Skoncujme s předsudky! Ženy jsou v IT nepostradatelné

Zábavné vzdělávací aplikace, chytré vizuály či virtuální realita mění školní prostředí v interaktivní svět, jehož hranice zůstávají nevymezeny. Přesto je obor technologií v české společnosti stále spíše nedoceněn.

Je to začarovaný kruh, který provází téměř každé rychle se rozvíjející odvětví. Digitální technologie vtrhly do našich životů v porovnání s jinými průlomovými objevy a vynálezy vlastně zcela znenadání a jejich vývoj nabral takové tempo, jako žádná jiná inovace v naší historii. Během pouhých dvaceti let se jejich využívání rozšířilo mezi polovinu světové populace. Jen pro představu, na přelomu tisíciletí mělo přístup k internetu pouze 7 % obyvatel, zatímco začátkem tohoto roku bylo k internetu připojeno již 4,95 miliardy lidí. Toto číslo navíc neustále roste – v průměru o půl milionu nových uživatelů za den. Generaci již neurčují letopočty, ale dostupnost a rozvoj technologií.

Dokonce dvojnásobnou rychlostí expanduje svět sociálních sítí, ve kterém každou vteřinou vznikne zhruba 13 nových profilů. Za den je to v součtu více než milion. Roste množství inteligentního spotřebitelského zboží s připojením do sítě, podle serveru Statista se například jen v loňském prodalo více než půl miliardy chytrých nositelných zařízení. Pojmy jako rozšířená realita, umělá inteligence či internet věcí už dávno nejsou termínem ze sci-fi knih, naopak se postupně přelily do běžného života a začínají dominovat nejen zábavnímu průmyslu, ale i odvětvím jako je energetika, výroba či doprava.

Raketový vývoj digitálních technologií, jemuž horko těžko stačí přední světové univerzity a specializované obory, začíná být nezbytné reflektovat již v rané fázi vzdělávání. A zde přichází kámen úrazu – ačkoliv se podle průzkumu společnosti O₂ čeští učitelé na prvním i druhém stupni shodují, že současné školství potřebuje digitální technologie pro podporu výuky, přes 60 % z nich je v rámci svých hodin nevyužívá. Více než čtvrtina si navíc není jistá svou připraveností na účinné vzdělávání s jejich pomocí. Čím dál častěji tak dochází k tomu, že je žák základní školy vyrůstající v obklopení technologiemi digitálně gramotnější než jeho učitel.

Je nutné dodat, že dotazování proběhlo těsně před úderem pandemie covid-19, která měla za následek opakované uzavírání škol. Ze zemí Evropské unie patřila Česká republika k rekordmanům v počtu dní, které děti strávily mimo školní lavice, a tato bezprecedentní situace donutila i odpůrce digitálních technologií v českém školství ke změně postoje. Jak dokládá Audit vzdělávacího systému z loňského roku, pandemie významně proměnila, kde a jak se studenti vzdělávají. V centru výuky napříč všemi předměty navíc poprvé v historii stojí digitální technologie.

Skokový technologický posun českého vzdělávacího systému nyní nabízí příležitost k upevnění stávajících návyků a snazší implementaci nových technologií do každodenního života učitelů a jejich žáků. Zároveň však otevírá téma nezbytného posílení zdravého technologického vzdělávání již od útlého věku, což má dvě základní roviny. „Dnešní děti technologiím intuitivně rozumí, protože již odmala přichází do kontaktu s tablety, telefony a dotykovými obrazovkami,“ říká Pavel Košek, ředitel korporátní komunikace společnosti Huawei a odborník na online bezpečnost. „Potřebují ale správné vedení k rozklíčování obsahu, který konzumují, a dále také správnou motivaci a správné vzory, které jim pomohou rozvinout potenciál spojený s plným a vyváženým pochopením technologií.“

Otázku mediální gramotnosti dětí a dospívajících již potřetí v rozmezí posledních deseti let zkoumala studie zadaná Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle nejnovějších výsledků je užívání médií prostřednictvím moderních technologií prakticky u všech dětí od 5 až do 14 let každodenní záležitostí. Ovšem přestože u nich zacházením s technologiemi rostou digitální kompetence, tento rozvoj nejde ruku v ruce s rozvojem schopnosti analyzovat a následně vyhodnotit obsah. Již sám Komenský před téměř půl tisíciletím hlásal: „Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá, zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami.“ Šíření digitálního tvůrčího obsahu na platformách typu TikTok, YouTube či Instagram však nastoluje zcela nové výzvy v oblasti mediální gramotnosti.

Dítě je proto třeba v první řadě správně navést, aby vnímalo souvislosti a uvažovalo kriticky. Díky technologiím nás dělí jen pár dotyků obrazovky od veškerých informací, které je ovšem nutné brát s nadhledem. Deník New York Times již v roce 2018 na základě studií spekuloval, že až 40 % obsahu, stránek i interakcí napříč internetem je falešných. Stojí za nimi podvodníci, dezinformátoři, ale také roboti, a rojí se především okolo významných společenských událostí – příkladem poslední doby jsou volby, světová pandemie i válečný konflikt. „Moderní technologie jsou schopné věrně napodobit či falšovat realitu, nejen ty pokročilé, jako například deepfakes, které dokáží obelstít i odborníky. Proto je důležité, aby kritické myšlení v dítěti rozvíjela rodina, učitelé i širší veřejnost,“ říká Pavel Košek.

Podle Kamila Kopeckého z projektu E-Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jsou dalšími problémy, kterým nejčastěji řeší jejich odborná online poradna, sdílení intimních materiálů často s neznámými lidmi, sexting, vydírání a vyhrožování. I zde je proto nutná osvěta.

S rozmachem technologií se pojí ještě další výzva pro české školství a tou je rozvoj technologických talentů a jejich příprava na profesní uplatnění v oboru. Technologické firmy všude ve světě totiž již nyní naráží na zoufalý nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Spoluzakladatel platformy Techloop zaměřené na nábor IT profesionálů Andrew Elliot na základě odhadů společnosti tvrdí, že v Česku v současné době chybí zhruba 30 tisíc oborových specialistů. Národní pedagogický institut nedávno informoval, že zhruba pětina českých základních škol od září ztrojnásobí počet hodin informatiky a do osnov zařadí například programování či práci s daty. Pouhá změna osnov ovšem nestačí – ačkoliv žijeme v 21. století, i ve vzdělávání běžně narážíme na genderové stereotypy.

„Děvčata od začátku slyší, že nejsou technicky zdatná, že to není obor pro ně, že jim nejde matematika,“ uvedla ředitelka a zřizovatelka 1. IT Gymnázia Markéta Fibigerová v debatním pořadu Pod lupou. „U nás na přijímačkách na čtyřleté gymnázium dívky v patnácti letech nemají sebevědomí na to, aby mohly jít studovat IT.“ V současné době jsou technické obory v Česku zastoupeny ženami zhruba z 10 %, přitom jejich schopnosti jsou napříč odvětvími zcela nepostradatelné a IT není výjimkou. Jak je ale zavčas motivovat k tomu, aby našly zalíbení právě v technologiích?

„Pro dívky je důležité mít kolem sebe dost vzorů, jak učitelek, tak mentorek.  Zároveň je zásadní změnit přístup k výuce STEM předmětů,“ vysvětluje lektorka, podnikatelka a členka vedení Česko-izraelské smíšené obchodní komory Linda Štucbartová. „Pokud matematiku budeme učit jako abstraktní rovnice, tak odradíme dívky, které by raději řešily slovní úlohy. V individualizovaném přístupu a snaze získat co nejvíce dívek pro STEM předměty české školství stále pokulhává.“ I proto se do situace vkládají čím dál více také velké technologické společnosti jako například Huawei.

V Česku pracuje v technických oborech přibližně jen 10 % žen. Přitom jejich schopnosti jsou napříč odvětvími zcela nepostradatelné a IT není výjimkou. Naskočit do této kariéry však představuje nelítostný boj s hluboce zakořeněnými předsudky. Cožpak jste neslyšeli tu povídačku o tom, že je IT ryze chlapská záležitost?

Právě vžité stereotypy bohužel vytvářejí silnou genderovou nerovnováhu, která je patrná nejen na trhu práce, ale rovněž ve vzdělávacích institucích. Ačkoliv podle statistik Eurostat převažují v přihláškách na vysokou školu ženské zájemkyně o studium, technické obory známé pod zkratkou STEM jsou ženami zastoupeny pouze z jedné třetiny. Podobně nevyvážené je i pracovní prostředí – zatímco v odvětví ICT pracuje napříč Evropskou unií necelých 8 milionů profesionálů, pouze 18 % z nich jsou ženy, uvedla při debatě pořádané společností Huawei při příležitosti loňského Mezinárodního dne žen členka Evropského parlamentu Maria da Graça Carvalho.

„Dnešní doba se bez technologií neobejde a žen je v tomto oboru zbytečně málo,“ říká Dina Mašínová, manažerka projektů společenské odpovědnosti české pobočky společnosti Huawei. Poskytovat příležitosti k dalšímu vzdělání v rámci pokrokových oborů by tak podle ní měli především ti, kteří právě sami prochází dynamickým rozvojem. Mohou totiž nabídnout nejen unikátní zkušenosti založené na dlouhodobé praxi, ale také propojení se špičkovými experty či mentory.

„Pro talentované vysokoškolačky máme program Seeds for the Future, který se v Čechách těší oblibě už šest let a vloni tvořily absolventky více než třetinu. Pro profesionální vývojářky pak máme Women Developers Program, který cílí na rozvoj ženského talentu a budování více inkluzivního prostředí v oblasti ICT,“ dodává Mašínová. Díky podpůrným programům, iniciativám i změnám ve vzdělávání tak možná již brzy budeme svědky genderového převratu ve sféře technologií, která již nyní nabízí rovné příležitosti a uplatnění pro každého.

Vzdělávací aktivity společnosti Huawei pokrývají téměř každou věkovou skupinu a vedle studentů se zaměřují i na ty, kteří si chtějí rozšířit znalosti, i když se již v oboru pohybují. Příkladem je Women Developers Program, který je zaměřen na rozvoj ženského talentu a budování více inkluzivního prostředí v oblasti ICT. Jeho cílem je poskytnout ženské části populace větší prostor k dalšímu odbornému vzdělání a podporu k navrhování řešení, která pomohou utvářet lepší, technologicky vyspělejší svět. Do programu se mohou zapojit vývojářky z kterékoliv země, a Huawei proto vyzývá i české ženy se zápalem pro IT, aby se neváhaly přidat.

Podle průzkumu s názvem Firma 4.0, který připravila agentura IPSOS pro Asociaci malých a středních podnikatelů, zaměstnávalo ke konci roku 2019 pouze 19 % malých a středních podniků v České republice mezi svými IT zaměstnanci ženy. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je tak naše země v rámci Evropské unie v tomto ohledu pozadu. Budování digitální gramotnosti a hloubková specializace jsou však klíčové pro digitalizaci průmyslu, který patří k ekonomickým pilířům naší země, a vyžadují si proto speciální pozornost.

„Věříme, že v  digitálním věku musí být ženám poskytován dostatek příležitostí pro zapojení se do technologických oborů a zároveň umožněn otevřený přístup k oborovému vzdělání. Ženy mají ohromný talent a potenciál vést technologické inovace a naše programy jim mohou pomoci tento talent rozvíjet a objevit příležitosti, ve kterých budou moci naplno využít svého potenciálu,“ říká Pavel Košek, ředitel korporátní komunikace společnosti Huawei. Nesmírně proto záleží na vytváření vhodných platforem speciálně pro ženy i na adekvátní podpoře a motivaci. Jsou cestou, jak zmíněnou statistiku změnit.