Práce ničí zdraví. V žebříčku vedou bolesti páteře a zad

Potřeba vyšší pozornosti věnované zdraví stále roste. „Statistiky ukazují, že roste nemocnost, také se prodlužuje pracovní věk, a i zaměstnanci se nyní orientují právě na benefity podporující zdraví. Vždyť podle našeho aktuálního Barometru se po tělesné stránce cítí výborně nebo velmi dobře pouze čtvrtina zaměstnanců a po duševní jen třetina. Přitom práce ovlivňuje naše zdraví a náš zdravotní stav dopadá na náš pracovní výkon,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.

To potvrzují i výsledky Barometru. 52 % zaměstnanců je přesvědčeno, že jejich zaměstnání má negativní vliv na jejich tělesné zdraví. Strádá ale i péče o duši, kterou podle respondentů opomíjí polovina zaměstnavatelů. Které zdravotní obtíže spojené s výkonem zaměstnání na sobě zaměstnanci pociťují vůbec nejčastěji?

Na prvním místě žebříčku je bolest páteře, respektive zad, kterou spojuje se svým zaměstnáním téměř polovina Čechů. Bolest zad je zmiňována napříč generacemi, ale výrazně častěji ji zmiňují ženy (58 %) než muži (40 %). Další nejčastěji zmiňovanou obtíží je tělesná únava, kterou uvádí 4 z 10 lidí. Jedná se přitom zejména o starší generaci. Současně pouze 9 % respondentů uvedlo, že jezdí pravidelně do lázní nebo na wellness, přitom 25 % dotázaných by tuto příležitost rádo mělo.

Zatímco starší zaměstnance také výrazně častěji sužují bolesti kloubů, příslušníky gen Y zase bolesti hlavy. „Jedním z výrazných stresorů poslední doby je dlouhodobý pokles kupní síly, díky kterému většina lidí omezila právě aktivity, které jim dělaly radost a umožnily jim zrelaxovat. Naše data ale ukazují, že si zaměstnanci dávají stále častěji za cíl vyhradit více času na odpočinek, i proto roste zájem o zdraví a s tím související volnočasové benefity, které umí zároveň kompenzovat výpadek financí na tyto aktivity,“ vysvětluje Ela Honická, HR ředitelka společnosti Up Česká republika.

Průběžný nebo opakovaný pracovní stres, vnitřní neklid a pocity úzkosti se umístily v žebříčku pracovních potíží na třetím místě, uvádí jej 3 z 10 lidí. Sužují přitom mladší ročníky – vedle generace Y i generaci Z, která také nejčastěji trpí záchvaty paniky. Příležitostně nebo pravidelně přitom své duševní potíže konzultuje s odborníkem jen 8 % zaměstnanců. Právě zaměření se na péči o duševní zdraví tak může být v současné době pro firmy příležitostí, jak zaujmout nižší věkové skupiny na trhu práce

„Data ukazují, že do věku 30 let učiníme až 80 procent nejdůležitějších rozhodnutí, která ovlivní zbytek našeho života. To je důvod, proč by všichni, a zejména firmy, měli mnohem více investovat do duševního zdraví, rozvoje emoční inteligence a osobního leadershipu mladých lidí. Taková investice může mít zásadní pozitivní dopad zejména na ženy,“ popisuje Cristina Muntean, lektorka a koučka.

Je stále překvapivé, že velká část firem a organizací zdraví svých zaměstnanců zcela opomíjí nebo mu věnuje jen malou pozornost. „Zatímco dnes je však nadstandardní podpora zdraví zaměstnanců velmi zajímavou příležitostí pro zaměstnavatele, jak se na pracovním trhu odlišit, do budoucna se stane nutností pro úspěšný chod firem a nedílnou součástí firemních strategií, ne-li prioritou srovnatelnou s finančním ohodnocením,“ dodává závěrem Stéphane Nicoletti.