Neděle 28. dubna 2024
ikona hodiny5. 7. 2022 07:00

Ultracitlivý senzor odhalí vážné nemoci

Levnější a účinnější. Vědci z Akademie věd vyvinuli nový typ ultracitlivého senzoru, který dokáže změřit a identifikovat velmi malé množství molekul. Při jeho konstrukci použili grafen, což otevírá novou cestu pro vývoj vysoce účinných a biologicky šetrných biosenzorů. Výhodou nového typu senzoru je vysoká citlivost, nižší cena, možnost použití pro organické látky a přesnější odhalení nemocí. Experti studii publikovali v časopise Advanced Materials Interfaces.

Markéta Růžičková autor

Miroslava Macháčková spoluautor

Foto: Shutterstock.com Grafenová struktura Foto: Shutterstock.com

Ultracitlivé senzory se nejčastěji používají v medicíně a ve farmakologii. Jsou to zařízení, která pomocí fyzikálně-chemických metod měří vlastnosti biologických látek. Signál ultracitlivého senzoru je zesilován pomocí nanočástic – obvykle zlata, stříbra či hliníku. Ty ale nejsou příliš vhodné pro analýzu biologických materiálů, protože biomolekuly s kovy reagují a jsou nestabilní.

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvinuli nový spektroelektrochemický senzor, který odstraňuje problémy s biosenzory obsahující kov. Využili k tomu dvojrozměrný materiál – grafen tvořený jednou vrstvou atomů uhlíku.

Seká se vám počítač? Oceníte nový vědecký objev!

Ultracitlivý senzor funguje i při malé koncentraci molekul

Nový spektroelektrochemický senzor se skládá z vrstvy křemíku, na které je umístěna jedna vrstva grafenu. Při experimentu vědci vložili na grafen molekuly metylenové modři a měřili vlastnosti molekul pomocí Ramanovy spektroskopie. Použité materiály senzoru zajišťují unikátní optické vlastnosti. Při průchodu světla vrstvami se z grafenu uvolní elektron a přesune se do sledované molekuly. Tím signál výrazně zesílí.

„Během studie jsme do grafenu pouštěli elektrický proud a měřili jsme signál. Zjistili jsme, jak při měnícím se napětí měnila molekula svůj stav,“ vysvětluje postup experimentu Preeti Kaushik z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny, která zkoumá neobvyklé vlastnosti dvojrozměrných materiálů, pokračují ve zlepšování tohoto ultracitlivého senzoru. V dalším kroku použijí proteiny a krevní buňky a zaměří se na to, aby senzor uměl ve vzorku rozpoznat také specifické druhy komplexnějších látek.

Lithiové baterie (ne)mají budoucnost

Články autora Markéta Růžičková

Nejnovější články

Názory
Česko v pasti NIMBYsmu

Dobrý příkladem je nedávná debata o vysokorychlostní železnici....

To vše ilustruje současné Česko. Chceme být moderní...

Aktuality
Pro firmy je připravena miliarda na inovace

„Českým podnikatelům chceme vytvořit co nejlepší podmínky k...

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje výzkum a inovace...

Aktuality
Diamanty českého byznysu se zastavily v Plzni

Letošní ročník navazuje na dva předchozí základní podobou...

Do žebříčku vstupují pouze společnosti se sídlem v...

Základní Diamantový žebříček v letošním roce doplnila ještě krajská...

Nové jsou v letošním ročníku také ceny – firmy...

Nejnovější Aktuality

Aktuality
Pro firmy je připravena miliarda na inovace

„Českým podnikatelům chceme vytvořit co nejlepší podmínky k...

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje výzkum a inovace...

Aktuality
Diamanty českého byznysu se zastavily v Plzni

Letošní ročník navazuje na dva předchozí základní podobou...

Do žebříčku vstupují pouze společnosti se sídlem v...

Základní Diamantový žebříček v letošním roce doplnila ještě krajská...

Nové jsou v letošním ročníku také ceny – firmy...

Aktuality
Česko se pyšní Prime High Street

Zájem prémiových značek o tuto lokalitu po odeznění...

Po pádu komunismu se pro západní značky otevřel...

Podle dostupných dat byl Cartier jedinou značkou, která...

„V Colliers se snažíme, aby se i další...