Firmy se učí využívat drony ve stavebnictví a energetice

Drony se ve stavebnictví a energetice postupně zařazují mezi pracovní, měřicí a kontrolní nástroje. Mohou pořizovat podklady pro kontrolu budov a střech, termografické prověření fotovoltaických elektráren, mapování území, dokumentaci postupu staveb i výpočet kubatur stavebních materiálů, zeminy či sutě, ale např. i stromů a náletových dřevin. V praxi ale nestačí pouze vyslat stroj do vzduchu a stáhnout fotografie.

Aby bylo možné snímky porovnávat, měřit nebo podle nich plánovat další postup, musejí vznikat dle předem připraveného scénáře. Výsledek ovlivňuje volba senzoru, výška a trasa letu, překryv snímků, počasí i způsob zpracování. Jenže chyba při sběru dat se přitom často projeví až po návratu z terénu.

„Nejčastější omyl spočívá v představě, že pořízením dronu firma automaticky získá nový efektivní pracovní nástroj. Let je ale jen začátek. Hodnota vzniká až ve chvíli, kdy jsou data získána správným způsobem, zaměstnanci jim rozumějí a dokážou podle nich rozhodnout, co se má na stavbě, střeše nebo elektrárně stát dál,“ vysvětluje Ing. Ondřej Staněk ze společnosti DroneTech.

Význam správně naplánovaného letu potvrzují také zahraniční výzkumy. Studie publikovaná v odborném časopise Progress in Photovoltaics pracovala se 4,3 milionu infračervených snímků 107 842 panelů ze 7 fotovoltaických elektráren. V rámci výzkumu umožnil vyvinutý systém prověřit přibližně 3,5 až 9 MWp instalovaného výkonu denně. Problémy při automatickém zpracování přitom vznikaly zejména kvůli nevhodně zvolené trajektorii letu dronu a chybám při rozpoznávání jednotlivých panelů.

Dron přitom nemá nahrazovat statika, revizního technika ani další odborníky. Může ovšem nabídnout rychlý přehled a pomoci určit, kam zaměřit podrobnou osobní kontrolu. U některých činností lze díky tomu omezit opakované výstupy na střechy, část kontrolních výjezdů nebo nasazení plošin a jiné techniky.

„Ani termální snímek fotovoltaického panelu však automaticky nepotvrzuje konkrétní závadu. Při interpretaci je nutné zohlednit podmínky měření a odlišit skutečnou anomálii například od vlivu zastínění, odrazu či počasí. Podobně musí být při sledování stavby sběr dat opakovatelný, jinak může být porovnávání jednotlivých etap nepřesné,“ zdůrazňuje Staněk.

Právě na potřebu odborného využití dronů reaguje nový firemní vzdělávací program, který připravila společnost DroneTech. Nejde o obecný kurz létání. Obsah se sestavuje podle zaměření konkrétní firmy, jejích pracovních postupů a úkolů, při nichž chce drony skutečně využívat. Kurz může zahrnovat například:

• technické kontroly budov, fasád a střech
• termografii a inspekce fotovoltaických elektráren
• mapování a tvorbu podkladů o území
• monitoring postupu staveb
• výpočty kubatur
• zpracování dat pro údržbu a další odborné posouzení

Součástí je rovněž teoretická a praktická příprava pro provoz v otevřené kategorii, včetně podkategorií A1/A3 a A2, a příprava pro provoz v kategorii SPECIFIC, která je stručně řečeno určena pro rizikovější provoz dronů. Absolvování kurzu samo o sobě nenahrazuje případná povolení a další požadavky spojené s konkrétním druhem provozu.

Program je nabízen ve variantě 50 nebo 80 hodin pro skupiny o maximálně 15 účastnících. Praktická část může vycházet z prostředí a pracovních situací dané společnosti.

„Smyslem není naučit zaměstnance pouze ovládat kniply. Potřebují pochopit celý řetězec od přípravy úkolu přes bezpečný a legislativně správný let až po výstup, který využije stavbyvedoucí, energetik, servisní technik nebo správce majetku,“ doplňuje Staněk.

Kurz lze při splnění podmínek zařadit do projektu Úřadu práce ČR Vzdělávání pro firmy. U osmdesátihodinové varianty může podpora včetně příspěvku na mzdové náklady dosáhnout až 38 255 korun na zaměstnance. Žadatel se na nákladech podílí 23,27 %. Příspěvek není nárokový, o jeho poskytnutí rozhoduje Úřad práce ČR.

„Firma by si z kurzu neměla odnést pouze certifikát, ale konkrétní postup využitelný v každodenní praxi. Dron nemá být drahou kamerou uloženou ve skříni. Má pomáhat získávat správná data, zpřesnit rozhodování a posílat odborníky cíleně tam, kde jsou skutečně potřeba,“ uzavírá Staněk.