Chuť i kvalita nedobrovolně ustupují ceně

Průměrná známka, kterou čeští zaměstnanci ohodnotili svoje stravování v práci v roce 2024, je 2,71. Jde o mírně horší výsledek než o 5 let dříve, kdy byla průměrná známka 2,57. K největším rozdílům došlo u „jedničkářů“ a „pětkařů“. Zatímco jedničkou své stravování hodnotí méně zaměstnanců než v roce 2019, konkrétně 13 %, pětek naopak přibylo.

Za zhoršeným stravováním stojí podle výsledků Barometru především čas a finance. Zatímco ale faktor času oproti situaci před pěti lety výrazně oslabil, problém nedostatku peněz jednoznačně vzrostl. V současné době se jedná o druhou nejčastější překážku bránící lepšímu stravování zaměstnanců. Nedostatek peněz se přitom v roce 2019 umístil až na šestém místě. Svůj podíl na tom mají i zaměstnavatelé.

„S podporou stravování pracuje maximálně efektivně jen málo zaměstnavatelů. Cílenými příspěvky lze přitom zvýšit kupní sílu zaměstnanců efektivněji, než kdyby měli stejnou částku získat čistě v rámci mzdy či platu,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se péči o zaměstnance firem a organizací v Česku věnuje téměř 30 let.

Rostoucí vliv peněz na stravování zaměstnanců potvrzují i další výsledky Barometru. Podle nich se stravování v práci řídí především finanční stránkou, jejíž pozice oproti situaci v roce 2019 posílila. Výrazně totiž poklesla důležitost dalších faktorů, především rychlosti a také chuti konzumovaného jídla. Zatímco cenou se v práci řídí stravování 43 % zaměstnanců, chutí jen 23 % lidí. Kvalita stravování je pak rozhodující u 2 z 10 pracujících a zdravotní stránka stravy pouze pro 10 %.

Rozhodně to ale neznamená, že by Češi nechtěli jíst zdravěji. Právě na zdravou stravu by se nejraději zaměřili v rámci zlepšování svého fyzického zdraví. Úloha zdravé stravy je nezanedbatelná i ve vztahu k psychice. Jíst zdravěji je třetím nejčastěji zmiňovaným cílem zaměstnanců ve prospěch svého duševního zdraví. Právě finance jsou ale největší překážkou tyto záměry uskutečnit.

„To by měli zaměstnavatelé vnímat jako příležitost. Propojení zdraví a práce je totiž neoddiskutovatelné. Práce většinou negativně ovlivňuje naše zdraví a náš zdravotní stav dopadá na náš pracovní výkon. Stravování je toho velmi důležitou součástí a není divu, že podle 9 z 10 lidí by zaměstnavatel měl pečovat o kvalitní stravování svých zaměstnanců,“ říká Nicoletti.

Cílená podpora stravování má přitom výraznější dopady, než by se mohlo na první pohled zdát. „Vědecké studie i odborná literatura ukazují, že pravidelné stravování má vysoce pozitivní vliv na výkonnost a spokojenost zaměstnanců a zaměstnankyň. Naopak jeho absence může mít škodlivé dopady,“ vysvětluje Pavel Suchánek, výzkumný pracovník IKEM a zakladatel nutričních poraden FitBee.

„Jestliže člověk bude konzumovat stravu v určité kvalitě, bude schopen vykonávat kvalitně i svoji práci. Další věc je budování vztahu mezi podnikem a zaměstnancem, jeho spokojenost a loajalita. Lidé ocení, když pro ně firma dělá něco, co nemusí. A hlavně – kvalitní strava je prevencí před obezitou a nemocemi. Tím pádem chrání před absencemi v práci, které různé choroby nezbytně provázejí,“ dodává Suchánek.