Jak se bude vyvíjet automobilový průmysl v roce 2025?

Elektromobily rok od roku zvyšují svůj podíl na světovém trhu. Podle nejnovějších analýz společnosti S&P Global Mobility má být rok 2025 pro tento segment přelomový. Očekává se, že celosvětové prodeje elektromobilů vzrostou téměř o 30 %, což by znamenalo přibližně 15,1 milionu prodaných kusů a podíl 16,7 % na celkovém počtu prodaných lehkých vozidel. Tento růst podtrhuje stále větší význam elektromobility pro budoucnost dopravy.

I přesto zůstává několik výzev, které mohou ovlivnit další rozvoj elektromobility. Mezi nimi jsou komplikace spojené s dodávkami surovin, jako je lithium a kobalt, potřebných pro výrobu baterií. Je nezbytné pokračovat ve vývoji nabíjecí infrastruktury, aby se eliminovaly obavy spotřebitelů z nedostatku nabíjecích stanic, neboť nedostatečná síť nabíjecích stanic stále zůstává bariérou pro mnoho potenciálních zákazníků.

AI umožní ještě větší automatizaci výrobních linek, což povede k rychlejší a efektivnější produkci automobilů. Pokročilé robotické systémy řízené AI budou schopné provádět složité úkoly, jako je montáž, testování a kontrola kvality. Tím se sníží riziko lidských chyb, zrychlí se výroba a zvýší se preciznost a kvalita konečného produktu.

„Nástroje umělé inteligence pro prediktivní údržbu umožní výrobcům automobilů sledovat stav strojů a výrobních zařízení v reálném čase. Algoritmy budou schopny identifikovat potenciální problémy dříve, než dojde k poruchám, čímž se sníží doba prostojů a zlepší se kontinuita výroby. Díky analýze velkých dat a vzorců bude možné efektivněji řídit výrobní procesy a zlepšit plánování výroby,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.

AI se bude stále více využívat v designu a vývoji nových modelů automobilů. Například strojové učení umožní simulace a analýzu různých konstrukčních možností, což povede k optimalizaci aerodynamiky, bezpečnosti a spotřeby paliva. AI nástroje mohou také pomoci s testováním virtuálních prototypů a tím zkrátit čas potřebný na vývoj nových vozidel.

V roce 2025 se očekává také významný pokrok v oblasti baterií pro elektromobily, který ovlivní jejich výkon, dostupnost a přijetí na trhu. Vedle technologických pokroků, které přinesou větší kapacitu baterií, a tedy prodlouží dojezd elektrovozů, plus zrychlí nabíjení, je očekávaným trendem také zlevňování baterií.

„Analytici předpovídají, že ceny baterií budou v roce 2025 klesat. Pokles ceny baterií je klíčový pro snížení celkové ceny elektromobilů, protože baterie tvoří přibližně 30–40 % výrobních nákladů. Tento trend by mohl učinit elektromobily cenově konkurenceschopnějšími vůči vozidlům se spalovacími motory,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Důvodem je prudký pokles cen kovů využívaných při jejich produkci a technologický pokrok, který zefektivňuje výrobu a zlepšuje parametry baterií.  Zlevnění baterií urychlí další růst elektromobility. Již v horizontu dvou let by návratnost investice do dražšího elektropohonu oproti spalovacímu motoru měla poklesnout na tři roky. V roce 2029 by pak podle odhadu Goldman Sachs měla cena elektropohonu měla být téměř stejná jako cena spalovacího motoru. BloombergNEF odhaduje, že ceny bateriových sad klesnou pod 100 dolarů/kWh v roce 2026. Do roku 2030 by se pak měly dostat na 69 dolarů/kWh, což je považováno za bod zlomu.

V souvislosti s rozvojem solární energetiky v posledních několika letech bude využití bateriových úložišť stále zásadnější. Jejich důležitost a přínos ještě více umocňuje nedávné přijetí zákona o akumulaci a flexibilitě, které zrovnoprávňuje bateriové systémy s ostatními zdroji pro výrobu a akumulaci energie.

„Bateriová úložiště budou hrát klíčovou roli v elektromobilitě a chytrém nabíjení tím, že umožňují efektivní využívání energie, stabilizují energetické sítě a podporují integraci obnovitelných zdrojů. Využití baterií pro ukládání energie pomáhá vyrovnávat kolísání výroby a poptávky, což je zásadní zejména při rostoucím podílu solární a větrné energie. Bateriová úložiště také umožňují chytré nabíjení, které optimalizuje spotřebu energie na základě času a ceny, a umožňují elektromobilům dodávat energii zpět do sítě, čímž pomáhají stabilizovat energetické sítě během špiček poptávky,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.

Vzhledem k rostoucí míře konektivity a digitalizace automobilů se kybernetická bezpečnost stala klíčovou prioritou. Moderní vozidla jsou vybavena množstvím komunikačních systémů (infotainment, telemetrie, autonomní řízení), které jsou připojeny k internetu a mohou se stát cílem útoků. Tyto systémy obsahují citlivá data o řidičích a vozidlech, což znamená, že zabezpečení těchto informací je nezbytné. Automobilky musí implementovat robustní ochranné mechanismy proti kybernetickým útokům, jako je šifrování, vícefaktorová autentizace a pravidelná aktualizace softwaru, aby minimalizovaly riziko zneužití těchto dat nebo ovládání vozidla vzdáleně.

Výrobci automobilů řešili doposud otázky kybernetické bezpečnosti podle vlastního uvážení. Pracovní skupina při OSN ale přijala předpis č. 155, který nařizuje, že nyní již musí být všechna nově prodávaná auta na území EU chráněna proti kybernetickým útokům. Tento předpis se vztahuje na vozidla kategorie M a N, tedy osobní a nákladní automobily. „K pojmům jako aktivní a pasivní bezpečnost se tedy u automobilů oficiálně přidává i kybernetická bezpečnost. Nový předpis požaduje, aby výrobci automobilů a jejich dodavatelé zavedli systém řízení kybernetické bezpečnosti, který zajistí, že kybernetická bezpečnost je integrována do životního cyklu vozidla. CSMS by měl zahrnovat procesy pro identifikaci, analýzu, hodnocení a řízení kybernetických rizik, stejně jako opatření pro prevenci, detekci, odezvu a obnovu po kybernetických incidentech,“ říká Ondřej Ševeček z Počítačové školy GOPAS.

Rok 2025 bude pro autonomní řízení rokem budování důvěry zákazníků v bezpečnost a spolehlivost dílčích prvků autonomního řízení. Postupně budou posilovat prvky autonomního řízení, které zvyšují komfort a bezpečnost řidičů. Mezi tyto technologie v nových vozech, které se budou rozšiřovat i do nižších řad mnoha značek, patří adaptivní tempomat, který automaticky upravuje rychlost vozidla podle provozu, udržuje bezpečnou vzdálenost od vozidla vpředu. Dále pak systémy udržování v jízdním pruhu, které monitorují polohu vozidla a aktivně korigují směr, aby zůstalo v daném pruhu nebo třeba automatické parkovací systémy, které při parkování ovládají řízení a někdy i rychlost vozidla. Tyto technologie odpovídají úrovni 2 na stupnici autonomního řízení, kdy vozidlo může převzít kontrolu nad určitými funkcemi, ale řidič musí být stále pozorný a připraven zasáhnout.  Ale plnohodnotné autonomní řízení, tedy provoz automatizovaných vozidel na silnicích, je běh dlouhou trať.

Myčky automobilů již nebudou jen pouhým doplňkem k základní službě čerpací stanice, ale provozovatelé jej budou stále více využívat k získání zákazníků. A to nejen čerpací stanice, ale stále více i třeba nákupní centra či retailové parky. Rozšiřují totiž nabídku a přivádějí další zákazníky. Každý však očekává kvalitu v nabídce této služby a nároky lidí rostou. „Provozovatelé se budou stále více snažit odlišit od konkurence a nabízet něco navíc. Příkladem je modrá aktivní pěna či parfemovaná kosmetika. Modrá pěna vychází vstříc zákazníkům, kteří chtějí mít u mytí auta i výjimečný zážitek. A lidí s vášní pro auta a zážitky s nimi spojenými je stále více,“ doplňuje Emir Čorič ze společnosti Kärcher.