Naplňuje mě energií, když vidím, s čím se podnikatelé vyrovnají

Loni po svém zvolení jste v rozhovoru pro časopis Komora řekl, že vaším cílem je přinést do portfolia aktivit Hospodářské komory také vize, strategie a partnerství. Povedlo se vám tyto cíle naplnit?

Ano, je to můj dlouhodobý cíl a prvním klíčovým krokem pro naplnění tohoto záměru bylo uspořádání konference Česko na křižovatce, kde jsme na základě partnerství s ostatními zaměstnavatelskými a podnikatelskými organizacemi odstartovali diskuzi o tom, kam má Česká republika kráčet, aby zůstala i nadále klíčovou křižovatkou uprostřed Evropy, a to jak dopravní, energetickou, tak i znalostní. A mám radost, že tato iniciativa skutečně nastartovala mnoho dalších aktivit, které se v této oblasti dějí, a že se diskuze vede na všech možných úrovních. Zejména se ale vize konference realizují v rámci vládního výboru pro strategické investice, kde máme možnost společně se zástupci Svazu průmyslu a dopravy pravidelně přinášet podněty a informace, které vyplývají z postavení České republiky v hospodářské politice, evropské i celosvětové. Díky tomuto výboru jsme schopni vytvářet nutný a potřebný tlak na to, aby politici našli odvahu a některé dlouho odkládané problémy začali řešit.

Zmínil jste spolupráci s politickou reprezentací a podnikatelskými svazy, jaké jsou vztahy s odbory?

Těší mě, že jsme navázali velmi úzkou spolupráci se zástupci odborů, konkrétně s Českomoravskou konfederací odborových svazů a s jejím předsedou Josefem Středulou, a máme možnost se spolu pravidelně setkávat a diskutovat. Samozřejmě máme na některé věci rozdílný pohled. To se týká především odměňování zaměstnanců, zákoníku práce, výpovědí a podobných věcí. Ale to by nám nemělo bránit ve shodě v ostatních oblastech a v tom, abychom zkusili společně prosadit klíčové změny. Ať už je to energetika, dopravní infrastruktura, vzdělávání, nebo věda, a dokonce i byrokracie, tam všude se s odboráři shodneme a víme, že potřebujeme přepnout na vyšší rychlostní stupeň.

Když jsme u zákoníku práce, v poslední době se hodně hovoří o jeho takzvané flexinovele, která zavádí některé zásadní změny. Jde podle vás tato norma správným směrem?

Určitě je to správný krok. Nakonec flexibilní úprava pracovněprávních vztahů se řeší napříč Evropou a celá Evropa se trápí tím, že přestává být konkurenceschopná. Jednou z věcí, která konkurenceschopnost zásadním způsobem ovlivňuje, je přemrštěná regulace a přílišná byrokracie, jež bohužel přetrvává i v pracovněprávních vztazích. Je nutné, aby zaměstnavatelé vytvářeli podmínky pro zaměstnance, aby se zdokonalovali ve svých dovednostech. Zároveň také zaměstnanci musejí změnit své myšlení a hledat cesty, jak zlepšit svoji kvalifikaci, jak být platnější na proměňujícím se pracovním trhu, který se neuvěřitelně rychle vyvíjí, ať už z hlediska digitální transformace, využívání umělé inteligence a robotizace, nebo automatizace. Na každého z nás bude tento vývoj klást úplně jiné nároky a svoji profesi, školu, vzdělání, které jsme absolvovali před dvaceti třiceti lety, budeme muset doplnit o nové dovednosti. Nesmíme lpět na tom, že naše místo a základní profese, kterou máme naučenou a kterou jsme žili předcházejících třicet let, tady dalších třicet let také zůstane. Nezůstane. My prostě musíme jít s dobou.

S tím souvisí i takzvané duální vzdělávání, které chystá Ministerstvo školství. Díky němu by odborný výcvik studentů mohly poskytovat přímo firmy, které by měly certifikát od zaměstnavatelských svazů. Jak duální vzdělávání vidí Hospodářská komora?

Naše vzdělávací soustava se bude muset přizpůsobit rychlým změnám, které jsou na pracovním trhu. A především se to týká středoškolské a vysokoškolské výuky. A právě duální vzdělávání může být katalyzátorem změn, protože firmy jsou schopny reagovat velmi pružně na změny výrobního procesu. Mám radost, že Ministerstvo školství teď po mnoha našich výzvách připustilo možnost zákonné úpravy duálního vzdělávání. A my jsme nečekali a sami jsme za Hospodářskou komoru zpracovali vlastní návrh zákona a poslali ho rezortu školství k využití v další diskuzi, která by měla proběhnout. Potěšující zprávou je, že ministr školství se hlásí k tomu, že by chtěl v zákoně upravit duální vzdělávání ještě do konce funkčního období této Poslanecké sněmovny. Teď hodně záleží také na nás, jak moc tomu půjdeme naproti a kolik odpovědnosti zaměstnavatelé budou schopni na sebe převzít a garantovat právě tuto část vzdělávání. Je to tak trochu výzva do vlastních řad. Jsem rád, že mnoho firem chce do tohoto společného projektu vstoupit a převzít díl odpovědnosti.

Vedle nedostatku pracovních sil trápí podnikatele rovněž vysoké ceny energií. Hospodářské komoře se povedlo dojednat plošné snížení poplatků za regulovanou část elektřiny a plynu, bude tato aktivita pokračovat?

Tradiční průmysl, který u nás máme, byl vybudován na základě dostupných, především uhelných zdrojů na území České republiky. Není vůbec jednoduché je nahradit a cena energií samozřejmě ovlivňuje konkurenceschopnost našich výrobků, protože v jiných státech Evropy nebo ve světě jsou energie výrazně levnější než u nás. Proto pokračujeme v jednáních s ministrem financí a ministrem průmyslu a obchodu a snažíme se doložit, že dopad cen energií na vysoko energeticky náročné podniky je významný, a vypadá to, že by mohla být naděje na nějakou další podporu pro tyto podnikatele pro druhou polovinu roku 2024. Jen pro úplnost uvádím, že od počátku roku se podařilo prosadit podporu ve výši 3,5 miliardy korun pro tyto podniky, která směřuje na vyrovnání poplatku za obnovitelné zdroje. Pro další roky se pak snažíme vyjednat s vládou zavedení jasných, předvídatelných principů, kam by se regulovaná část včetně poplatku za obnovitelné zdroje ceny energií mohla vyvíjet. To by podnikům umožnilo lépe plánovat dopady cen energií do nákladů na výrobu. Zatím jsem mírný optimista, že bychom mohli vyjednat se státem takové podmínky, které budou skutečně v regulované části předvídatelné.

Povedlo se Hospodářské komoře dojednat ještě něco, co usnadní život podnikatelům?

V této souvislosti stojí za zmínku jedna důležitá věc, která se podařila a která by měla zásadním způsobem snížit administrativní náročnost a regulaci pro podnikatele. A ta se týká společného projektu s Ministerstvem práce a sociálních věcí, který se nazývá jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Pokud všechno půjde dobře a podaří se prosadit změnu legislativy, tak by v polovině příštího roku mohl být spuštěn pilotní projekt, kdy by zaměstnavatelé mohli posílat souhrnné hlášení o svých zaměstnancích pouze na jedno místo a stát už by si distribuoval tyto údaje mezi jednotlivé instituce tam, kam potřebuje. Tato komunikace by dokonce mohla být bez zásahu lidské ruky jak na straně zaměstnavatele, tak státu. To je mimo jiné vzorový projekt, jak by mohla fungovat spolupráce mezi státem a soukromým sektorem v rámci odstraňování regulací a zprůchodnění trhu práce v České republice. Jde o něco, co by slušelo všem ostatním rezortům a místům, kde by k odstraňování takové byrokracie mohlo dojít.

Vedle státu digitalizuje i Hospodářská komora, na jaké novinky se její členové mohou těšit?

Nechci, aby Komora v této oblasti zaostávala. Proto jsme změnili naše webové stránky, aby byly uživatelsky příjemnější a reagovaly na uživatelský komfort, na nějž jsou podnikatelé zvyklí z komerčního sektoru. Také jsme připravili portál pro podnikatele s nabídkou digitálních služeb, kterému říkáme Tomáš. Je to platforma plná informací o tom, jaké digitální služby podnikatelé poskytují a které by ostatní mohli využívat. Je to účelná platforma, kde mohou podnikatelé sdílet nabídku svých služeb, které mohou v dnešní digitální době nabídnout nebo využívat. Jsem moc rád, že už plno poskytovatelů na této platformě své služby nabídlo a někteří zas jejich nabídky využili. Počet těchto služeb se začíná postupně rozšiřovat. Brzy bychom ve spolupráci se společností CRIF měli spustit poradenství, jak získávat podporu pro financování projektů nebo komerčních úvěrů a podobně. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na naši novou mobilní aplikaci. Díky ní se každý člen Hospodářské komory a každý podnikatel dozví nejen aktuality ze světa podnikání, ale bude se moci účastnit i různých průzkumů nebo anket a také dostávat informace přímo ze svého regionu. V aplikaci se bude moci každý podívat na to, co jako Komora děláme a jak hájíme zájmy podnikatelů.

Pojďme z virtuálního světa zpět do toho fyzického, vy jako prezident Hospodářské komory objíždíte všechny regiony České republiky a navštěvujete podniky přímo v krajích. Jaké poznatky si z těchto cest odnášíte?

Mě to naplňuje obrovskou energií, když vidím, s čím vším se v jednotlivých regionech podnikatelé umějí vyrovnat, od obecné regulace až po místní lokální a nelehké podmínky. Je to obrovské povzbuzení a zdroj inspirace a energie pro práci, kterou dělám. Chtěl bych také pochválit své kolegy v krajských a okresních hospodářských komorách za práci, kterou odvádějí. Regionální struktura je pro fungování Hospodářské komory jako celku klíčová a bez ní bychom nemohli zastupovat zájmy našich členů. Budu v těchto cestách po krajích, městech a obcích, kde všude jsou odvážní podnikatelé, dál pokračovat a odvážet si zajímavé příběhy, které můžou být inspirací i pro ostatní. Je důležité, aby lidé, když je někdy přepadnou depresivní nebo pesimistické nálady, je hodili za hlavu a řekli si, když se někomu jinému daří, proč by se nemohlo dařit i mně.

To zní optimisticky, podobně optimistické zprávy přicházejí v poslední době i z ekonomiky, kde klesla inflace a zaznamenáváme i růst HDP. Můžeme se tedy dívat do budoucna s nadějí?

Určitě je důvod k mírnému optimismu. Čísla, která zatím vycházejí ze statistik a prognóz, jsou příznivá a mírný růst by mohl v letošním roce dál pokračovat. K tomu patří i zvýšení reálných mezd, které zaměstnanci po dlouhé době zažijí. Musíme si ale uvědomit, že nejsme izolovanou ekonomikou a že procházíme cykly. A že vždy cyklus, kdy se dobře daří, bude střídat období, kdy se bude dařit hůř, ať už podnikatelům, nebo jejich zaměstnancům. O to víc je důležité, aby ve strategických, klíčových oblastech našeho hospodářství byl výhled na deset dvacet let dopředu. Musíme vědět, co tento stát potřebuje a co potřebují podnikatelé, aby mohli úspěšně fungovat a dávat práci svým zaměstnancům. To, že máme na to uspět, dokazují podnikatelé dnes a denně všude po celé republice. A nejen doma, české firmy dokáží být úspěšné i za hranicemi, ať už v Evropě, nebo jinde ve světě.