Co nezaplatí zaměstnanec, zaplatí podnikatel?

Piráti podporují snížení zdanění práce, zachovali by solidární přirážku vzhledem k nastavení horního limitu sociálních odvodů. V reakci na návrhy ministryně financí Aleny Schillerové to ČTK sdělil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 %. Schillerová zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním, jak řekla v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny. Podle bývalého ministra financí a nynějšího šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska už nyní daň z příjmu progresivní je, ať už vzhledem k solidární přirážce, nebo k slevě na poplatníka.

V případě patnáctiprocentní sazby daně z příjmů zaměstnanců by výpadek příjmů do státního rozpočtu byl kolem 90 miliard korun. „Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard,“ uvedla Schillerová. Pokud by daň byla 19 %, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard.

„Rozhodně podporujeme snížení zdanění práce. Usilujeme také o zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Návrh na sazbu 19 % podpoříme určitě, u návrhu na sazbu 15 % si počkáme na způsob, jak by se vláda vypořádala s rozpočtovými dopady. Zachování solidární přirážky podporujeme vzhledem k zastropování sociálních odvodů. Pokud má jít pouze o transformaci této daně po zrušení superhrubé mzdy, nemáme s tím problém,“ uvedl Ferjenčík. Zvýšení základní slevy na poplatníka u daně z příjmu fyzických osob navrhuje též nejsilnější opoziční strana ODS.

„Je scestné mluvit o zavedení progrese, protože naše současná daň z příjmu fyzických osob progresivní je. Její progresi způsobuje nejenom solidární přirážka, která už dávno neměla platit, ale především sleva na poplatníka. Neměli bychom mást základní pojmy,“ poznamenal na k tématu na svém twitteru někdejší ministr financí Kalousek.

„KDU-ČSL podporuje takové úpravy daní, které pomohou nízkopříjmovým skupinám a budou motivovat k legální práci. Důležité však budou konkrétní parametry, které teď neznáme. Progresivní zdanění podporujeme, snížení daní pro pracující rodiče dlouhodobě prosazujeme,“ uvedl pro ČTK lidovecký předseda Marian Jurečka. Šéf hnutí SPD Tomio Okamura ČTK sdělil, že subjekt podporuje snižování daňové zátěže pro občany a firmy: „Zdanění práce je u nás v současnosti jedno z nejvyšších v Evropě, což je jeden z faktorů, který teď v krizi bude bránit ekonomickému růstu.“

Komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá ČTK řekla, že KSČM se kloní k devatenáctiprocentnímu snížení daně z příjmu zaměstnanců. Komunisté by zároveň podle Vostré podpořili též třiadvacetiprocentní sazbu jako náhradu za současnou solidární daň. „Co se týká korporátních daní, tam určitě budeme navrhovat i rozdělení,“ uvedla. Jak by měly daně pro firmy vypadat, ale nechtěla předjímat, bude to podle ní záviset na připravovaných propočtech a hlavně vývoji ekonomiky.

Podle všech náznaků a signálů z kuloárů je velmi pravděpodobné, že levicově orientované politické subjekty budou v souladu se svou dlouhodobou rétorikou hledat náhradu pro rozpočet za sníženou daň ze mzdy v progresi a ve zdanění příjmů právnických osob, které by vyvážilo nižší daně zaměstnanců. Zrušení superhrubé mzdy tak otázkou není. Otazník s vykřičníkem se však patrně vznáší nad tím, nakolik snížení daně ze mzdy nakonec zaplatí podnikatelé a živnostníci.