Rozvoj cestovního ruchu, jeho podpora a budoucnost

Témata a problémy, ale i erudice některých řečníků by byly vydaly klidně na dva dny, nemluvě o diskusi, jež se z časových důvodů prakticky neměla jak rozvinout. Takže odrazový můstek pro další akce.

Stručné shrnutí významu cestovního ruchu pro stát a pro občany, jakož i výzvy a priority, které by měly jednotlivé rezorty řešit, dostali účastníci spolu s programem konference na papíře hned při vstupu – a měli tak prezenční půlhodinku na prostudování materiálu sestaveného Svazem obchodu a cestovního ruchu, jehož prezident konferenci moderoval. Materiál i glosy Tomáše Prouzy dlužno ocenit. Mívám sklony ke kritice, ale v tomto případě jediné, co tak docela nezvládl, byl time management. Ovšem otázkou je, zda se vůbec zvládnout dal.

Ten dvojlist „Priority cestovního ruchu v České republice“ by měli mít na stole všichni, kdo rozhodují o cestovním ruchu i o oblastech, které se do něj promítají, a konec konců i studenti jako dobrá skripta. Možná bych ještě přidala pod bod udržitelnosti výslovně řešení overturismu. Ale hlavně do priorit rozdělených podle gestora bych jako gestora přivítala i nadrezortní úroveň, protože ministerstvo pro místní rozvoj by se sice mělo snažit o spolupráci se sportem, kulturou, zdravotnictvím atd., ale jak to dopadá, ukázal letošní Rok české hudby, kde incomingu totálně ujela příležitost. Jak by také ne, když propagaci a finance na ni dostala Česká filharmonie, které nepřijde na mysl, že by mohla s potřebným předstihem zvát nejen na hudbu, ale také na místa spojená s jubilanty.

Na zahájení konference vystoupil on-line ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš s typickým výstižným shrnutím, kde kromě obvyklých témat zaujala neobvyklá formulace, že cestovní ruch je také ekonomická seznamka. Že otvírá příležitosti a může inspirovat obchodní partnery a investory. Náměstek ministra Jan  Fluxa v živém vystoupení kromě významu cestovního ruchu, přehledu aktuálních projektů a důrazu na udržitelnost informoval o tom, že na jaře 2025 bude v Praze Mezinárodní fórum cestovního ruchu.

Státní tajemník Ministerstva cestovného ruchu a športu Slovenskej republiky, pan Marek Harbuľák vyjádřil uspokojení, že si slovenská vláda uvědomila funkci cestovního ruchu. S novým ministerstvem je cestovní ruch lépe vnímán, než tomu bylo ve spojení s dopravou. Také se trojnásobně zvýšil počet pracovníků, kterých bývalo jen 12. Tomáš Ondrčka, generální ředitel sekce cestovného ruchu doplnil informace o organizační struktuře a řešeních v jednotlivých oblastech. 13 let mají zákon o podpoře cestovního ruchu, který vymezil 37 oblastí, což se jeví příliš – mělo by se slučovat. Chystají nový zákon, který by zajistil větší vracení vybraných daní zpět do cestovního ruchu a vytvoření fondu na rozvoj infrastruktury.

Hejtman Zlínského kraje a předseda Komise Rady AKČR pro cestovní ruch, pan Radim Holiš konstatoval, že zákon o cestovním ruchu zamrzl a do voleb už nebude. Přitom je třeba dostat partnery cestovního ruchu do společného tahu. Destinační společnosti jsou na to samy a jsou rozdílné podmínky pro získání podpory. Problémem je součinnost obce – podnikatelé. Není možné definovat zákonem, kolik kdo má dát. Ale na rozjezd a získání důvěry musí dát finance stát.

Aleš Rod, výkonný ředitel CETA a člen NERV demonstroval výsledky cestovního ruchu ČR ve srovnání se zeměmi EU – Češi mají lepší umístění jako cestovatelé než v incomingu. Letošní rok se zatím jeví příznivě, příjezdy jsou o 3,2 % vyšší než v roce 2019, přenocování dokonce o 16 %. Zdůraznil potřebu, aby regiony analyzovaly své silné stránky a na ty se soustředily. Klíčové jsou: práce s daty, stabilní financování + dostupnost podpory pro všechny – míněno i administrativní (ne)náročností, flexibilita v nabídce – i s ohledem na klimatické změny. Dále zlepšování podnikatelského prostředí vč. snižování administrativní zátěže a rozvoj infrastruktury.

Stanislav Schneidr, vrchní ředitel sekce koordinace evropských fondů, mezinárodních vztahů a cestovního ruchu shrnul výzvy roku 2024. Na rok 2025 se chystají dva nové programy po 250 mil. Kč: Podpora veřejné infrastruktury CR (investiční program) a Podpora DMO (neinvestiční program na podporu provozu DMO). Vyhlášení výzev se očekává ve čtvrtém čtvrtletí 2024. Podpora z fondů EU jde i přes IROP, MPO a MŽP. Podle Strategie CR by měl v roce 2025 mít CzechTourism navýšen rozpočet na 562 mil. Kč. Uvedl příklady podpory leteckých spojení a analýzu gastronomie. Společným úkolem je snížit negativní dopady CR na destinaci, životní prostředí i rezidenty. Zároveň zajistit dlouhodobý rozvoj CR jako hospodářského odvětví i nástroj regionálního rozvoje.

CzechTourism

Veronika Janečková, ředitelka odboru produkt managementu, výzkumu a B2B spolupráce informovala o datech ohledně úspěšného produktu Kudy z nudy, o cobrandových kampaních s regiony a kampani spojující téma aktivní dovolené + wellness odlehčeným až recesistickým způsobem. Podrobně aktivity CzT najdete na webových stránkách v akčním plánu.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Silvia Doušová, ředitelka odboru cestovního ruchu představila cíle a prioritní opatření, pro koho se to dělá, kdo to udělá a za kolik, jaká jsou metrika a jak daleko v jednotlivých bodech jsme.

IROP

Martina Fišerová seznámila se specifickými cíli, podporovanými aktivitami, okruhem oprávněných žadatelů a hlavně připomněla, že je stále šance dávat projekty. Bohužel, ČR má nejkomplikovanější podmínky k čerpání. Na to navázal Marian Piecha, vrchní ředitel sekce fondů EU MPO s tím, že dosud byla podpora CR v operačním programu PIK nejprve zakázána vůbec, později povolena pro malé venkovské obce. Jenže tam využití takřka nebylo reálné. Letos se žádá EK o schválení změny podpory v TAK z oblasti finančních nástrojů do podpory regenerace nemovitostí prostřednictvím dotací s tím, že covidem byly postiženy kapacity cestovního ruchu i v oblastech, které jinak patří k rozvojovým. Výzva na podporu cestovního ruchu bude zaměřena na CZ NACE:  55 Ubytování, 56 Stravování, 91.02 Činnosti muzeí, 91.04 Činnosti botanických zahrad, ZOO, přírodních rezervací, národních parků, 93.11 Provozování sportovních zařízení. Další zásadní (nepřekročitelnou) podmínkou OP je podpora MSP a nemovitosti v kategorii brownfield. Dále uvedl možnosti bonifikace při hodnocení podle oblastí a dalších kritérií. Zástupkyně ministerstva životního prostředí informovala o programu Udržitelný turismus a posílení biodiverzity s částkou 960 mil. Kč maximálně na čtyři roky, který lze využít všude kromě Prahy.

Daniela Trnková a Vojtěch Kružliak z MMR informovali o procesu projednávání revize zájezdové směrnice EU a stanovisku ČR, které definuje tři hlavní okruhy problémů: omezení výše a termínu záloh na zájezdy, tříměsíční lhůta pro pojišťovny k uhrazení náhrad při úpadku CK a problém vymahatelnosti náhrad B2B. ČR není s námitkami v těchto oblastech osamocena. Další vývoj lze očekávat až během maďarského předsednictví od července t. r.

Pokud jde o českou legislativu, novela zákona č. 159/1999 Sb. má řešit snížení administrativní zátěže, poplatky z cestovního ruchu vč. směrnice ke krátkodobým pronájmům a získávání dat vč. e-turisty, který by měl být funkční od konce letošního roku a užíván od poloviny roku 2025.

Libuše Bílá, vedoucí Odd. veřejné podpory ÚOHS, seznámila s tím, že ze  zákazu veřejné podpory nejsou vyňaty ani obce či neziskové subjekty, splňují-li znaky podniku, tj. nabídku zboží nebo služeb na trhu. Na druhé straně nenaplnění i jen jednoho definičního znaku znamená, že se na to zákaz nevztahuje. Definiční znaky, které podrobně rozvedla na příkladech, jsou: veřejné prostředky, selektivní zvýhodnění podniku (nemusí jít o alokaci prostředků, ale jakékoliv zvýhodnění – např. symbolické nájemné), (potenciální) narušení hospodářské soutěže a (potenciální) ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Použití neexistence tohoto znaku je skvělá úniková cesta pro regiony, resp. drobné investice u opatření s lokálním účinkem podpory. Do rámce konference se ještě vešly výjimky ze zákazu veřejné podpory a povinnost notifikace veřejné podpory Evropské komisi. Ani se nedivím, že se v tom málokdo orientuje a radši to ani nezkouší.

Panel Budoucnost cestovního ruchu – směřování na základě zkušeností už byl do značné míry nad síly posluchačů – z původně cca 80 přítomných zůstala slabá polovina.

Jak data pomáhají při řízení cestovního ruchu, demonstroval Petr Janeček z Institutu turismu CzT. Vlastně jsme se spíš dozvěděli, jak velký podíl ubytovacích kapacit není statisticky podchycen, o sběru dat pomocí GSM a také, jak málo nebo moc dobře se k cestovnímu ruchu staví domácí obyvatelé, pokud jde o množství turistů a o jejich vliv na dopravní situaci. O datových prostorech a jejich ukotvení v Evropské legislativě pak hovořil Luděk Kűhr. Oboje zajímavé – ale vydalo by to na samostatné téma.

Pro pasáž Příklady realizovaných projektů soukromých subjektů byli zvoleni Kateřina Šrámková – Zámek Loučeň a Vlastimil Plch – Chateau Mcely. Projektům je společné, že z původně chátrajících objektů jsou příkladné navštěvované zámky, které k sobě mají i místně blízko a majitelé proto vzájemně spolupracují. Hlavně ale demonstrovali, oč pružnější je soukromé podnikání; bez vytrvalosti, nadšení a nasazení by se k výsledku nedostali. Úplně jiný projekt, také soukromý a úspěšný, ač původně tak trochu na koleně, je aplikace Na kole i pěšky.

Udržitelnost cestovního ruchu a výzvy veřejné správy interpretovala ředitelka Centrály cestovního ruchu Jižní Morava Martina Grůzová. Kromě postavení a úkolů centrály uváděla příklady ekologického a zároveň úsporného chování, jako je přechod z papírových letáků na aplikace a také rozkládání návštěvnosti od překrvených míst pomocí návštěvnických karet, propagace služeb na webech centrály, propojení sítí atp. Návštěvníků je v kraji 3 – 4x více než uvádějí statistiky ubytování. Vojtěch Franta z Karlovarského kraje si posteskl, že by se ČR měla umět positionovat jak na venek, tak i dovnitř. Doplnit programy o wellness, zdraví, wellbeeing. Mít dost lidí, kteří umějí měnit data na informace.

Jako příklad padlo v diskusi Rakousko, jak se dělá reakce na klimatické změny. V ČR se vymýšlejí sněhová děla, která by fungovala při vyšších teplotách. V Rakousku vedou lidi k tomu, jak dělat cestovní ruch, když sníh není.

Jan Fluxa konstatoval, že je to práce na deset let. Inu, jak v čem a jak pro koho. Vize na dekády je žádoucí, ale některé té práce bychom se potřebovali dobrat dřív. Jenže do toho závěru v sále vydrželo 25 osob, z toho 8 speakerů, resp. pracovníků/pracovnic obsluhujících techniku, kteří to vzdát nemohli. I s vynecháním původně plánované dopolední přestávky se konference protáhla o dobrou hodinu. Diskuse se prakticky nekonala – z časových důvodů byly ke každému tématu povoleny dva dotazy – ale v tom fofru a návalu informací pro ně zhusta nebyl ani mentální prostor. Také storna jednoho kuloáru je škoda, u konferencí tvoří podstatnou část, kde ta diskuse běží neformálně a o to užitečněji. Prostě program byl tak nabitý, že vyčerpal spíš účastníky, než témata. Ještě že bylo přislíbeno následně dodat všem účastníkům prezentace. Dobře tak, kdo si je nefotil, tak by sotva za čas věděl, co tam vlastně slyšel. Přimlouvala bych se za to, udělat pro příště pro ta témata, která se jinde a jindy moc neobjevují, podrobnější a méně průřezové akce.