Trumpova iluze pokroku

Politika Donalda Trumpa cílí primárně k narovnání obchodní bilance Spojených států. Ta není ideální a prezident Trump z toho viní kdekoho, jen ne americkou ekonomiku jako takovou. „Spojené státy byly po desetiletí zneužívány v obchodě. S tím je konec! Nekupují naše auta, potraviny ani farmářské výrobky, zatímco my od nich kupujeme všechno,“ stěžuje si Trump. Oni, to jsou někdy Mexičané, jindy Kanaďané, Číňané, Němci… Americký prezident není naivní a samozřejmě ví, že americké problémy koření především doma. Ale záměrně posiluje v americké veřejnosti obraz globálního nepřítele.

Problém je, že Trump zaměňuje příčinu a následek. Američtí výrobci nečelí nepřiměřeně vysoké konkurenci ze zahraničí jen kvůli státním subvencím v jiných zemích. Trh je neúprosný – rozhoduje poměr kvality a ceny, případně nadstavba služeb. Tlak na náklady v globálním světě velí jediné: vyrábět tam, kde je to nejlevnější, případně nevyrábět a dovážet. Obchodní bilance je v širším pohledu jen obrazem efektivních schopností té které ekonomiky.

Z čistě teoretického pohledu má zavedení cel své opodstatnění, záleží však na konkrétních detailech. Zvýšení cel mělo již v minulosti pozitivní vliv na některé sektory americké ekonomiky, zejména na výrobu oceli a hliníku. Domácí producenti těchto komodit mohli díky vysokým dovozním clům zvýšit produkci a získat větší podíl na trhu. Ve strategických segmentech cla bezpochyby posilují národní bezpečnost a snižují závislost. Nicméně zpravidla také vedou k růstu cen.  A vedou k odvetným opatřením.

Co současná Trumpova iniciativa bude znamenat pro svět? Jednoznačně rozkolísání globálního obchodního systému, který byl po desetiletí formován liberalizaci a odstraňováním obchodních bariér. Což ve svém důsledku může vést k dalšímu rozpadu dodavatelských řetězců a především ke zpomalení růstu ekonomiky.

Jeho přístup může být z pohledu USA v krátkodobém horizontu efektivní. Ale je to jen iluze pokroku, což je termín, který znají psychologové – řešení následků namísto příčin často vede k falešnému dojmu, že problém je vyřešen. Odvádí tak pozornost od skutečné podstaty problému.

Trump, který zůstal názorově ukotven někde na přelomu devatenáctého a dvacátého století, svými skutky přezíravě přehlíží hlubší, systémové faktory, které deficit americké obchodní bilance způsobují. Paradoxně tak problémy americké ekonomiky může dlouhodobě naopak zhoršit.

Bohužel, nejen  té americké.