Jak je to s dorovnávací daní?

Zatímco česká dorovnávací daň míří na entity operující na území České republiky a myšlenkou je zachovat příjmy z tuzemských zdrojů a z nich plynoucí daně v tuzemsku (jinými slovy podpora myšlenky zdanění v místě, kde je zisk vytvořen), přiřazovanou dorovnávací daní budou zatíženy mateřské společnosti.

Cílem zákona o dorovnávacích daních je zavést minimální sazbu efektivní daně, kterou nadnárodní nebo i národní skupina společností aplikuje. Hranice pro takovou skupinu společností byla stanovena jako konsolidovaný výnos za celou skupinu ve výši 750 mil. EUR, a to ve dvou ze čtyřech posledních zdaňovacích obdobích. Takto definovaná skupina je povinna odvést takovou daň ze zisku, aby efektivní sazba daně byla nejméně 15 %.

Samotný výpočet takové efektivní sazby daně vychází z finančních výkazů a jde o poměr úhrnu daní (konkrétně daní splatných a odložených) a úhrnu tzv. kvalifikovaných zisků. Tento poměr je poté porovnáván za všechny společnosti v dané zemi (např. v České republice). Jako primární zdroj dat jsou považovány údaje, které jsou použity pro konsolidovanou účetní závěrku sestavenou nejvyšší mateřskou společností.

Nicméně existuje jeden rozdíl mezi daty rozhodnými pro dorovnávací daň a standardní konsolidovanou účetní závěrkou a tím je situace, při které je dceřiná společnost vyřazena z konsolidované účetní závěrky, například z důvodu nevýznamnosti apod. Tento rozdíl je potřeba brát v úvahu pro potřeby výpočtu dorovnávací daně.

Pokud je tedy společnost součástí skupiny s konsolidovanými výnosy ve výši 750 mil. EUR, je nutné ověřit efektivní sazbu daně, kterou je příjem společnosti zatížen. Pokud je poměr úhrnu daní a tzv. kvalifikovaných zisků menší než 15 %, je takováto společnost povinná odvést dorovnávací daň a dorovnat uhrazenou daň tak, aby bylo dosaženo efektivní sazby daně alespoň ve výši již zmiňovaných 15 %.