Roční limit by měl být vyšší

Hospodářská komora jednu paušální daň navrhla, aby podnikatelé nemuseli podávat tři různé formuláře – daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny, ale zároveň aby nemuseli komunikovat se třemi institucemi a posílat peníze na tři různé účty v různých lhůtách. Záměrem tedy bylo sjednotit termíny, podnikatel by posílal jen jednu platbu finančnímu úřadu. A teprve povinností finančního úřadu by bylo, aby vyinkasované prostředky podle zákonného klíče přeadresoval i zbylým dvěma institucím – tedy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Hospodářská komora paušální daň od začátku koncipovala jako alternativní dobrovolnou možnost, nikoliv povinný způsob stanovení výše daně a pojistného. Může sice znamenat pro řadu OSVČ vyšší odvody, nicméně jeho přitažlivost spočívá v jednoduchosti a nižší administrativě včetně té spojené s kontrolami a pokutami.

Paušální daň může mít v dlouhodobém horizontu i zřetelný pozitivní dopad na státní rozpočet. Může být totiž příležitostí k dobrovolnému zaplacení daně i těmi podnikateli, kteří v rámci po dlouhá léta účelově a často nekonzistentně upravovaného zákonného nastavení žádnou daň z příjmů neplatí, a přesto se kvůli její nepřehlednosti obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí. Zkrátka, za cenu vyvázání z obávaných intervencí státu by byli ochotni ji uhradit i ti, kteří dnes – byť třeba i s jistým rizikem – nic neplatí.

Snad jen pokud jde o rozsah poplatníků, kteří budou moci do paušálního režimu podle představ ministerstva financí vstoupit, Hospodářská komora už v minulosti avizovala, že by byla na rozdíl od vlády velkorysejší. Nemělo by se zapomenout, že se hovoří o tržbách, nikoliv o zisku, z něhož živnostníci žijí. Hospodářská komora proto doufá, že i přes snížení ročního limitu tržeb z 1 milionu korun na 800 tisíc korun se podaří tento práh v dalším legislativním procesu znovu navýšit.

Hospodářská komora také rozumí původnímu návrhu ministryně financí provázat paušální daň s plátcovstvím DPH. V této souvislosti pak vyvstala nová otázka – zda by vláda neměla po 16 letech od vstupu do EU vyjednat, podobně jako jiné členské státy, zvýšení jednomilionového registračního prahu pro DPH. Už jenom kvůli inflaci, která se za ty roky nakumulovala.