Eviden monitoruje na dark webu ukradená data
Expertní pohled
2. 5. 2024 07:13
Eviden svým zákazníkům poskytuje službu prediktivní bezpečnosti založenou na řešení LUMINAR monitorující únik citlivých informací do prostředí dark webu. Jde...
„Dalo by se říct, že lidské tělo jsou voda a bílkoviny. A samozřejmě tuk. To, co v těle cirkuluje a vytváří tkáňové struktury, to jsou bílkoviny. Stejně jako protilátky. Bez bílkovin by nedokázaly fungovat buňky, a tedy bychom bez nich nemohli žít,“ popisuje lékař Pavel Kubů. Působí ve společnosti Plasma for People Technology (P4P), která se snaží vyvinout náhražku krevní plazmy z konopí.
Jak že vyvíjená náhražka souvisí s bílkovinami? Zásadně. Její hlavní složkou a účinnou látkou je protein, tedy bílkovina edestin. Chemicky se velmi podobá bílkovině albumin, která má důležitou roli v krevní plazmě. A nejvíce edestinu z dostupných zdrojů obsahuje konopné semeno. „Když jsme si dělali rešerše vědeckých studií, abychom se o edestinu dozvěděli co nejvíce, dočetli jsme se o všech možných účincích, které edestin na lidský organismus má. V minulosti se prokazatelně užíval, ale pak se na něj jaksi pozapomnělo. A tak nás napadlo ho do lidské výživy vrátit,“ přidává se výkonný ředitel Miroslav Mašata. Výsledkem je doplněk stravy s obohacenou konopnou moukou a vysokým obsahem edestinu. Výtěžek z prodeje přispívá na vývoj zmíněné náhražky krevní plazmy.
Vraťme se ale k bílkovinám. Na rozdíl od tuků a cukrů je lidské tělo nedokáže ukládat. „Jedinou zásobárnou bílkovin je právě ten plazmatický albumin, který tělo potřebuje neustále obnovovat a doplňovat. Proto jsme přesvědčeni, že edestin je vhodným doplňkem stravy, protože v rostlinné i živočišné říši nemáme tělu bližší, komplexnější protein, který by obsahoval všechny aminokyseliny, které tělo potřebuje k tvorbě vlastních bílkovin,“ vysvětluje Kubů.
Zrádné ale podle něj je, že nedostatek bílkovin v organismu poznáme, až když je pozdě: „Jsou klinické postupy, při nichž se stanovuje rovnováha dusíku, což může ukázat na nedostatek bílkovin v těle. Většina lidí to ale pozná až s nástupem prvního klinického příznaku, což je tzv. kachexie, tedy chorobné hubnutí. Tělo si bílkoviny kvůli akutnímu nedostatku jejich přísunu bere z vlastních tkání nebo orgánů. Začne se natravovat. Naprosto prokazatelně ke kachexii často docházelo u covidových pacientů, což jim silně zhoršovalo prognózu uzdravení. Pacienti, u kterých se na to včas přišlo a byly jim podány nějaké bílkovinné směsi, se s nákazou vypořádali mnohem lépe.“
Kdybychom byli rostlina, byli bychom konopí
Miroslav Mašata s nadsázkou říká, že kdyby lidé byli rostlinou, byli by konopím. Z biologického hlediska prý mají mnoho společného: „Každý ví, že části konopí obsahují kanabinoidy. Co už se ví méně, je, že i lidské tělo dokáže vyrábět značné množství kanabinoidů. Jednou z prvních látek, kterou člověk po narození do sebe dostane, je kanabinoid. Produkuje ho kůže matčina prsu a novorozené miminko díky němu ihned dostane hlad, a tak se hladově přisaje k prsu a poprvé se nakojí.“
Překvapivý fakt potvrzuje lékař Kubů: „Za prvním objevem lidským tělem produkovaného kanabinoidu stojí český chemik Lumír Ondřej Hanuš a jeho americký kolega William Anthony Devane. Na začátku 90. let 20. století v macerátech prasečích mozků objevili a následně popsali anandamid. Název odvodili od slova ananda, které ve starověkém sanskrtu znamená blaženost nebo spokojenost. Tím chtěli sdělit jeho hlavní funkce – i při minimálních koncentrací vzbuzovat v savcích, a tedy i lidech, pocit štěstí. Od té doby bylo objeveno hned několik dalších kanabinoidů produkovaných savci.“
Pavel Kubů a Miroslav Mašata v laboratoři Foto: P4P Ostatně lidé a konopí k sobě měli vždycky blízko, což se dozvídáme z archeologických nálezů. „Konopí je jedna z prvních domestikovaných rostlin. Naši předci v pravěku z něj tkali oblečení nebo vyráběli provazy. Samozřejmě si ale všimli i jeho hojivých účinků, a tak vyráběli různé konopné masti na rány a vyrážky. Doloženy jsou nálezy slupek semen v odpadních jámách, z čehož vyplývá, že museli používat konopná semena. Později ve středověku čteme o kaších z konopí, konopí se pro stabilizaci vnitřního prostředí podává i v tradiční čínské nebo indické medicíně. Je tam pravidlo, že pacient před léčbou musí dostat pořádně najíst. Pokud toho není schopen, dostane výluh z na protein bohatých zdrojů, jako jsou rýže, sója nebo právě konopné semeno. Léčbu pak mnohem lépe zvládá,“ vypráví Mašata.
S využitím konopí v lékařství ale nemusíme chodit daleko. Směs tvarohu a konopí ve své lékařské praxi používal MUDr. Josef Šířek, primář léčebny tuberkulózy v Jincích. V roce 1955 profesor Jan Kabelík z Univerzity Palackého v Olomouci zařadil jeho studii o vlivu zmíněné směsi na léčbu TBC do sborníku Konopí je lék. „Edestin tělu dodává vše, co potřebuje k tomu, aby se dostalo do optimálního stavu. Pak ho žádný patogen nerozhodí, protože imunitní systém si s ním poradí, a to včetně patogenu tuberkulózy,“ dodává Kubů.
Za zapomenutím je konkurenční boj
Je tedy skoro s podivem, že ačkoliv konopí provází lidstvo odnepaměti, dnes se o jeho využití v medicíně a ve výživě bavíme skoro jako o novince. Zkrátka jsme v určitou chvíli na něj jaksi pozapomněli: „Na konopí se zapomnělo poměrně zásadně s nástupem jeho prohibice ve 30. letech minulého století, která ale nijak nesouvisí s jeho účinky. Dnes je jednoznačně doloženo, že šlo o konkurenční boj výrobců umělých vláken, která svou odolností a pevností tenkrát nedokázala konkurovat přírodnímu vláknu z konopí,“ je přesvědčen Kubů.
Lidstvo si také podle něj v moderní historii prošlo celou řadou velmi negativních propagandistických kampaní a konopí mělo smůlu, že jedna taková kampaň se týkala i konopí. „Spíše než s potenciálem a užitečností konopí pro člověka měla více společného s předsudky a rasismem. Vycházely články, kterak černý muž pod vlivem konopí si dovolil stoupnout na stín bílého muže.“ I tyto negativní kampaně prý nakonec vedly k tomu, že se konopí přestalo používat.
Edestinové tobolky Bloody Vital slouží k regeneraci organismu Foto: Daniel Mrázek Edestin v tobolkách
Proteinových doplňků stravy je dnes nespočet. „Důvodů, proč si někdo přidává do potravy protein, je celá řada. Nejčastěji to dělají sportovci a lidé, kteří si chtějí formovat postavu. Koupit si proteinový prášek na růst svalové hmoty je mnohem efektivnější než sníst kuře nebo hovězí maso. Tělo přídavný protein zpracuje mnohem rychleji. Myslím, že nabídka je u nás velmi pestrá a umožňuje sestavení optimálního jídelníčku. Je i široká nabídka konopného semene, od celých semínek, loupaných až pro různé prášky, mouky, drtě. Konopná mouka může být dobrá pro celiaky, kteří díky ní doplní potřebné živiny,“ říká Mašata.
Přesto se na naplněný trh potravinových doplňků pouští i se svým produktem – s tobolkami Bloody Vital. Věří, že uspěje: „Při přípravě náhražky krevní plazmy pracujeme s konopným semenem a olejem. V jednom bodě výroby máme pokrutinu – jádro, slupku, zbytek oleje. Na trhu je tento produkt běžně dostupný jako konopná mouka. Přemýšleli jsme, jak edestin v konopné mouce obsažený využít co nejefektivněji, a tak nás napadlo tuto pokrutinu dát do tobolek. Ne všichni jsou totiž zvyklí přimíchávat si do stravy nějaký prášek. Obal tobolky se navíc rozpustí až v tenkém střevě – obsažené živiny tak tělo využije lépe.“ Konopný prášek je navíc obohacen o vitamíny a látky usnadňující vstřebávání.
Nás si oblíbí zejména lidé, kteří nemají tolik času, aby se stali vlastními biohackery. Tedy nesledují každý joule a každý gram přijaté potravy. Vedou normální, běžný život, který se netočí kolem složitých dietních plánů, přesto na sobě chtějí zapracovat.
Miroslav Mašata, výkonný ředitel Plasma for People Technology„Nás si oblíbí zejména lidé, kteří nemají tolik času, aby se stali vlastními biohackery. Tedy nesledují každý joule a každý gram přijaté potravy. Vedou normální, běžný život, který se netočí kolem složitých dietních plánů, přesto na sobě chtějí zapracovat. Nebo jsou to sportovci, kteří se dostali na hranici svých možností a hledají způsob, jak své tělo po cvičení uvést do rovnováhy. Je to pro lidi, kterým náš produkt může dát relativně snadno přístupný, tělem dobře přijímaný, jednoduchý protein upravený tak, aby byl maximálně využit jeho potenciál. Nemusí přitom zásadně měnit svůj jídelníček,“ vyjmenovává Mašata s tím, že kapsle mají jednoznačně lepší výsledky a jsou pro většinu populace přijatelnější. Začátek metabolizovaní edestinu posouvají až do tenkého střeva. Tělo si tak může z bílkoviny, která se do střeva dostává v původní 3D struktuře, vstřebávat komplexnější proteinové či oligoproteinové řetězce dle potřeby. Není závislé pouze na vstřebávání jednotlivých aminokyselin. Také z dlouhodobého hlediska lidé spíše udrží dávkování v kapslích než přidávání prášku do potravin. Doplněk stravy s edestinem ocení zejména ti, kteří mají zvýšené potřeby na regeneraci, rekonvalescenci a zvýšenou imunitu. Kromě sportovců to jsou například senioři.
První zákazníky si už edestinové tobolky našly a podle všeho s úspěchem. I proto Miroslav Mašata plánuje, že ještě tento rok připraví ještě specializovanější verzi určenou pro užší okruh uživatelů.
