Sick days jako benefit může využívat 30 % českých zaměstnanců
6. 1. 2025 14:57Situace na trhu práce si žádá zavádění nejrůznějších nadstandardních benefitů, kterými se zaměstnavatelé snaží získat a také udržet své zaměstnance....
SOCR Retail Index, pravidelný čtvrtletní průzkum Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR mapující sentiment v českém obchodním sektoru, dosáhl v rámci svého zimního kola na škále 0-100 hodnoty 63,3. Vývoj naznačuje přetrvávající mírný optimismus mezi obchodníky, a to i přes drobné oslabení oproti letošnímu podzimu kvůli nedostatku zaměstnanců a problémům s dodavateli.
Mírný pokles sentimentu v oblasti obchodu s potravinami na 62,5 bodů (-1,7 bodu) je dán především rostoucími problémy s dodavateli a jejich snahou o zvyšování cen. Oproti tomu v nepotravinovém segmentu vzrostl index na 64 bodů (+1,2 bodu), což odráží dynamičtější růst tržeb v této oblasti.
“Zjištění aktuálního kola našeho průzkumu potvrzují stabilní výsledky, které jsme mohli pozorovat během minulého roku. Přestože v dílčích otázkách nálada v obchodě v průběhu roku kolísala, v celkovém měřítku se úroveň optimismu nijak zvlášť nemění, především díky návratu inflace na obvyklé hodnoty a větší ochotě zákazníků rozpouštět úspory z dob inflační krize. Pozitivní výhled kazí dlouhodobý nedostatek zaměstnanců a především složitá jednání s dodavateli, kteří tlačí na vyšší ceny a zároveň zejména u potravin mají občas problémy se spolehlivostí dodávek,” poznamenává Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Hodnocení ekonomické situace firem za uplynulé čtvrtletí dosáhlo 82,7 bodu, což je nejvyšší hodnota od začátku sledování. Tento pozitivní trend lze částečně přičíst úspěšné vánoční sezóně, která tradičně podporuje dobré obchodní výsledky. Naopak výhled do budoucna je opatrnější – očekávaná ekonomická situace pro příští čtvrtletí klesla na 58,1 bodu, přičemž hlavním faktorem nejistoty jsou rostoucí ceny dodavatelů a růst mezd i dalších nákladů, což snižuje ziskovost obchodů.
Oblast dodavatelských vztahů zůstává nadále výzvou a rovněž stabilně nejhůře hodnocenou kategorií. Nízká hodnota indexu 42,4 bodu signalizuje přetrvávající obavy ohledně spolehlivosti a cenové stability dodavatelů. Více než polovina obchodníků stále čelí rostoucím dodavatelským cenám.
“Nízký sentiment obchodníků ve vztahu k jejich dodavatelům se bohužel nedaří dlouhodobě zlepšovat. Navyšování cen ze strany zemědělců a potravinářů není vždy založeno na objektivních faktorech a nejistotu zvyšuje i dlouhodobá komunikační kampaň dominantních dodavatelů za zdražování zejména základních potravin. Inovace a modernizace u mnoha českých dodavatelů probíhají až příliš pomalu, což staví tuzemské producenty do méně konkurenceschopné pozice. Obchodníci přesto vnímají, že nabídka dodavatelů v některých kategoriích potravin není neomezená. Často pak musí kvůli administrativním bariérám dovozu přistupovat na vyšší dodavatelské ceny. Konečným zákazníkům se tuto situaci snaží alespoň částečně kompenzovat různými slevovými akcemi, zejména u základních potravin,” dodává Tomáš Prouza.
Investiční plány na letošní rok byly v rámci SOCR Retail Indexu hodnoceny 77,5 body, což představuje pokles o 4,9 bodu oproti podzimu. Přesto však tato kategorie vykazuje v rámci průzkumu stabilně nejvyšší skóre.
Přibližně polovina respondentů plánuje mírné investice do zvýšení efektivity nebo rozšíření nabídky, zatímco necelá čtvrtina zvažuje výrazné investice do rozšíření či modernizace prodejní sítě. Ačkoliv se sentiment ohledně plánovaných investic v průběhu roku zlepšoval, zimní období přineslo návrat na úroveň z počátku roku. Dotazníková šetření ukazují, že nutné investice jsou stále poháněny konkurenčním tlakem a faktory, jako je snižování obchodních marží či zavádění nových technologií.
Navzdory aktuálnímu mírnému poklesu sentimentu si obchodníci uvědomují nezbytnost inovací a rozvoje, které jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti. Tato potřeba udržuje investiční aktivitu na relativně vysoké úrovni i v období nejistoty. „Obchodní řetězce v Česku každý rok investují mezi 12 a 18 miliardami korun a kvalita obchodní sítě i logistického zázemí patří díky tomu mezi ty nejlepší v regionu,“ připomíná Tomáš Prouza.
Navzdory mírnému růstu indexu v oblasti zaměstnanosti (nárůst o 2,9 bodu na 56,3 bodu), zůstává nábor kvalifikovaných pracovníků pro obchodníky největším provozním problémem. Zatímco sentiment v oblasti lidských zdrojů zůstává v potravinovém segmentu beze změny na 50,0 bodech, v nepotravinovém sektoru došlo k nárůstu ze 56,8 na 62,5 bodu, což odráží plánovanou expanzi a otevírání nových prodejen ze strany některých obchodníků. Přesto může nedostatek pracovní síly zpomalit realizaci některých růstových plánů a omezit možnosti dalšího rozvoje obchodu.
Stáhněte si celou zprávu SOCR Retail Index
socr-retail-index_zprava_zima-2025
ZobrazitPodle aktuálních výsledků SOCR Retail Indexu dosáhlo hodnocení vývoje tržeb 69,2 bodu, což znamená mírný pokles oproti podzimu. Mezi jednotlivými segmenty se však projevují rozdílné trendy. V potravinovém segmentu došlo k poklesu sentimentu za uplynulé čtvrtletí na 70 bodů (-5 bodů), přičemž očekávání pro nadcházející období se snížilo na 65 bodů (-10 bodů). Tento vývoj odráží obavy z neoprávněného navyšování cen ze strany dominantních dodavatelů a z negativní komunikační kampaně Potravinářské komory, která usiluje o zdražení základních potravin v Česku.
Naopak nepotravinový segment vykázal pozitivní dynamiku – sentiment za poslední čtvrtletí vzrostl na 72,9 bodu (+9,3 bodu) a očekávání do příštího období se zvýšila na 68,8 bodu (+2,9 bodu). Tento růst lze přičíst vánoční poptávce, která v závěru roku tradičně podporuje prodeje v této kategorii. Výsledky tak potvrzují, že zatímco nepotravinový sektor těží ze sezónních faktorů a vyšší spotřebitelské aktivity, obchod s potravinami se nadále potýká s rostoucími náklady a nedostatkem konkurence mezi dodavateli v řadě klíčových segmentů.
Obchodníci mají čím dál větší obavy z ekonomické nejistoty a proměnlivého chování spotřebitelů. Průzkum ukazuje, že 77 % respondentů považuje ekonomické podmínky – ovlivněné inflačními tlaky, kurzovými riziky a celkovou nejistotou – za nejzásadnější externí faktor. Druhou nejčastější obavou jsou pro 65 % respondentů změny v chování spotřebitelů, což podtrhuje nutnost adaptace nabídek a marketingových strategií na kolísavou kupní sílu, měnící se preference a především klesající loajalitu zákazníků.
Mezi další výzvy patří i potřeba intenzivnější digitalizace napříč prodejními kanály a komplikace spojené s digitalizací stavebního zákona, které zpomalují přípravu nových prodejen. Přetrvávající nízká míra nezaměstnanosti komplikuje nábor pracovníků a vyvolává tlak na růst mzdových nákladů, zatímco technologický vývoj, včetně vlivu generativní AI, zásadně mění obchodní modely a strategie.
“Je evidentní, že stejně jako ostatní obory se i obchod dynamicky mění tak, aby si na základě vývoje okolního světa dokázal obhájit svou pozici klíčového sektoru v ekonomice. Proto usiluje o větší udržitelnost, masivně digitalizuje a průběžně přizpůsobuje svůj sortiment poptávce zákazníků. Přitom čelí nemalým výzvám spojeným s často neefektivní a zatěžující regulací a kritickým nedostatkem pracovníků. V obojím bude i nadále potřebovat fungující spolupráci státu,” uzavírá Tomáš Prouza.