkani přestali úplně objevovat. Právě proto, že už je nelákaly zbytky jídla vyhozené do klasických popelnic nebo kontejnerů na směsný odpad. To samozřejmě může dobře fungovat pouze v případě, že nádoby budou lidé pečlivě zavírat. Konkrétně Povel v posledním roce bojuje s větším výskytem potkanů, proto doufám, že třídění kuchyňských zbytků zafunguje i v tomto směru,“ doplňuje náměstek s tím, že pokud se projekt u Povelských osvědčí, bude chtít vedení města popelnice na gastroodpad instalovat i na dalších místech v Olomouci. Mohlo by se tak stát pravděpodobně v polovině příštího roku.

Podle vyjádření společnosti EFG jen ze Šumperku do rapotínské bioplynové stanice každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelného odpadu. „To ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití. Takové množství dokáže zajistit elektřinu na celý rok až pro 40 domácností nebo vytvořit bioCNG k ujetí asi sto tisíc kilometrů,“ uzavírá Tomáš Voltr.