Uhlíková neutralita? Pro řadu firem utopie

Ve světě, který je stále více znepokojen změnou klimatu a jejími důsledky, roste poptávka po inovativních řešeních, která by dokázala snížit enviromentální zátěž ekonomických aktivit firem i jejich zákazníků. Na cestě k uhlíkové neutralitě mohou firmám (ale i jednotlivcům!) částečně pomoci takzvané uhlíkové offsety. Co ale vlastně offsety jsou, jak fungují – a jaké projekty již ve světě a v České republice fungují? Experti z zeleného investičního akcelerátoru Soulmates Ventures, který se mimo jiné offsetovými projekty zabývá, radí, jak maximalizovat jejich přínos a přitom nenaletět.

Jakkoliv může mechanismus offsetů znít jako zaklínadlo, princip kompenzace uhlíkové stopy je ve své podstatě jednoduchý. Uhlíkové offsety představují způsob, jak z pohledu firmy vyvážit produkci oxidu uhličitého (CO₂) zakoupením kreditů, které kompenzují, snižují nebo zabraňují vzniku odpovídajícího množství těchto emisí. Realizátor offsetového projektu následně peníze investované do nákupu kreditů využije environmentálně prospěšným způsobem. Kompenzační projekty a konkrétní řešení se mohou různit. Patří mezi ně celá řada iniciativ, od zalesňování, regenerativního farmaření a instalace obnovitelných zdrojů energie, přes technologii pro zachycování CO₂ ze vzduchu (DAC) až po nakládání s odpady. Podle společnosti Fortune Business Insights se očekává, že celosvětový trh se zachycováním a sekvestrací uhlíku vzroste z 2 miliard USD v roce 2021 na 7 miliard USD v roce 2028.

Přestože povědomí o nich v Česku stále do značné míry chybí, nejsou offsety žádnou novinkou. V celosvětovém měřítku se jejich využívání neustále rozšiřuje – dokonce pronikají i do legislativní roviny. Průmyslová odvětví, vlády i jednotlivci si totiž uvědomují jejich schopnost cíleně přispět k dosažení cílů v oblasti snižování negativních dopadů na přírodu, zejména klimatickou změnu. „Uhlíkové offsety již dnes generují významné finanční příjmy. Podle společnosti McKinsey budou pravděpodobně do roku 2030 globálně vytvářet zisk více než 50 miliard dolarů ročně.  Tento potenciál je spjat s jejich unikátní rolí – zjednodušeně řečeno dávají hodnotu přírodě tam, kde to dříve ekonomicky nebylo možné vyčíslit,“ vysvětluje Tomáš Kabeláč, manažer pro udržitelnost a inovace českého investičního akcelerátoru Soulmates Ventures a upozorňuje, že investice do nákupu uhlíkových kreditů dávají smysl i u firem, které již určitou formu udržitelné politiky implementují. I přes tuto snahu totiž kompletní dekarbonizace některých výrobních procesů nemusí být stoprocentně dosažitelná – a právě tehdy přichází ke slovu její kompenzace. Nákup uhlíkových kreditů by totiž neměl být první a jedinou iniciativou, kterou společnosti v oblasti udržitelnosti řeší. V první řadě je vždy potřeba zjistit, kde může firma snižovat vlastní produkci CO₂ – a nákupem kreditů následně řešit pouze to, co není v jejích možnostech.

Od porozumění mechanice offsetů k jejich efektivní podpoře ovšem ještě zbývá dlouhá cesta. Firmy si totiž mnohdy nevědí rady s tím, kde vhodné projekty najít – a podle čeho vybírat. Kolik offsetů je potřeba pořídit pro malý, střední nebo velký podnik? V ideálním případě by měl napovědět interní reporting, který firmám pomáhá monitorovat vlastní uhlíkovou stopu. Nejprve je totiž potřeba vypočítat, kolik skrze cestování, spotřebu energií nebo provoz podniku vzniká emisí. Dopočítat se k výsledku u malých a středně velkých firem je jednodušší – mnoho platforem a organizací již dnes totiž nabízí online kalkulačky, které s odhadem pomohou. Velké a nadnárodní firmy však již obvykle potřebují pracovat s robustnější a detailnější analýzou. Teprve na základě této znalosti jsou firmy schopny určit, kolik offsetových jednotek by pro sebe správně měly zajistit. Každá nakoupená offsetová jednotka obvykle představuje snížení emisí CO₂ v objemu jedné tuny nebo jejího ekvivalentu.

„Zjišťování a snižování vyprodukovaných emisí se vlivem společenského tlaku, ale také vznikající legislativy brzy stane pro mnoho firem nutností. Aby splnily svou bezuhlíkovou strategii, uchylují se některé společnosti ke snaze o snížení emisí interně, v operativě a infrastruktuře. Přechod na obnovitelné zdroje, zefektivňování procesů a další aktivity firem jsou primární cestou k uhlíkové neutralitě. Případy, které tímto způsobem zatím vyřešit nelze, pak lze pokrýt právě prostřednictvím offsetů,“ vysvětluje Tomáš Kabeláč a dodává, že cena za jeden uhlíkový kredit (offsetovou jednotku) se mění v čase – podléhá pravidlům trhu a může být ovlivněna například vývojem poptávky nebo samotnou kvalitou kreditů.

Skutečně kvalitní offsetové projekty dávají držitelům kreditů kontrolu nad tím, kam prostředky vyhrazené pro kompenzaci putují. Za tímto účelem dnes také existuje řada ověřovacích certifikátů. Ověřených projektů pro kompenzaci emisí jsou stovky a každý z nich se snaží nalézt unikátní řešení – zajímavé nové projekty vznikají i ve startupovém prostředí. Offsetové projekty v současnosti sahají od zalesňovacích iniciativ v Brazílii, přes zachycování metanu ve Spojených státech až po udržitelné farmaření v Česku. „Projekty jako Brilliant Planet, Pachama a Climeworks již nyní ukazují účinnost offsetových iniciativ v globálním měřítku. Ani u nás ale nejsme pozadu. V Česku totiž projekty jako eAgronom, Unmanned Life a Arbo Technologies významně podporují rozšiřující se celosvětovou iniciativu využívání principu uhlíkových offsetů. Od technologie pro monitoring a facilitaci udržitelného zemědělství, přes autonomní řízení dronů pro reforestraci a následné napojení na uhlíkové kredity až po péči o mimolesní zeleň se firmám v tuzemsku otevírá široká škála možností, jak kredity smysluplně využít,“ dokládá Kabeláč. Právě eAgronom a Unmanned Life se řadí mezi společnosti, kterým Soulmates Ventures pomohli dostat se na širší trhy CEE a EMEA.

Potenciálním rizikem při výběru offsetového projektu může být také jeho nevhodná metodika nebo realizace. Odborníci upozorňují, že klíčovým předpokladem je, aby projekt emise skutečně eliminoval, nikoliv pouze oddaloval či přesouval jinam. „Finanční prostředky z prodeje offsetů by měly být směřovány do ověřených a důvěryhodných projektů. I v tomto odvětví ale bohužel existuje řada podvodníků, kteří své výsledky buď zveličují nebo falšují. Ačkoliv se s rostoucím povědomím a preciznější metodikou posuzování offsetových projektů situace výrazně zlepšuje, i nadále je potřeba věnovat výběru projektu pro kompenzaci svých emisí zvýšenou pozornost,“ varuje Tomáš Kabeláč.

Z těchto důvodů jednotlivé offsetové projekty proto obvykle procházejí přísným hodnocením a průběžnou verifikací třetí stranou, aby byla zajištěna jejich účinnost a byli odhaleni i případní podvodníci, kteří se na jinak společensky přínosných iniciativách snaží vydělat nepoctivými způsoby. „Prvním pozitivním poznávacím znamením autentických projektů je vysoká míra jejich transparentnosti a počet a renomé získaných certifikátů či ověření. Většina renomovaných projektů potenciálním investorům proaktivně nabízí záruky a možnosti, jak předejít metodám greenwashingu,“ dodává Kabeláč. Mezi renomované certifikační autority v odvětví uhlíkových kreditů patří aktéři jako je Verra, South Pole nebo Golden Standard.

S rozvojem disruptivních technologií se transparentnost projektů zároveň výrazně zlepšuje – jejich stav je možné například sledovat na dálku pomocí satelitního snímkování a dronů, využít lze ale také hardwarové řešení, které zjistí kapacitu stromu zachytiti CO₂ pro služby lokálních ambasadorů, kteří v lokalitách, kde je projekt realizován, provádějí kontrolu kvality osobně, nebo technologie pro 3D mapping. V neposlední řadě mají držitelé offsetů možnost uzavřít na ně pojištění.

Mimo to, že kredity poskytují účelnou a snadno prokazatelnou možnost řešit uhlíkové emise, které je náročné ihned eliminovat, a umožňují průmyslovým odvětvím i jednotlivcům přijmout okamžitá opatření, nabízejí také ekonomické přínosy. Kompenzace uhlíkových emisí může být například pro firmu vhodným krokem k signalizaci toho, že jí udržitelná budoucnost není cizí. Taková firemní politika jde ostatně podle odborníků vstříc měnícím se požadavkům trhu, které jsou ovlivněny zejména vstupem příslušníků Generace Z mezi ekonomicky aktivní populaci. Nákupem offsetů lze navíc cíleně podpořit ochranu biologické rozmanitosti, vývoj zdrojů čisté energie nebo zlepšení kvality ovzduší.

Neoddiskutovatelným důvodem pro nákup offsetů se rychle stává i současný vývoj v rovině legislativy, a to především na úrovni Evropské unie, ale i v USA. „EU začíná vytvářet a aplikovat legislativy, nyní například Green Deal Industrial Plan, které budou firmy pobízet k tomu, aby své dopady z hlediska udržitelnosti začaly řešit. Podobně k proaktivitě v udržitelnosti vybízí firmy i Inflation Reduction Act (IRA) platný od loňského roku v USA. Po některých firmách budou uhlíkovou neutralitu vyžadovat i jejich partneři nebo investoři,“ upozorňuje Tomáš Kabeláč. Vlivem změny ve vnímání udržitelnosti ze strany zákazníků, veřejného sektoru, ale také byznysových partnerů a investorů, je proto vysoce pravděpodobné, že se v blízké budoucnosti investice do nákupu uhlíkových offsetů stane nejen vyhledávaným nástrojem, ale přímo nutností. Firmy, které se s nimi včas naučí řádně pracovat, tak budou mít citelný náskok, a to nejen v rámci politiky ESG (Environmental – Social – Governance).

Uhlíkové offsety zkrátka představují pragmatický prostředek boje proti změně klimatu, ale zároveň podporují udržitelnost napříč odvětvími. S rostoucím celosvětovým povědomím o environmentálních problémech slouží jejich přijetí a implementace jako důkaz závazku chránit budoucnost naší planety. „Prostřednictvím strategických investic a podpory udržitelných projektů mohou uhlíkové offsety sehrát důležitou roli při utváření udržitelnějšího světa,“ uzavírá Tomáš Kabeláč.

Je potřeba dodat, že princip offsetování dnes není jen doménou B2B transakcí. Určitou formu kompenzace uhlíkové stopy začínají firmy samy nabízet také svým zákazníkům. Při koupi letenek nebo online produktů s doručením tak často letecké společnosti nebo e-shopy nabízejí možnost vyrovnat emisní stopu za let nebo dopravu produktu. Práce s emisní stopou v individuální rovině tak potvrzuje trend společenské odpovědnosti jako nejen pragmatického, ale i morálního závazku. Stejně jako v případě nakládání s uhlíkovými offsety ale platí, že dříve, než se jako zástupce firmy nebo jednotlivec rozhodneme částku udržitelnou cestou investovat, je nutné mít přehled o tom, co se s takto vynaloženými zdroji skutečně děje, a zda je jejich přínos autentický.

V současné době Soulmates Ventures pomáhají rozvíjet portfolio projektů dle své investiční strategie:

• eAgronom je inovativní agtech startup, který poskytuje zemědělcům datové nástroje pro regenerativní zemědělství. Jeho hlavním cílem je pomoc zemědělcům v přechodu na regenerativní (uhlíkové) zemědělství prostřednictvím změny zemědělských postupů. V současné době využívá řešení eAgronomu více než 2000 zemědělců s více než 1,2 milionu hektarů zemědělské půdy.
• Softwarová technologie společnosti Unmanned Life pro autonomní orchestraci robotů má potenciál způsobit revoluci v práci s roboty a drasticky navýšit efektivu a snížit skleníkové emise napříč řadou odvětví. Trh s autonomní robotikou má dle predikcí do roku 2030 dosáhnout celkového ohodnocení 47,24 miliard dolarů.
• Společnost VOS.health přináší digitální platformu zaměřenou na zlepšení duševní pohody a well-beingu, která v současnosti obsluhuje přes 3 miliony uživatelů po celém světě. VOS dosáhl toho, že byl v roce 2022 vybrán jako aplikace dne společností Apple na App Store a je k dispozici ve více než 170 zemích a 9 jazycích.
• Start-upová technologie Precismo pomáhá zákazníkům při on-line nakupování. Převádí skutečné předměty do 3D digitální podoby se zachováním i těch nejmenších detailů, čímž výrazně snižuje objem vráceného zboží. Mezi zákazníky jsou společnosti jako Philips, Gucci, LVMH, Nestlé nebo Decathlon.
• Řešení společnosti Perfect Air dokáže s využitím strojového učení a pokročilých algoritmů poskytnout přesná environmentální data včetně hyperlokálních informací o kvalitě ovzduší, ale i historický vývoj a předpověď. Prostřednictvím této technologie lze například účinně předcházet poškození dýchacího a kardiovaskulárního systému.
• Twinzo je slovenský startup, který se zaměřuje na vytváření a poskytování 3D digitálních dvojčat pro podniky a provozy. Tato pokročilá digitální platforma umožňuje podnikům získat komplexní pohled na své operativní procesy a infrastrukturu a následně analyzovat relevantní data v reálném čase, což vede k lepšímu porozumění fungování jejich byznysu a následně k větší optimalizaci provozu. Mezi klienty je Whirlpool, Škoda, Stellantis, Securitas, Nemak, Mondelēz International a další.