Podnikatelé chtějí hledat příležitosti v Gruzii

Obě fóra zahájí šéf horní komory Miloš Vystrčil a Radek Jakubský, viceprezident Hospodářské komory, který podnikatelskou delegaci vede. První fórum proběhne v úterý 3. května v metropoli Tbilisi, druhé o den později ve významném černomořském přístavu Batumi.

V průběhu programu firmy mj. navštíví historickou vodní elektrárnu Zahesi, na jejíž obnově mají výrazný podíl české podniky. Energie generovaná z vodních zdrojů tvoří v Gruzii 80 % produkce energie (v ČR je podíl zhruba 5%). Do rozvoje sítě vodních elektráren s cílem stát se čistým vývozcem elektrické energie Gruzie v posledních letech masivně investuje.

Gruzie skýtá pro české výrobce řadu dalších příležitostí. Stát postupně obnovuje infrastrukturu železnic, která je zastaralá a vyžaduje značné investice do kolejového svršku, zabezpečovacího zařízení, prostorů pro cestující atd. Snahou vlády je též obnovit vozový park na železnici (nákladní i osobní přepravy).

Vláda současně usiluje o zlepšení silnic v horských regionech. Vzhledem k těžkým místním podmínkám bude proto nezbytné v určitých úsecích využít know-how zahraničních firem, což se bezesporu bude týkat i staveb tunelů, kde mají české firmy co nabídnout. Očekávané jsou též tendry různých měst na obnovu a zkapacitnění veřejné dopravy. V krátkodobém horizontu se bude jednat o dodávky autobusů a elektrobusů, v dlouhodobém o obnovu trolejbusové nebo tramvajové dopravy.

Díky zvyšující se koupěschopnosti obyvatelstva roste i poptávka po zahraničních vozech. Automobily z ČR jsou v zemi vnímány především jako auta pro policii a státní instituce. Přesto však existuje prostor pro úspěch českých automobilů i mezi veřejností z důvodu vysoké kvality a přiměřené ceny. Vláda Gruzie se chystá zmodernizovat také základní vybavení nemocnic v zemi, proto lze v nejbližších letech očekávat i zvýšený zájem o dodávky zdravotního zařízení.

Nulová výroba elektrotechnických přístrojů v Gruzii má za následek dovoz veškerého elektrotechnického spotřebního zboží. Se zlepšující se ekonomickou situací střední třídy o něj v posledních letech roste zájem velmi výrazně. Potenciál v této oblasti pro české výrobky v zemi je, neboť mohou nabídnout dobrou kvalitu, navíc za nižší cenu než např. německé firmy.

Zemědělský sektor je v Gruzii tradičně roztříštěný a neefektivní, zejména kvůli minimální mechanizaci. Přestože v zemědělství pracuje více než 50 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, země je závislá na dodávkách potravin ze zahraničí. Příležitostí pro české podniky jsou tak dodávky zemědělských strojů, technologií, hnojiv či potravinářských zpracovatelských celků.

V roce 2021 bylo do ČR z Gruzie dovezeno zboží za 625 mil. Kč, přičemž z ČR bylo do Gruzie vyvezeno zboží za 2,3 mld. Kč. Bilance vzájemného obchodu je dlouhodobě výrazně pozitivní. Z Gruzie dováží ČR především díly a příslušenství motorových vozidel a elektrické přístroje a zařízení. Naopak vyváží hlavně automobily.

I přesto, že aktuálně patří Gruzie v žebříčku vzájemné obchodní výměny s ČR až do osmé desítky (v roce 2020 Gruzii patřilo 74. místo), do Gruzie proudí české investice. ČR byla 6. nejvýznamnějším investorem do gruzínské ekonomiky v předcovidovém období za roky 2018 a 2019 (po Ázerbájdžánu, Velké Británii, Nizozemsku, USA a Panamě). Za touto pozicí stojí především investice českých podnikatelských subjektů do energetického a turistického sektoru.

Do podnikatelské mise se mohla přihlásit kterákoli česká firma bez ohledu na předmět podnikání, velikost nebo region, v němž působí. Náklady spojené s organizací mise včetně ubytování si – stejně jako u kterékoli jiné cesty zajišťované Hospodářskou komorou – hradí sami podnikatelé, kteří se podílejí také nákladech na místní transfery, catering, pronájem konferenčních prostorů a jednacích místností.