Lodě na Labi 2023 otevřely nejen přístaviště Nymburk 

Festival Lodě na Labi, pořádaný společností Pruh Polabí, vplul do druhé desítky let trvání v grandiózním stylu s mnoha novinkami. Především se rozrostl z několikadenní akce na celý týden. A protáhl se i geograficky: cílem zůstal jako tradičně Nymburk, ale startovalo se tentokrát již v Praze. Páteří celého programu, obsahujícího i lokální plavby a akce, byla plavba jediné české hotelové lodě Florentina. Elegantní kolos o 49 luxusních kajutách na sebe upozornil již svou délkou 80 m. Jak jinak – na kratší lodi by se tolik místa pro ubytování a služby pro hosty prostě nenašlo. Při možné hloubce ponoru na českých řekách se pod hladinu nic moc neumístí. Takže si hosté užívají denního světla a výhledu prakticky všude. A díky ozvučení mohou sledovat program ze salonu či restaurace i na palubě na slunečních lehátkách. Pro konference jako dělané – účastníci se sice mohou vzdálit, a přece o nic nepřijdou.

Kromě každodenních společensko-zábavních akcí postupně v Praze, Mělníce, Staré Boleslavi a Nymburku, spojených také s charitou, podmínky na Florentině umožnily i konání konference Turismus na řekách pod záštitou ministra dopravy Martina Kupky.

Konference byla maximálně dělná, účastníky byli odborníci, kteří vědí, o čem mluví – a když snad nějaký problém nechali pod stolem, vytáhli jej na světlo kolegové z branže. Z Labsko-vltavské cesty vylovili především konstatování, že právě zde, na našich největších řekách je momentálně infrastruktura pro vodní turistiku nejzanedbanější. Na rozdíl od mediálně oblíbeného Baťova kanálu je tady relativně málo přístavišť a stání. Ta povětšině nejsou v marině, kde by lodníci mohli doplnit zásoby. Tak třeba v rekreačním přístavu Veselí nad Moravou je dvaapůlkrát tolik stání přes noc než v Hluboké nad Vltavou. Ale zlepšení je už na obzoru. Přístavní infrastruktura v Nymburku měla slavnostní zahájení právě při tomto festivalu, ještě v letošním květnu by se měl otevřít přístavní můstek také v Kolíně, v červnu má přibýt pevné molo s připojením na sítě v Roudnici nad Labem, plovoucí molo zase v Čelákovicích, v červenci se vylepší přístavní infrastruktura ve Štětí a v Poděbradech. Po sezóně přibude Ústí nad Labem, Brná, Davle a servisní centrum v Roudnici, zatímco na čekací stání u komor na Vltavě si lodníci počkají rok a velký přístav v Kamýku je plánován do roku 2025.

Důležitost vodní dopravy se probírala i z hlediska kritické infrastruktury a z hlediska ekologie, kdy by lodě mohly znamenat jednu z cest ke splnění úkolu převést silniční dopravu na ekologičtější formy. Jenže posuzování, zda a kde a proč stavět jezy, se protahuje do ztracena. Význam vodní dopravy pro turistiku je naproti tomu nezpochybnitelný a nezpochybňovaný. Potenciál návštěvnosti jen Labe a dolní Vltavy v blízké době odhadl Tomáš Kolařík, ředitel společnosti Plavba a vodní cesty, na až půl miliónu turistů přímo na lodích či vázaných na vodní cestu za podmínky, že bude realizována patřičná infrastruktura. V dlouhodobém horizontu by to mohlo být ještě více. Potenciál leží i ve využití spojení kolo-loď, například na Labské stezce, která v délce 1 300 km vede od pramene Labe až k Severnímu moři, přičemž 380 km leží na českém území. Zkušenosti je možné vzít z Německa. A nejen zkušenosti, také společný marketing. Na lodi Florentina se tak ke společnému česko-německému marketingu Labské stezky uskuteční konference letos koncem září.

Účastníci konference předvedli i projekty nových zajímavých turistických produktů, například Česká Kalifornie – z hladiny Labe k vrcholkům Českého středohoří, který zahrnuje soustavu bastionových pevností při Labi a Vltavě, od Vyšehradu přes Terezín, Josefov a Hradec Králové po zapomenuté, respektive zaniklé památky opevněné řeky Labe. Středočeský kraj chystá nový marketing vodní turistiky pod heslem Pustit k vodě: znamená to nejen prezentovat střední Čechy z hladiny vody, ale také pustit k vodě starosti. A hlavně rodiče, aby s dětmi sjížděli řeky. Chystají se i nové weby o aktivitách okolo vody, tiskem i ke stažení je k dispozici Plavební průvodce po Labi a Vltavě, kde se zájemce dočte o všem, co k plavbě potřebuje, od povolenek až po pravidla provozu, zásady bezpečnosti a samozřejmě podrobné mapy s uvedením stání, přístavů, marin i turistických atraktivit. Úsměv vyvolal Václav Pošmurný z DMO Posázaví, když při prezentaci vodácké turistiky na Vltavě a Sázavě zmínil jako nejstaršího známého rekreačního vodáka pana Petra Voka z Rožmberka, který Vltavu splouval – a protože se udělal a málem k smrti nachladil, ví se o tom dodnes. Dnes jsou populární vodácké cesty přetížené, ale je potenciál rozšířit sezónu, respektive převést vodáky k méně vytíženým, a přitom neméně zajímavým řekám a úsekům.