Česko lídrem AI adopce

Umělá inteligence je nejrychleji adoptovanou technologií v historii, překonávající internet i chytré telefony. Během necelých tří let využilo nějaký generativní AI nástroj více než 1,2 miliardy lidí. Na konci roku 2025 používá generativní AI zhruba každý šestý člověk na světě. Tato rychlá expanze však odhalila i prohlubující se digitální propast. Zatímco v zemích jako jsou Spojené arabské emiráty (64 % populace), Singapur (60,9 %), Norsko (46,4 %) nebo Irsko (44,6 %), dosahuje adopce desítek procent, v mnoha regionech „globálního jihu“ je to pod 10 %.

Microsoft v roce 2025 ukázal, jak AI akceleruje vědu napříč odvětvími. Mezi nejvýznamnější objevy patří Majorana 1, první kvantový procesor postavený na topologických qubitech, který slibuje stabilnější a škálovatelnější kvantové výpočty pro řešení dosud neřešitelných problémů v energetice nebo medicíně. Dále to byl BioEmu-1, generativní hluboký model schopný během hodiny generovat tisíce proteinových struktur, což dramaticky zkracuje vývoj léků a pomáhá v biomedicíně, a MatterGen a MatterSim, dvojice nástrojů, které umožňují vědcům navrhovat a simulovat chování nových materiálů s požadovanými vlastnostmi, urychlující objevování ekologických baterií či slitin. V oblasti zdravotnictví vznikl RAD-DINO, multimodální model vyvinutý ve spolupráci s Mayo Clinic, který porovnává textové a rentgenové snímky pro přesnější diagnostiku.

Přestože se v diskuzích o implementaci umělé inteligence v Česku často objevovaly pochybnosti ohledně tempa adopce a připravenosti trhu, data z roku 2025 ukazují optimistický obraz, který vyvrací původní obavy. „Naše data jasně ukazují, že Česká republika je na AI připravena a drží krok s těmi nejlepšími. Průzkumy Evropské investiční banky potvrzují, že téměř polovina českých firem již aktivně využívá generativní AI, což je výrazně nad průměrem EU. To odráží naši silnou digitální tradici a ochotu adaptovat nové technologie, což je pro budoucí rozvoj AI klíčové,“ prohlásil Michal Stachník, Country Manager Microsoftu pro Českou republiku a Slovensko. V reakci na tuto potřebu inicioval Microsoft ambiciózní projekt AI National Skilling Plan, který za přispění více než 10 milionů korun vyškolí během jednoho roku přes 350 000 lidí. Cílem je posílit digitální gramotnost napříč sektory – od veřejné správy, přes pedagogy a studenty, až po malé firmy. Rozšiřování pražského vývojového centra Microsoftu posílí pozici Česka v celosvětovém AI ekosystému.

S rychlým nasazováním AI se však stala klíčovou otázkou kybernetická bezpečnost, zejména potenciální rizika spojená s nekontrolovaným využíváním neověřených nástrojů umělé inteligence ve firemním prostředí. Stachník v tomto kontextu zdůraznil naléhavost situace a apeloval na firmy: „Bezpečnost umělé inteligence ve firmách se dnes stává nejpalčivějším tématem. Je klíčové, aby firmy implementovaly schválená a bezpečná řešení, a vyvarovaly se nekontrolovaného využívání neověřených nástrojů. Jen tak zajistíme ochranu dat a integritu systémů.“

V roce 2026 očekáváme, že se AI promění v hluboce integrovaného partnera, který rozšiřuje lidské schopnosti a tvoří základ pro nové generace technologií.

Tento posun bude definován několika klíčovými trendy:

• AI jako inteligentní partner a kolega: Umělá inteligence přestane být pouhým nástrojem a stane se „digitálním kolegou“, který doplňuje lidskou kreativitu, zvyšuje produktivitu a umožňuje i malým týmům spouštět globální projekty. Společnosti se budou stále více spoléhat na „inteligence on tap“ (= AI je po ruce 24/7), kdy AI agenti budou provádět úkoly a spolupracovat s lidmi, nikoli je nahrazovat.
• Architektonická a systémová sofistikovanost: Implementace AI se posune od jednotlivých modelů ke komplexním, robustním systémům, ve kterých bude moct fungovat více modelů a agentů dohromady. V oblasti vývoje softwaru se prosadí „repository intelligence“, kde AI rozumí nejen jednotlivým řádkům kódu, ale i jejich historii a souvislostem, což urychlí inovace a zvýší kvalitu softwaru.
• Důraz na bezpečnost, etiku a digitální suverenitu: S prohlubující se integrací AI roste i potřeba bezpečné a etické AI. Digitální kolegové a agenti budou vyžadovat jasnou identitu, omezený přístup a automatizovanou ochranu. V oblasti kybernetické bezpečnosti bude klíčový přechod na post-kvantovou kryptografii a implementace směrnic NIS 2 či DORA. Současně se posílí digitální suverenita, zejména v Evropě, s Microsoftem zavazujícím se k rozšíření cloudové a AI infrastruktury, vybudování stovek datových center a zajištění digitální odolnosti.
• Zrychlené objevy a inovace v oblasti kvantových čipů: Kombinace kvantových čipů a AI slibuje řešení dosud neřešitelných problémů v energetice nebo medicíně. AI se stane plnohodnotným laboratorním asistentem, který bude vytvářet hypotézy, spouštět experimenty a spolupracovat s lidskými i AI kolegy, čímž urychlí objevování nových léků, materiálů a přístrojů.

Rok 2025 ukázal, že umělá inteligence se stala jednou z nejrychleji adoptovaných technologií v historii, přinášející nevídané možnosti pro vědecké objevy a inovace. S tímto rychlým rozvojem se však objevují i nové výzvy, například v oblasti digitální nerovnosti či kybernetické bezpečnosti. Další směřování AI bude záviset na tom, jak se podaří technologii rozvíjet odpovědným a inkluzivním způsobem – s důrazem na etiku, ochranu soukromí a odolnost vůči kybernetickým hrozbám. Země jako Česká republika by měly nadále investovat do vzdělávání a modernizace digitální infrastruktury, aby byly výhody umělé inteligence dostupné široké veřejnosti. Tyto změny ovlivňují nejen technologický sektor, ale i další oblasti společnosti a otevírají prostor pro řešení globálních problémů.