středa 5. února 2025
ikona hodiny 31. 7. 2024 07:26

Rok od zákona o ochraně oznamovatelů

Trojnásobný nárůst počtu oznámení

Uplynul rok od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Podle největšího poskytovatele whistleblowingového řešení v České republice, platformy NNTB, vzrostl počet oznámení trojnásobně. Lidé využívají whistleblowingové nástroje i k posílání připomínek nebo nápadů na zlepšení. Zákon tak ve výsledku pomáhá s budováním otevřené firemní kultury.

Foto: Shutterstock.com
Rok od zákona o ochraně oznamovatelů - trojnásobný nárůst oznámení Foto: Shutterstock.com

Nejviditelnějším pozitivním výsledkem zákona je podle Jana Slámy z NNTB samotné zvednutí tématu interního whistleblowingu a ochrany zaměstnanců, kteří se rozhodnout oznámit nějaké nekalé jednání. Díky tomu, že se tématu dostalo nejen do mediální pozornosti, se jím totiž začaly firmy zabývat, a minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů. „I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” vysvětluje pozitiva Jan Sláma, podle kterého je celkový nárůst všech podnětů oproti předešlému roku trojnásobný.

Co lidé nejčastěji řeší?

NNTB, v zahraničí fungující pod názvem FaceUp, využívá jen v České republice 1 500 firem. K jednotlivým podnětům NNTB přístup pochopitelně nemá, ale podle Jana Slámy lze identifikovat kategorie, do kterých oznámení spadají.

Témata, která oznamovatelé řeší – pořadí podle četnost podání

1. Nápady, pochvaly, otázky

2. Šikana a sexuální obtěžování

3. Firemní kultura, kolektiv

4. Krádeže a korupce

5. Psychika, vyhoření

6. Diskriminace

7. Bezpečnost

8. Zákoník práce

9. Životní prostředí

10. GDPR

Zpackaný zákon

Zákon však má podle Jana Slámy i svá negativa. Hlavním problémem je podle něj chybějící úprava anonymních oznámení; zákon je nezakazuje, ale ani anonymní oznamovatele nechrání. Z dat přitom jednoznačně vyplývá, že anonymní oznámení jsou klíčová, tvoří vždy v oznámeních většinu a zároveň nejzávažnější oznámení jsou téměř vždy podávána anonymní formou.

„Česká transpozice Evropské směrnice do zákona o ochraně oznamovatelů je podle mého názoru opravdu zpackaná. Původní návrhy Ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám, ani zaměstnancům. Zákon ale určitě smysl měl a má, protože otevřel téma whistleblowingu, o který se tak firmy začaly zajímat, mnohé pochopily jeho hodnotu, a nakonec nastavily interní pravidla ochrany oznamovatelů správně, i když zákon jim v tom moc nepomohl,” uzavírá Jan Sláma z NNTB.

Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako nástroj na bezpečné oznamování šikany na školách. Na konci roku 2020 vznikla firemní verze, díky které je možné odhalovat nekalosti i v pracovním prostředí. Zaměstnanci se tak mohou bezpečně, interně a na pár kliknutí obrátit na příslušnou osobu, která má povinnost se jejich podněty zabývat.

Nejnovější články

Expertní pohled

Zaměstnanecké benefity se mění

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých...
Aktuality

Nová evropská směrnice výrazně zdraží topení domácností

Hospodářská komora ČR vyjadřuje vážné obavy nad návrhem...
Expertní pohled

Digitalizace po česku

Umí český stát digitalizovat? Nebo je to jen...

Nejnovější Analýzy

Analýzy

Udržitelný cestovní ruch jako výzva pro české národní parky

Návštěvnost národních parků a chráněných krajinných oblastí v...
Analýzy

Práce ničí zdraví. V žebříčku vedou bolesti páteře a zad

Pouze každý sedmý zaměstnanec na sobě nepociťuje žádné...
Expertní pohled

DeepSeek – jak jej vidí kyberbezpečnostní expert?

Spuštění umělé inteligence DeepSeek vyvolalo mimořádnou vlnu zájmu...