Aby se metan nestal nezvaným hostem

Metan se v ní hromadí – a jak to může skončit, si vzhledem k jeho nebezpečnosti a výbušnosti dokáže představit každý. Proto je potřeba tyto úniky monitorovat. K tomu slouží specializovaná atmogeochemická laboratoř, kterou v Ostravě v roce 2021 otevřel státní podnik Diamo. Zajímá vás, co je náplní práce tamních odborníků?

Metan se při těžbě uhlí uvolňuje přirozeně a stojí za nejedním důlním neštěstím. I proto se doly musí pečlivě odvětrávat. Platí to i v případě dolů uzavřených a zasypaných. I když součástí uzavření dolů je vybudování potrubí pro odvod důlních plynů, jejich případný únik „vlastní cestou“ nelze vyloučit. Proto je při jakékoliv výstavbě v těžebních oblastech potřeba provést atmogeochemický průzkum. Kde je jaké riziko, poznáme ze speciálních map, se kterými se setkáme už při stavebním řízení.

Případné úniky metanu zjistí atmogeochemický průzkum. Jak probíhá, uslyšíte ve zvukové reportáži:

Objednat si návštěvu atmogeochemiků není nijak složité, v podstatě na to stačí e-mailová zpráva. Pracovníci laboratoře se už stavebníkovi ozvou, vyžádají si od něj situační plánek zamýšlené stavby a pak už jen doladí podrobnosti a hlavně termín.

Jak měření probíhá, nám atmogeochemici předvedli na bývalém dole Barbora na Karvinsku. Poslední vozík s uhlím z něj vyjel v roce 2002 a teď v areál slouží k občasným kulturním akcím. Ze všeho nejdřív nás zaujala vrtačka. Tvarem připomíná obyčejnou vrtačku, kterou má doma každý kutil. Jen je podstatně větší. „Má zhruba patnáct kilo a vrták má asi metrovou délku,“ dozvídáme se od Lukáše Paula. Právě on si společně s dalším svým kolegou pořádně mákne – jejich úkolem bude vyvrtat asi metr hluboký a tři centimetry široký měřicí otvor. V myšlenkách váhám, jestli je to ještě vrtačka, nebo spíš už sbíječka. Ostatně, drží se podobně…

Teď se díváme jen na ukázku, ale kdybychom byli na reálné stavbě, místo vrtání určí plánek. Vrtá se přesně tam, kde bude stát budova, případně v trase vedení inženýrských sítí. Zkrátka všude tam, kde se kopne více než osmdesát centimetrů pod povrch. Na místě budoucí budovy se zpravidla vrtá v síti deset krát deset metrů, v případě inženýrských sítí je to v linii po deseti metrech. Záleží ale na konkrétních místních podmínkách. Pokud stavebník plánuje rodinný dům, atmogeochemici vyvrtají do deseti vývrtů. Je-li ale v plánu továrna či komplex budov, počet vývrtů může dosáhnout několika desítek během jednoho dne. A to už svaly o sobě dají vědět…

K vývrtu teď míří další z týmu atmogeochemiků Martin Kovács. V ruce drží dlouhou tyč a přes rameno nese přístroj s hadicí. „To je odběrová sonda, kterou zastrčíme do díry a utěsníme utěsňovacím kuželem. Tady pak mám přístroj, který měří metan a oxid uhličitý,“ ukazuje a poté nasadí hadičku na zastrčenou sondu. Přístroj pípne a začne nasávat vzduch z podzemí. Nejdříve jen nasává a neměří, to aby odsál vzduch z hadičky. Po pár vteřinách už se ale na displeji začnou objevovat křivky. „To je oxid uhličitý,“ čte Martin Kovács z grafu.

Asi po minutě víme, že více už nenaměříme nic, je hotovo. Metan žádný – a zmíněný oxid uhličitý jen minimální. „3800 ppm, tedy nějakých 0,3 procent. To není skoro nic, je tu bezpečno,“ sděluje radostný výsledek. Přístroj si výsledek uloží i s přesnou polohou měření. Výsledkem pak bude mapa s místy vývrtů a naměřenými hodnotami.

„Tento průzkum je asi nejjednodušší a nejrychlejší metodou pro zjištění, zda důlní metan vychází nekontrolovatelně na povrch. Naším úkolem tedy je lokalizovat tento výstup a případně doporučit další opatření,“ přidává se Miroslava Ševčíková, vedoucí střediska laboratoří na odštěpném závodě Karviná státního podniku Diamo.

Metan může vystupovat na povrch všude tam, kde probíhala hornická činnost. V případě severovýchodu naší republiky je to v podstatě celý ostravsko-karvinský revír. Služeb atmogeochemické laboratoře může využít kdokoli, kdo plánuje něco stavět, ať už je to firma s developerským projektem či výstavbou inženýrských sítí, nebo soukromá osoba, která si chce postavit rodinný dům.

Pokud přístroje nějakou koncentraci metanu změří, dalším úkolem atmogeochemiků je změřit intenzitu vyvěrání. Pak přijdou na řadu doporučení, jak metan odklonit někam, kde žádné riziko představovat nebude.

Laboratoř působí od roku 2021 a její odborníci žádnou kritickou hodnotu zatím nikde nenaměřili. Určitě by se ale riziko úniku důlních plynů do budov nemělo podceňovat. Obezřetnost se vyplatí.

Atmogeochemický průzkum zachycuje i naše zvuková reportáž. Pusťte si ji poklepáním na lištu v horní části článku.